Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Přijeďte se podívat na demokracii, zve polský ministr německé politiky

  16:51aktualizováno  16:51
Polský ministr zahraničí Witold Waszczykowski se po pondělním jednání s německým velvyslancem snažil rozptýlit spekulace o napětí mezi Varšavou a Berlínem kvůli počínání nové polské vlády. Podle ministra jde jen o komunikační potíž s některými německými politiky.

Šéf polské diplomacie Witold Waszczykowski | foto: Reuters

„Nemáme napjaté vztahy, a proto jsme je nemuseli ani uklidňovat,“ řekl šéf polské diplomacie po jednání s velvyslancem. Waszczykowski podle televize TVN 24 doufá, že Polsko navštíví jeho protějšek Frank-Walter Steinmeier, jakož i němečtí poslanci.

Ministr Waszczykowski si německého diplomata pozval k rozhovoru kvůli údajným protipolským výrokům německých politiků. „Hovořili jsme o tom, jak společně vyřešit problém v komunikaci s některými německými politiky a zdá se mi, že jsme na dobré cestě, abychom řešení našli. Nejlepším řešením by byly návštěvy německých politiků v Polsku, aby se mohli přesvědčit, že stav polské demokracie není tak špatný, jak se zdá,“ prohlásil šéf polské diplomacie.

Velvyslanec Rolf Nikel označil rozhovor s ministrem za konstruktivní a zdůraznil, že „polsko-německé vztahy jsou poklad, který musíme střežit, aby se dobře rozvíjely i v budoucnu“.

„Pozvání“ velvyslance na pohovor k polskému ministrovi následovalo poté, co v neděli šéf Evropského parlamentu Němec Martin Schulz přirovnal politiku polské vlády k počínání ruského prezidenta Vladimira Putina.

„Polská vláda považuje své volební vítězství za mandát k podřízení si státu zájmům vítězné strany. Je to demokracie v Putinově stylu a nebezpečná putinizace Evropy,“ řekl Schulz nedělníku Frankfurter Allgemeine Sonntagszeitung. Proti novým zákonům protestují pravidelně i tisíce Poláků v ulicích (více si můžete přečíst zde).

Změny v Polsku

V sobotu se šéf poslaneckého klubu CDU/CSU v německém sněmu Volker Kauder vyslovil pro uvalení sankcí na Polsko, pokud Varšava bude nadále ignorovat normy právního státu.

Ještě dříve se eurokomisař Günther Oettinger vyjádřil, že Evropská komise by měla po krocích Varšavy vůči justici a médiím dohlížet na dodržování právního státu v Polsku. Na jeho kritiku reagoval polský ministr spravedlnosti připomenutím německé okupace a selháním německých médií při událostech v Kolíně (více čtěte zde).

Roztržka kvůli mediálnímu zákonu

Polsko-německé vztahy byly velmi napjaté už v polovině předchozí dekády za první vlády konzervativní a euroskeptické strany Právo a spravedlnost (PiS). Stejná strana po vítězství v říjnových volbách vytvořila první jednobarevný kabinet od pádu komunismu v Polsku a pokusila se ovládnout všechny klíčové pozice v zemi, včetně justice a veřejnoprávních médií.

Evropská komise má o situaci v Polsku jednat ve středu. Waszczykowski se vyjádřil, že neočekává žádné rozhodnutí, a navrhl, že EK by se měla zabývat i situací v Německu po silvestrovských útocích v Kolíně nad Rýnem.

Polsko-německý spor našel své dozvuky v médiích podporujících polskou vládu: týdeník Wprost vyšel s obálkou, připomínající časy německého útoku na Polsko ze září 1939, ale tentokráte s německou kancléřkou Angelou Merkelovou, šéfem Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem a šéfem EP Martinem Schulzem v hlavních rolích příštího „dohledu nad Polskem“. K ještě starší historické křivdě - rozdělení Polska mezi Rusko, Prusko a Rakousko - se odvolává obálka časopisu wSieci s „carevnou Kateřinou Merkelovou“ coby ústřední postavou.

„Agrese německých politiků a médií proti Polsku usilujícímu o nezávislost a sebeurčení se dala předvídat, ale její zuřivost udivuje,“ usoudil komentátor časopisu. Výtky vůči stavu polské demokracie označil za „vřískot německých dozorců“ a jejich polských zkorumpovaných kolaborantů.

Wprost napsal, že předmětem sporu není ústavní soud či polská média, ale miliardy eur, které chce polská vláda ponechat v zemi zavedením nové daně na hypermarkety a banky, které prý omezí transfer zisků do Německa a Francie.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.