Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Ve Varšavě se stahují vlajky Unie, Kaczyński zvolil Orbánovu cestu

  0:29aktualizováno  11:57
Od vítězství strany Právo a spravedlnost v polských parlamentních volbách uplynul jen měsíc, ve Varšavě se však už leccos změnilo. Nová vláda odmítá uprchlické kvóty, snaží se ovládnout ústavní soud a provedla čistku v tajných službách. Analytici se shodují, že Jaroslaw Kaczyński zvolil politický model panující v Budapešti.

Protest proti jmenování nových ústavních soudců v Polsku (9. prosince 2015) | foto: Reuters

Polští euroskeptici ze strany Práva a spravedlnost (PiS) v říjnových volbách slavili drtivé vítězství, kterým ukončili osmileté vládnutí Občanské platformy (více o výsledcích voleb zde). Volebním triumfem si partaj Jaroslawa Kaczyńského zajistila nevídanou politickou moc: díky zisku 235 ze 460 mandátů bez problémů sestavila vládu, předsedá oběma komorám parlamentu a navíc už v srpnu do funkce prezidenta nastoupil Kaczyńského věrný žák Andrzej Duda.

Fotogalerie

„Poláci se v říjnových volbách vyslovili pro změnu politiky. Polská politika musí být jiná,“ řekla krátce po volbách premiérka Beata Szydlová a ohlásila „konec arogance moci, konec pýchy“. Na otázku ohledně programu nové vlády prohlásila, že se dá shrnout do tří slov: „Rozvoj, rozvoj a rozvoj.“

Szydlová představuje v rámci PiS relativně umírněný hlas. Její zvolení do role premiérky proto vzbuzovalo naděje, že konzervativní strana, která tradičně bojuje za zájmy katolické církve, by mohla změny prosazovat pozvolna, aby nepošramotila postavení země v rámci Evropy. Uplynulé týdny však ukazují, že Polsko zažívá politické zemětřesení.

Politika vypjatého pravicového populismu

Kaczyński totiž začíná tvrdě prosazovat své zájmy. Ministrem obrany se stál Antoni Macierewicz, jeden z nejodvážnějších konspirátorů v labyrintu spekulací kolem letecké tragédie u Smolenska. Nový ministr kultury zase nevylučuje čistky ve veřejnoprávních médiích a sám Kaczyński prohlašuje, že muslimští migranti s sebou do Evropy přinášejí nemoci, připomíná server The Economist.

„Polská politika vstupuje do období vypjatého pravicového populismu, plíživé centralizace moci, snah o ekonomickou soběstačnost, a útoku na liberální hodnoty a jejich nositele,“ uvedl pro iDNES.cz Michal Šimečka z Ústavu mezinárodních vztahů v Praze.

Pokud PiS udrží stranickou jednotu, může se podle něj jednat o zlom v postkomunistických dějinách Polska a střední Evropy vůbec. „Sebevědomé, otevřené a úspěšné Polsko posledních let se může postupně proměnit v zahořklou, do sebe zahleděnou a protievropskou zemi,“ dodává Šimečka.

KOMENTÁŘ: Česko musí zůstat přítelem Polska i po triumfu Kaczynského

Dosavadní kroky vlády mu dávají za pravdu. Zřejmě největší kontroverzi vzbudilo zrušení říjnové volby pěti ústavních soudců, které prosazoval dosluhující parlament. Generální prokurátor nedávno označil za protiústavní zákon, kterým poslanci PiS anulovali říjnovou volbu pětice soudců a místo nich zvolili vlastní. Duda, který nové soudce jmenoval, však dal najevo, že nehodlá na svém rozhodnutí nic měnit. Ve středu složila přísahu poslední soudkyně, kterou do ústavního soudu prosadilo PiS.

Polský ústavní soud ve čtvrtek označil klíčové části zákona, kterým konzervativci zrušili volbu pětice členů nejvyšší soudní instance v zemi za protiústavní. Ústavnímu soudu vadila především ta část zákona, která vládní straně umožňovala jmenovat předsedu soudu. Právě ten rozhoduje o tom, kteří z 15členného tribunálu řeší jednotlivé případy.

„Ústavní soud je jedna z posledních institucí, kterou PiS zatím nekontroluje. A je pochopitelně klíčem ke změnám, které chce PiS prosadit,“ vysvětluje Šimečka. K těmto změnám podle něj patří omezení potratů, práv homosexuálů či ekonomická a sociální opatření. „Jde například o retroaktivní daňové zatížení nebo zadlužení státu nad rámec ústavní dluhové brzdy, která činí 60 procent HDP,“ uvádí.

Blesková výměna vedení tajných služeb

Snahou o ovládnutí ústavního soudu personální změny na významných postech nekončí. Během jediné noci vláda PiS odvolala dosavadní šéfy všech čtyř tajných služeb, civilních i vojenských. „Každá minuta fungování těchto lidí ve funkcích byla hrozbou,“ vysvětlil nový šéf polské diplomacie z PiS Witold Waszczykowski.

Podle něj se civilní tajná služba ABW po léta chovala jako „politická policie“ a terčem jejího špehování se za časů liberálních vlád stal i konzervativní prezident Lech Kaczyński, bratr lídra PiS. „Odvolání není odvetou, ale rozloučením se s lidmi, kteří se neosvědčili,“ prohlásil Waszczykowski. Reakce bývalého ministra zahraničí Grzegorza Schetyny, který prohlásil, že „noční čistky připomínají výjimečný či válečný stav“, přešel mlčením.

Král Polska

Kaczyński chce vládnout ze zákulisí, z blízkých mu zůstala jen kočka

Kritiku spojenou se jmenováním nového koordinátora tajných služeb si vysloužil i prezident Duda. Ten totiž do funkce jmenoval Mariusze Kaminského, který byl letos v květnu nepravomocně odsouzen za porušování pravomoci veřejného činitele k tříletému vězení a desetiletému zákazu výkonu veřejných funkcí. Duda mu však udělil milost.

Waszczykowski pak stačil za své krátké působení v úřadu způsobit kontroverzi na poli mezinárodní politiky. V médiích překvapil netradičním návrhem na řešení uprchlické krize. Uvedl, že Varšava by měla syrské uprchlíky vycvičit a poslat je zpět bojovat do jejich vlasti.

Kvóty navrhované Evropskou komisí jsou pro stranu nepřípustné, a to i přesto, že s nimi v září souhlasila předchozí polská vláda. Situaci podle Szydlové změnily teroristické útoky v Paříži. Polsko podle ní není připraveno na to, aby přijalo navržené množství uprchlíků, a proto bude přesvědčovat partnery v EU, aby usedli k vyjednávacímu stolu a znovu se nad kvótami zamysleli.

Ještě před Szydlovou rozhodnutí předchozího kabinetu kritizoval nový polský ministr vnitra Mariusz Blaszczak. „Rozhodnutí předchozí vlády přijmout 7 000 uprchlíků byla chyba. Pro (nynější) premiérku Beatu Szydlovou bude nejdůležitější bezpečnost, v tom nepřistoupíme na žádný kompromis. Bezpečnost Polska a Poláků je pro nás rozhodující,“ prohlásil podle agentury Reuters Blaszczak.

Komplikovaný vztah s EU a posílení role v NATO

Na poli zahraniční politiky se PiS chce zaměřit na posilování role NATO na východě Evropy. Szydlová slíbila, že zahraniční politika bude „aktivní a asertivní“. Za klíčové označila vztahy se Spojenými státy jako „hlavním garantem světového míru“.

Snídaně s Cameronem

Nová polská vláda ve svém odporu proti současnému směřování EU nachází pochopení u britských konzervativců. Szydlová ve čtvrtek posnídala ve Varšavě s britským premiérem Davidem Cameronem a shodla se s ním na potřebě posílení role jednotlivých států a volnější integraci Unie.

Premiérka uvedla, že Polsku záleží na tom, aby Británie zůstala členem Unie, a rozumí snahám Londýna o reformu společenství. Szydlová na druhou stranu doufá, že se jí podaří přesvědčit Camerona, aby Londýn neomezoval sociální dávky přistěhovalcům, mezi nimiž je 850 000 Poláků.

zdroj: ČTK

O budování vztahů s EU se nová vláda příliš nezmiňuje. Krátce po nástupu Szydlové na pozici premiérky zmizely ze sálu, ve kterém se na úřadu polské vlády konají tiskové konference, vlajky EU. „Prohlášení po zasedáních polské vlády se budou podávat na pozadí nejkrásnějších červeno-bílých (polských) vlajek,“ vysvětlila premiérka.

Drtivé vítězství PiS vyvolalo podle Šimečky v řadách EU znepokojení. „Zatímco za dob Občanské platformy bylo Polsko předním a respektovaným hráčem v evropské politice, vláda PiS je vnímána jako potenciální zdroj nestability a potíží,“ upozorňuje a dodává, že Polsko s největší pravděpodobností bude zdůrazňovat princip národní suverenity a omezení procesu integrace v rámci EU. Rovněž lze očekávat relativní zhoršení vztahů s Německem.

„To vše může, vzhledem k velikosti a politickému významu Polska, ochromit evropskou politickou jednotu, a to právě v kritickém období, kdy EU čelí vzájemně propojeným krizím. Protievropské Polsko by představovalo pro EU problém i za normálních okolností, a o to víc v současné dramatické době,“ myslí si Šimečka.

Orbánův stín nad Varšavou

Vysněné směřování Polska již před lety načrtl Jaroslaw Kaczyński, když prohlásil, že Varšava jednou bude jako Budapešť. Inspiraci maďarským premiérem Viktorem Orbánem potvrdil v rozhovoru pro MF DNES také šéf europoslanců Práva a spravedlnosti Ryszard Legutko.

Na otázku, čím Orbán inspiruje část polských politiků, odpověděl: „Tím, jak prosazuje maďarské zájmy. Nebojí se postavit proti Bruselu, na rozdíl od bývalých polských vlád Občanské platformy, které mu poklonkovaly. Orbán dokázal říkat - ne, to neodpovídá maďarským zájmům - přestože je premiérem malé země.“

Média o situaci v Polsku

Polská vláda se v posledních dnech kvůli rychlým politickým tahům ocitla pod palbou několika předních západních médií. Komentátor televize CNN Fareed Zakaria mluvil o jmenování soudců povolných vládní straně, cenzuře na poli kultury či poslušnosti prezidenta Dudy příkazům šéfa PiS Jaroslawa Kaczyńského.

Podle listu The Washington Post je znepokojující například promptní prominutí zákonného trestu prezidentem člověku, kterého PiS vzápětí jmenovala koordinátorem tajných služeb. Britský týdeník The Economist zase píše, že "nová polská vláda za dva týdny způsobila, že Evropa znervózněla". Podle listu je kromě zmíněných kontroverzních kroků na pováženou, že vláda patrně nedokáže splnit řadu slibů v sociální oblasti, s nimiž oslovila Poláky před volbami.

Zdroj: ČTK

Michal Šimečka se domnívá, že PiS se stejně jako Orbán pokusí postupně ovládnout soudy, školství, bezpečnostní složky a polostátní firmy, zároveň však zachová formální instituce demokracie.

Ani v případě Orbána nešlo o nastolení diktatury v pravém smyslu slova, ale o kombinaci ústavních změn, agresivního populismu, ovládnutí autonomních institucí a umlčení nezávislých médií, což ve svém výsledku vychýlilo politickou soutěž natolik, že Fidesz (Orbánova vládní strana, pozn. red.) dnes nepotřebuje manipulovat volby, aby získal parlamentní většinu a udržel moc,“ připomíná Šimečka.

PiS má podle něj ambici přetvořit polský stát a polskou společnost ve svůj obraz a přebudovat společenskou smlouvu, na níž byla vystavěna polská demokracie a ekonomika po roce 1989. Tento model PiS vnímá jako mravně prohnilý.

Snaha Jaroslawa Kaczyńského vnutit Polsku své pojetí konzervativních hodnot nicméně nepochybně narazí na odpor liberální části veřejnosti, zejména ve velkých městech. Podle průzkumů více než 55 procent dotazovaných Poláků uvádí, že demokracie v jejich vlasti je ohrožena.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.