Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Vláda bude dosazovat své lidi do veřejnoprávních médií, prosadila PiS

  10:41aktualizováno  21:35
Polský Sejm ve středu večer schválil novelu zákona o veřejnoprávních médiích. Nově bude mít vláda pravomoc dosadit do televize a rozhlasu své lidi. Řídící funkce obou institucí byly přitom dosud obsazovány na základě veřejných konkurzů. Novela vyvolala kritiku opozice a obavy Evropské komise.

Proti vládě PiS protestovaly v prosinci tisíce lidí, ohrožuje prý demokracii. | foto: Reuters

Hlasování, v němž novela prošla díky jednotnému postupu poslanců vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) poměrem hlasů 230 ku 152, předcházela bouřlivá debata.

Političtí odpůrci v ní vyčítali jednobarevné vládě konzervativců, že se snaží ovládnout veřejnoprávní média. „To není mediální zákon, to je kádrový zákon,“ prohlásila Urszula Augustynová z nejsilnější opoziční strany Občanská platforma (OP).

„Za pár dnů se v Polské televizi a v Polském rozhlasu mohou objevit noví šéfové,“ předpověděl liberální list Gazeta Wyborcza, podle kterého „malá novela může přinést velké změny“.

Menšinové opozici se nepodařilo předlohu v prvním čtení zamítnout: pro takový návrh hlasovalo 152 poslanců, proti bylo 228, dalších 30 zákonodárců se zdrželo. V bouřlivé rozpravě, předcházející hlasování, padaly na adresu vládního tábora výčitky, že importuje do Polska ruské mravy a zavádí v zemi diktaturu.

Konzervativní vláda strany Právo a spravedlnost, která po říjnových volbách dominuje v obou komorách parlamentu, odůvodňuje svůj postup snahou „vrátit veřejnoprávní média Polákům“. Zejména v televizi prý převažuje jediný „správný“ názor, který však nepodporuje většina voličů, jak ukázaly parlamentní volby. „S tím je nutné přestat,“ prohlásila poslankyně Elžbieta Kruková a vyčetla rozhlasu a televizi, že opomíjejí či diskreditují křesťanství a polské tradice.

PiS se zejména nezamlouvá, jak veřejnoprávní média referují o snaze vládního tábora ovládnout ústavní soud. „Pokud si média představují, že se budou v příštích týdnech věnovat kritice našich změn či našich návrhů změn, pak je nutné s tím přestat. Veřejnoprávní média nejsou od toho, aby byla stranou v politickém sporu. Jsou od toho, aby věcně informovala občany. Ale to nedělají,“ řekl předseda poslaneckého klubu PiS Ryszard Terlecki.

Další změny v polských médiích budou následovat

„Pod pláštíkem noci likvidujete veřejnoprávní média a zavádíte média státní, popravdě řečeno stranická,“ prohlásila na adresu většiny opoziční poslankyně Iwona Šledziňská-Katarasiňská z liberální Občanské platformy (PO). Norma je podle ní v rozporu s pravidly Evropské unie.

Grzegorz Furgo z opoziční strany Moderní připomněl, že PiS slibovala „druhé BBC“, ale novela importuje do Polska „Putinovy vzory z Russia Today“.

Nicméně Furgův kolega Michal Stasiňski vyčetl liberálům z PO, že po osmi letech liberálních vlád odpovídají za současnou situaci. „Veřejnoprávní média v nynější podobě jsou výsledkem vašeho mnohaletého zanedbávání, lenosti, nedostatku charakteru, iniciativy a politické odvahy. Přenechali jste je jako kořist PiS,“ prohlásil.

Robert Winnicki z hnutí Kukiz’15 označil návrh zákona za „brutálně upřímný, protože veřejnoprávní média v Polsku vždy byla médii vládními“. Hůře než nyní prý už ani být nemůže, protože současná média jsou podle poslance „protipolská“.

Předloha počítá s tím, že stávající mandáty dosavadních členů vedení a dozorčích rad Polské televize a Polského rozhlasu skončí vstupem zákona v platnost jeho zveřejněním v úředním věstníku. Podle vlády půjde o první krok v mediální reformě, další změny by měly následovat na jaře příštího roku.

Vládní poslanci v Sejmu prosadili i novelu zákona o veřejné správě. Zásadní změnou obsaženou v textu je fakt, že na významná místa ve státní či regionální správě budou úředníci jmenováni, zatímco podle dosud platného zákona o obsazení těchto pozic rozhodovaly konkurzy.

Kromě toho novela fakticky umožňuje vládní straně nominovat do vedení úřadů své členy. Dosud totiž nesměli být vedoucí úředníci před nástupem do funkce nejméně pět let členy žádné politické strany, nově bude stačit, že stranickou legitimaci odevzdají těsně před vstupem do úřadu.

Zákon vyvolal obavy Evropské komise

Místopředseda Evropské komise Frans Timmermans ve středu v dopise polským ministrům zahraničí a spravedlnosti zdůraznil význam svobody médií. „Svoboda a pluralismus médií jsou zásadní pro pluralitní společnost v členské zemi, která respektuje společné hodnoty, na nichž stojí unie,“ napsal Timmermans. V dopise požaduje, aby Varšava vysvětlila, jakým způsobem bude zákon v případě přijetí zmíněné hodnoty respektovat.

Polská vláda se kritiky dočkala už v polovině prosince, kdy parlament projednával změnu zákona o úřadech. PiS chce zrušit výběrová řízení na jejich vedoucí, nově mají být přímo jmenováni. Novela má zároveň zrušit podmínku, podle níž ředitelé úřadů před nástupem do funkce nesmí působit v žádné politické straně (více čtěte zde).

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.