Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Experti: Putinův návrh je výhodný pro Rusko, chybí v něm stažení Rusů

  20:22aktualizováno  20:22
Sedmibodový plán ruského prezidenta Vladimira Putina, jak podle Kremlu nastolit mír na Ukrajině, je v zásadě spíš akce pro veřejnost než návrh s vážným očekáváním, že jej Kyjev přijme. Pro portál iDNES.cz jej okomentovali vojenský publicista Lukáš Visingr a politolog Jan Šír.

Místní lidé prohlížejí poničený obrněný transportér ve vesnici Hrabske (31. srpna 2014). | foto: AP

Sedmibodový plán sestavil ruský prezident Vladimir Putin podle dostupných zpráv během středečního letu do Mongolska. Středa byla dnem informačních zvratů: ukrajinský prezident Petro Porošenko nejprve ohlásil dohodu o příměří, Putin ji později dementoval s tím, že Rusko není stranou sporu. Následně ale načrtl plán, který má přece jen k zastavení palby vést.

Vojenský publicista Lukáš Visingr při pohledu na sedm Putinových bodů, které dle Kremlu mohou vést k příměří, soudí, že jsou „jednoznačně výhodnější pro separatisty, respektive pro Moskvu“. Putin také podle něj nepředpokládá, že by Kyjev takový plán přijal. „Je to jednak snaha ukázat se jako ‚mírotvorce‘ a jednak - možná - základ pro nějaké další jednání,“ soudí Visingr.

DOKUMENT

Putinův sedmibodový plán pro Ukrajinu

Skepticky se na plán dívá i politolog Jan Šír. „Vzhledem k tomu, že (Rusové) celou dobu lžou a rozpoutali válku, to těžko může být myšleno upřímně a vést k ukončení krveprolití. Samozřejmě v tom plánu, aby mohl být úspěšný, chybí jeden bod - stažení ruských jednotek,“ řekl iDNES.cz.

Putin podle Šíra zatím nedosáhl svých cílů. „Jsou jasné od samého začátku. Zničit nebo oslabit ukrajinskou státnost, jednoznačně prokázat, že Ukrajina je neživotaschopný stání projekt. To může mít různé podoby. Část anektujete, na části vytvoříte nestátní útvar, nepřiznaný stát, část jen destabilizujete, zbytek položíte na kolena,“ domnívá se politolog.

Dohoda nezakryje zeď

„Ať se dohodnou na čemkoli, stejně mezi Ruskem a Ukrajinou vyroste nějaká nová zeď a Ukrajinci už v dohledné době nikdy nebudou mít normální vztahy s Ruskem. To je pro Putina velká ztráta,“ dodal Šír.

Oba oslovení se shodli, že v plánu chybí definice navržené mezinárodní kontroly v oblasti. Visingr zmínil možnost účasti OSN či OBSE, přičemž podle něj je otázkou, „zda měl Kreml takovouto objektivní mezinárodní kontrolu na mysli“. Šír upozornil, že zvláště ukrajinská strana žádá, aby pozorovatelé hlídali i rusko-ukrajinskou hranici, o čemž Putin ve svých sedmi bodech pomlčel. „To je myslím další kritický prvek, který Ukrajincům rozhodně nemůže jít na ruku, protože tak dojde k tomu, že hranice bude nadále prostupná,“ uvedl politolog.

Fotogalerie

K požadavku na stažení děl a raketometů Visingr dodává, že ukrajinská armáda má v oblasti vojenské techniky přece jen nad separatisty převahu, kterou by ztratila. „Ačkoliv i separatisté používají houfnice a raketomety, čistě vojensky by Kyjev o tuto svoji výhodu přišel,“ podotkl pro iDNES.cz s dodatkem, že Putinova formulace předjímá stažení ukrajinských sil s houfnicemi a raketomety o zhruba 40 kilometrů.

Obdobně jako stažení dělostřelectva a raketometů hodnotí Visingr i požadavek zákazu užívání letadel. Ta používá výhradně ukrajinská strana (nepotvrzené zprávy hovoří o jednom bitevníku údajně zprovozněném povstalci, pozn. red.). Ruská formulace sice hovoří o nasazení proti civilním cílům, ale Visingr upozornil, že „vzhledem k charakteru bojiště je zřejmé, že podmínka prakticky znamená úplný zákaz používat letadla“.

Krize na Ukrajině

Šír podotkl, že schází specifikace „humanitárních koridorů“ i „rekonstrukčních brigád“. „Co jsem pochopil, ty brigády by měly přicházet z Ruské federace“, uvedl. 

„Odchod civilistů je zajisté žádoucí, ale kdopak dohlédne na to, aby se pod rouškou ‚humanitární pomoci‘ neposílal ozbrojencům i vojenský materiál?“ ptá se Visingr nad dalším požadavkem a stejný argument vznáší i v otázkách personálního obsazení opravárenských čet: „Jak zaručit, že se tam takhle skrytě nepřesunou nějaké neoznačené vojenské jednotky?“

Rusko totiž taktiku neoznačených vojáků úspěšně použilo při obsazení Krymu a neoznačení ruští vojáci operují i na východě Ukrajiny pod krytím dobrovolnictví či dovolené.

„Plán“ coby možné odvedení pozornosti

Šír navíc upozornil na ještě jeden rozměr debaty nad plánem ruského prezidenta. „My pořád komentujeme Putinova slova a mezitím na místě probíhá ozbrojený konflikt, takže to může být další odvlékací manévr, který má obrátit pozornost od toho, co se reálně děje. Může to mít účel zafixování té nové situace (...) protože už je jasné, že Ukrajina bude těžko získávat území, které je momentálně pod kontrolou ruské armády nebo takzvaných proruských jednotek,“ míní politolog.

Putin se podle něj také snaží zabránit tomu, aby v prostoru bývalého Sovětského svazu vznikla demokratická alternativa, která by mohla inspirovat samotné Rusy. „Tam je příznačný Majdan a to, jakým způsobem se zbavili Janukovyče,“ poznamenal politolog. „Tu válku vnímám jednoznačně jako produkt a výsledek momentálního stadia, ve kterém se Putinův režim nachází. Upevňuje svou pozici tím, že odvrací pozornost od domácích problémů, kterých má taky hodně.“

Prognózu, zda se situace na Ukrajině uklidní, proto nabízí spíš skeptickou. „Pokud by se mohla urovnat, pak jen za cenu toho, že Ukrajina stejně jako mezinárodní společenství přistoupí na Putinovy podmínky. Což neomezuji pouze na sedm bodů jeho takzvaného plánu, který má vést k zastavení konfliktu. Svět by se vlastně musel smířit s tím, že je normální, že jeden stát zabírá území druhého státu,“ uzavřel Šír.

Putin představuje svůj plán na uklidnění situace:







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.