Pásmo Gazy zažilo v poslední dekádě mnoho změn. V srpnu 2005 se po rozhodnutí tehdejšího premiéra Ariela Šarona z území stáhl Izrael a vyklidil deset židovských osad, o pět měsíců později ve volbách do Palestinské národní rady překvapivě vyhrál radikální Hamas nad umírněnějším Fatahem a obsadil 74 křesel, zatímco Fatah získal jen 45 mandátů.
Jak napsal deník The Independent, Hamas nevyhrál ani tak vlastní zásluhou, ale spíše díky naštvanosti obyvatel Gazy a Západního břehu Jordánu na Fatah.
Rok poté, v lednu 2007, vypukly ozbrojené boje o moc mezi Fatahem a Hamasem. 14. června už radikální hnutí Hamas, které dodnes neuznalo existenci státu Izrael, kontrolovalo celou oblast Gazy. Palestinské autonomní území se tak rozdělilo na Pásmo Gazy ovládané Hamasem a Západní břeh Jordánu pod vládou Fatahu. A Izrael okamžitě vyhlásil blokádu Gazy.
Lité olovo a tři týdny bojů v Gaze
Na konci roku 2008 zahájila izraelská armáda útok na Pásmo Gazy, protože od doby nástupu Hamasu k moci se znásobily raketové útoky na izraelské území. Ofenziva trvala tři týdny, nesla název Lité olovo a za 22 dní trvání operace zemřelo více než 1 400 Palestinců, Izrael poté vyhlásil jednostranně příměří (více o válce v Gaze čtěte zde).
Hamas příměří přijal, Izrael začal stahovat vojáky a 21. ledna 2009 odešel z Gazy poslední izraelský voják. Palestinské hnutí však požadovalo víc. "Už na začátku jsme jasně řekli, že ukončení agrese, zrušení blokády a otevření hraničních přechodů musí předcházet veškerému jednání o dalších tématech, a to včetně příměří," řekl tehdy mluvčí Hamasu Fauzí Barhúm (další informace najdete zde).
Sliby se neplní, popularita klesá
Ačkoliv Hamas sliboval po odchodu izraelských vojsk podporu na nové bydlení pro obyvatele domů zničených v operaci Lité olovo, dodnes žádné peníze nedorazily. Častokrát vypadává elektřina, obyvatelé Gazy mají také nedostatek vody. A tak popularita Hamasu pomalu klesá a podle deníku The Washington Post by radikální strana už další volby nevyhrála.
Špinavá voda v GazePodle zprávy charitativních organizací Zachraňme děti a Zdravotnická pomoc Palestincům je jediný zdroj vody v Gaze znečištěný hnojivy a odpadem. Informaci přinesla stanice BBC. Počet dětí s průjmovým onemocněním se za posledních pět let, kdy platí izraelská blokáda Gazy, zdvojnásobil. Blokáda brání dodávkám sanitačních prostředků, které by vodu vyčistily. Zoufalé rodiny se snaží přejít na soukromé vodní zdroje, aby nemusely používat vodu kontaminovanou nitráty, avšak ani soukromé zdroje nejsou čisté, podle zprávy charitativních organizací překračují limity znečištění zhruba desetinásobně. "Urgentní prioritou pro zdraví a prospívání dětí v Gaze je, aby Izrael zrušil blokádu a zajistil volný pohyb osob a zboží do a z Gazy," říká zpráva. |
Hamas, který je stále veden na americkém seznamu teroristických organizací, nedokázal dodnes přesvědčit o svém posunu k umírněnosti od chvíle, kdy se ujmul vlády nad Gazou. Vláda se navíc bojí jakýchkoliv protestů či demonstrací. "Stáváme se něčím, jako je policejní stát," podotkl pro The Washington Post Ahmed Yousef, bývalý poradce premiéra Ismáila Haníji.
Hamas se snaží opatrněji našlapovat kolem izraelsko-palestinské hranice v Gaze, protože má obavy z další izraelské ofenzivy. A to se radikálněji laděné části obyvatelstva také nelíbí. Islámský džihád by podle nich měl pokračovat. Veřejné mínění se tak rozděluje na radikální a umírněnější část. Právě umírněnost má napomoci ukončení izolace Gazy a vypadá to, že si to uvědomuje i Hamas.
Někteří obyvatelé Gazy však nesouhlasí. Podle nich to vypadá, že vůdci Hamasu jsou spokojeni se současným stavem a zapomněli bojovat za palestinskou nezávislost. "Dříve jsme jezdili taxíky, teď chodíme pěšky. Dříve jsme jedli, teď nejíme. Musíme přiznat, že se věci změnily. Ale k horšímu," řekl deníku The Washington Post pětapadesátiletý Abú Chalíd.
Možná se blíží nové volby
Na konci května izraelský deník Haaretz uvedl, že podle informací agentury Reuters se sešel premiér Ismáil Haníja z Hamasu s Hannou Násirem, ředitelem volební komise, aby vybrali členy technokratické vlády dohlížející na volby.
Nicméně ani tento první krok ještě neupřesnil, kdy se volby v Pásmu Gazy a na Západním břehu Jordánu uskuteční. Jisté je, že Palestinci budou bedlivě sledovat druhé kolo prezidentských voleb v Egyptě, které se uskuteční 16. a 17. června.
Vítězem bude buď Mohamed Mursí, kandidát Muslimského bratrstva, tedy hnutí, z něhož pochází Hamas, nebo naopak Ahmed Šafíq, bývalý premiér vlády za doby prezidenta Husního Mubaraka. V druhém případě Fatah podle agentury Reuters očekává podporu nového prezidenta proti Hamasu, v prvním případě očekává podporu naopak Hamas proti Fatahu.
Situace na Blízkém východě se tedy může po egyptských volbách ještě více obrátit proti Izraeli, který bude mít v případě vítězství Mursího na hranicích další stát s islámskou vládou, a bude záležet na přístupu Netanjahuova kabinetu, jaké zvolí řešení.
