Některé z tajných podzemních chodeb byly úzké a na první pohled vypadaly jako obyčejné studny. Další byly o poznání širší a vešly se do nich i koleje s důlními vozíky. Stovkami tunelů putovaly do Pásma Gazy vedle zbraní třeba i běžné zásoby spotřebního zboží pro zhruba 1,7 milionu Palestinců.
Atmosféra byla na Sinaji napjatá dlouhodobě, minulý týden však tamní islamisté zaveleli k džihádu. Armáda na to reagovala vysláním vojenských vrtulníků.
Jejich posádka se vedle likvidace ozbrojených extremistů věnovala i hledání pašeráckých tunelů (více o vojenské akci čtěte zde).
Egyptská armáda se nelegálním, avšak po dlouhá léta tiše přehlíženým zásobovacím stezkám rozhodla učinit přítrž. Hamas se totiž netají podporou Muslimského bratrstva. A to po svržení egyptského prezidenta Muhammada Mursího vytrvale protestuje proti vojenské vládě, kterou armáda nastolila.
"Od chvíle, kdy jsem se do tohoto byznysu pustil, jsme na tom ještě nikdy nebyli tak špatně," vylíčil pro britský deník The Times jednačtyřicetiletý Abú Malek. Dlouhá léta už šéfuje pašerácké skupině, která operuje v Rafáhu.
Sedmdesátitisícové město leží na samotné hranici mezi Egyptem a jižním cípem pásma Gazy, což z něj činilo ideální místo pro pašování zbraní i surovin.
Až do minulého týdne, kdy vojáci většinu Malekových tunelů vypátrali a zavřeli. Kromě toho také výrazně zpřísnili podmínky pro využití tamního hraničního přechodu, který platí za jedinou oficiální cestu mezi Pásmem Gazy a zbytkem světa.
Hamasu docházejí peníze na platy zaměstnanců
"Můžeme teď přepravit jen desetinu zboží, než jsme mohli původně," stěžuje si pašerák. A výpadky v zásobování už citelně zasáhly i samotný Hamas. Ten teď musí hledat jinou cestu, jak pokrýt náklady na výplaty svých zaměstnanců. Těch má několik desítek tisíc.
Nejedná se přitom pouze o ozbrojence. Hamas má už od svého vzniku na konci osmdesátých let 20. století propracovanou organizační strukturu, jejíž součástí je i rozsáhlé civilní a politické křídlo, které Pásmu Gazy vládne (více o vládě Hamasu zde).
Zatímco vojenská složka islamistického hnutí podniká útoky vůči Izraeli, civilní pracovníci poskytují Palestincům sociální služby. Organizují například dětské tábory, kde se účastníci mimo jiné učí bojovat a plazit pod ostnatým drátem (na fotografie z tábora se podívejte zde).
Kromě výnosů z nelegálního obchodu, který se Egyptu podařilo zarazit, se mohl Hamas donedávna spoléhat také na přísun peněz z Íránu. I ten se ovšem již zastavil. "Hamas čelí velmi vážným finančním problémům," přiznává Mkhaimar Abú Sada, profesor politologie z univerzity v Gaze.
"Všechny naše projekty se velmi brzy zastaví," obává se Nabil Abú Muailek, šéf palestinské asociace, která sdružuje podnikatele ve stavebnictví. Výpadek v dodávkách stavebních materiálů může podle něj připravit o práci až 30 tisíc lidí. "Hledáme nějaké náhradní řešení," řekl listu The Times. "Chceme jen žít jako všichni ostatní."
