V projektu Otázka pro prezidenta pokládá portál iDNES.cz každý měsíc uchazečům o Hrad otázku, kterou zformuluje redakce. Už jsme se ptali na vládní krizi, migraci a kvóty, udělování prezidentských milostí a aktuálního tématu se přidržíme i napočtvrté.
Ačkoli se přímá volba prezidenta uskuteční až začátkem příštího roku (šéf Senátu Štěch vyhlásil první kolo prezidentské volby na 12. a 13. ledna 2018) a povinnost jmenovat premiéra a novou vládu tudíž ještě „padne“ na současnou hlavu státu, rozhodli jsme se účastníků projektu s ohledem na aktuální dění zeptat, zda by si v roli prezidenta dokázali představit situaci, že by odmítli pověřit sestavením vlády lídra vítězné strany či hnutí.
Ústava žádná omezení nestanovuje. Vláda je však odpovědná Poslanecké sněmovně, a tak by prezident měl jmenovat premiérem člověka schopného získat její většinovou podporu nutnou pro prosazování zákonů, což bývá obvykle právě lídr vítězné strany.
Určená není ani lhůta pro jmenování vlády, například kabinet premiéra Bohuslava Sobotky na ně čekal 95 dní. Miloš Zeman tehdy odrážel výtky, že se jmenováním váhá, aby co nejdéle udržel u moci vládu Jiřího Rusnoka (více zde).
Srpnová otázkaDokážete si představit, že byste jako prezident nejmenoval vítěze voleb premiérem? Co by vás k tomu vedlo?
|
Odpovědi vypracované jednotlivými uchazeči následně uveřejníme, aby o nich čtenáři mohli hlasovat. U každé z nich mají vždy možnost se rozhodnout, zda s odpovědí souhlasí či nesouhlasí, nebo mohou zvolit neutrální hlas. Během hlasování nevědí, kdo je autorem dané odpovědi, hodnotí tak vyloženě stanovisko jako takové, nikoli konkrétního uchazeče. Projekt tak prakticky testuje, kdo z uchazečů o Hrad je schopen obstát při prezentaci svých názorů.
Otázku jsme vybrali s ohledem na skutečnost, že Sněmovna před dvěma týdny dostala žádost policie o vydání šéfa hnutí ANO Andreje Babiše a prvního místopředsedy hnutí Jaroslava Faltýnka k trestnímu stíhání (psali jsme o tom zde).
Podle Babiše jde o snahu hnutí před parlamentními volbami, které se uskuteční 20. a 21. října, poškodit. Rozruch vzbudil i jeho stranický kolega Robert Pelikán, který je jako ministr spravedlnosti odpovědný za činnost státních zástupců dozorujících policejní vyšetřování, a který nedávno uvedl, že policie nemůže mít pro žádost o vydání žádný jiný důvod, než je ovlivnění voleb (více zde).
O vydání politiků zatím rozhodnuto nebylo. Pokud by však na něj poslanci kývli, může se stát, že lídr vítězné strany a potenciální budoucí premiér bude trestně stíhán, protože předvolební průzkumy Hnutí ANO favorizují. Dosud žádný obviněný předseda vlády v křesle nebyl. Petr Nečas odstoupil, když se k jeho obvinění kvůli trafikám pro poslance schylovalo (více čtěte zde).
Bodovali dvakrát Hilšer a jednou Drahoš
V projektu Otázka pro prezidenta si prozatím nejlépe vedl lékař a aktivista Marek Hilšer, který u čtenářů zabodoval hned napoprvé se svým receptem na vládní krizi, v červenci pak zaujal svým postojem k udělování prezidentských milostí (podrobnosti zde). Jiří Drahoš oslovil názorem na migraci a kvóty (výsledky druhého kola najdete zde).
Prvního kola se zúčastnili čtyři, druhého pět a třetího již sedm adeptů na prezidentský post.
V srpnu k Jiřímu Drahošovi, Marku Hilšerovi, Michalu Horáčkovi, Otto Chaloupkovi, Vratislavu Kulhánkovi, Igoru Sládkovi a Karlu Štoglovi přibude také hudebník a producent Petr Hannig (medailonek zde).
Prezident Miloš Zeman se už na začátku odmítl projektu účastnit z časových důvodů. Republikán Miroslav Sládek hned na začátku podmínil svou účast požadavkem, že si sám zvolí fotografii, prostřednictvím které bude prezentován, na což redakce nepřistoupila.
Otázka pro prezidenta
|
Zeman i Sládek, stejně jako další případní uchazeči o úřad prezidenta, se budou moci zapojit v dalších kolech projektu. Pole účastníků může i prořídnout, pokud někdo odstoupí, případně hrubě či opakovaně poruší pravidla projektu.
Jak to celé funguje?
Otázku redakce iDNES.cz rozeslala všem uchazečům ve středu v poledne. Na zaslání odpovědi prostřednictvím stránky s formulářem mají šest dnů, formulář se uzavře v úterý 29. srpna ve 12 hodin.
Účastníci anketního seriálu nemohou redakcí přijaté odpovědi editovat. Redakce iDNES.cz si vyhrazuje právo opravit případně gramatiku a interpunkci (obecně záležitosti, které nemění význam či tón odpovědi), nebo odpověď nepřijmout, pokud porušuje pravidla projektu.
V úterý nabídneme čtenářům hlasování o přijatých odpovědích v rámci speciálního anketního rozhraní, kde se zobrazí v náhodném pořadí a bez jmen autorů. Dokud čtenář nepotvrdí odeslání odpovědí, bude moci mezi jednotlivými odpověďmi listovat a případně změnit svůj „zakliknutý“ postoj k odpovědi (například pokud usoudí, že jiné odpovědi se mu líbí více).
Po zhruba osmačtyřicetihodinovém hlasování toto kolo projektu uzavřeme a vydáme článek, ve kterém odtajníme, komu která odpověď patřila a jak příznivě či nepříznivě ji čtenáři vnímali.
Součástí seriálu je i přehled již uplynulých anket včetně statistik a žebříčku.
