Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Postojem k milostem zaujal Hilšer, v Otázce pro prezidenta vyhrál podruhé

  14:20aktualizováno  14:20
V třetím kole projektu Otázka pro prezidenta uspěl se svým postojem k prezidentským milostem lékař a aktivista Marek Hilšer. Souhlasilo s ním 76 procent hlasujících, pouze 13 procent bylo proti. Ve velmi těsném závěsu skončil Michal Horáček a za ním už s větším odstupem Jiří Drahoš.

Milost je jedna z mála autonomních pravomocí českého prezidenta. Čtenářům iDNES.cz se nejvíce zamlouvala odpověď Marka Hilšera. | foto:  Petr Topič, MAFRA

Vážných zájemcům o úřad prezidenta, kteří na své kandidatuře pracují a s účastí v projektu Otázka pro prezidenta souhlasili, se redakce každý měsíc ptá na vybrané téma. O odpovědích uchazečů o Hrad pak čtenáři hlasují, aniž by věděli, která komu patří.

Výsledky třetího kola Otázky pro prezidenta

Pořadí účastníků vždy určujeme podle rozdílu mezi udělenými souhlasy a nesouhlasy. V tomto kole nebyly rozdíly tak výrazné jako v kolech předchozích, kdy někteří účastníci skončili z důvodu velkého množství nesouhlasných reakcí i v minusu. Tentokrát čtenáři celkově mnoho nesouhlasných reakcí neudělovali.

Volba prezidenta

Jedním z důvodů může být skutečnost, že k problematice prezidentských milostí nikdo z účastníků nezaujal výrazněji vyhraněný či vyloženě odmítavý postoj. Výsledky účastníků umístěných na prvních dvou příčkách, jsou pro tentokrát velmi těsné - dělí je necelý procentní bod.

Třetího červencového kola se zúčastnilo sedm zájemců o Hrad - Jiří Drahoš, Marek Hilšer, Michal Horáček, Otto Chaloupka, Vratislav Kulhánek, Igor Sládek a Karel Štogl. Nezapojili se naopak prezident Miloš Zeman a předseda SPR-RSČ Miroslav Sládek.

V anonymním hlasování o odpovědích na téma prezidentských milostí se čtenářům iDNES.cz nejvíc líbila odpověď lékaře a aktivisty Marka Hilšera - získala největší míru souhlasu čtenářů. S jeho odpovědí se ztotožnilo 76 % hlasujících, 13 % bylo proti.

Hilšer zvítězil se svým postojem v projektu Otázka pro prezidenta již podruhé. Poprvé uspěl hned v prvním kolem, kdy čtenáře oslovil svým receptem na řešení vládní krize (více čtěte zde).

V aktuální odpovědi Hilšer akcentoval především názor, že milost v rukou moudrého prezidenta „reprezentuje princip lidskosti vyvažující nekompromisnost a nedokonalost práva“. Prezident by však podle jeho slov v zájmu posilování důvěry ve spravedlnost měl být schopen svá rozhodnutí veřejně odůvodnit.

1. Marek Hilšer

souhlasy: 76 %, nesouhlasy: 13 %, rozdíl 63 % (zaokr.)

Mělo by platit, co je psáno, to je dáno. Avšak konflikt mezi realitou života a právem může být někdy až nemilosrdně krutý. Institut milosti v rukou moudrého prezidenta reprezentuje princip lidskosti vyvažující nekompromisnost a nedokonalost práva. Neosobní, hromadné amnestie, nebo dokonce zneužívání milosti vážně podkopávají důvěru občanů ve spravedlnost. Prezident má být lidský v případech, které si to žádají, ale v zájmu posilování důvěry ve spravedlnost musí svá rozhodnutí veřejně odůvodnit.

Jen ve velmi těsném závěsu za vítězem třetího kola se umístil se svou odpovědí sociální antropolog a textař Michal Horáček. Dostal více souhlasných, současně však i více nesouhlasných hlasů. K institutu prezidentské milosti se vyjádřil o něco konkrétněji, když uvedl, že jedna z forem milosti - a sice zastavení trestního stíhání - je pro něj nepřípustná.

Prezident by podle Horáčka neměl stát nad policií a soudy. Stejně tak odmítl plošné amnestie, jakou byla třeba ta Klausova v roce 2013. Tohle a jiná obdobná rozhodnutí podle jeho slov narušují důvěru občanů v právní stát.

2. Michal Horáček

souhlasy: 77 %, nesouhlasy: 14 %, rozdíl 62 % (zaokr.)

Život přináší situace, kdy je soudce nucen rozhodnout podle platného zákona, i když ví, že zákon je v tomto jednom konkrétním případě příliš tvrdý. Tehdy je použití milosti oprávněné. Nepřípustná však pro mě je jedna ze tří forem milostí: zastavení trestního stíhání. Prezident by podle mého názoru neměl stát nad orgány činnými v trestním řízení či nad soudy. Navíc plošné abolice, jakou byla ta Klausova, ničí důvěru občanů v ČR jako právní stát, kde jsou si všichni lidé před zákonem rovni.

Třetí nejúspěšnější odpověď patří bývalému předsedovi Akademie věd Jiřímu Drahošovi. Adept, který minulý měsíc zvítězil se svým postojem k problémům migrace, teroru a uprchlických kvót (čtěte zde) tentokrát prozradil, že by jako prezident uděloval milosti jen zcela výjimečně, a to zejména kvůli vážné zdravotní či sociální situaci dotyčného a jeho rodiny. Ve své odpovědi, která byla stejně jako u ostatních uchazečů v souladu s pravidly projektu omezena délkou 500 znaků, také striktně odmítl plošnou amnestii.

3. Jiří Drahoš

souhlasy: 66 %, nesouhlasy: 20 %, rozdíl 46 % (zaokr.)

Milost znamená naději a ta často bývá tím posledním, co člověku zbývá. Má-li být v případě odsouzeného nositelem takové naděje prezident, pak bych se této pravomoci nezříkal. Neměla by ale nahrazovat nebo měnit výrok soudu o vině, prezident není nejvyšší "odvolací instance". Proto bych milost uděloval ve skutečně výjimečných případech, a to především kvůli velmi vážné zdravotní či sociální situaci dotyčné osoby i její rodiny. Zcela jinou kategorií je amnestie. Tu striktně odmítám.

Zájemci o úřad prezidenta, kteří v aktuálním kole obsadili první tři příčky a současně budou dle již dříve zveřejněného průzkumu v lednových volbách zřejmě největšími soupeři Miloše Zemana, se už v minulosti v médiích vyjádřili, že „s vypuštěním nájemného vraha“ Jiřího Kajínka zásadně nesouhlasí.

Pokud by udělení milosti jako prezident zvažoval Igor Sládek, rozhodoval by se podle řady faktorů. Největší šanci by u něj měl pachatel méně závažného zločinu, který si již většinu trestu odseděl, nehrozí u něj recidiva a jeho nepřítomností trpí rodina - nezaopatřené děti či nemohoucí rodiče.

4. Igor Sládek

souhlasy: 64 %, nesouhlasy: 21 %, rozdíl 43 % (zaokr.)

Prezidentské milosti by měly být naprosto výjimečné a měly by být pouze poslední pojistkou v případě prokazatelného selhání systému spravedlnosti. Druhou oblastí možného udělení milostí by bylo milosrdenství v případech, kdy se u odsouzeného nejednalo o těžký zločin, kdy byla odpykána většina trestu, kdy nehrozí recidiva a kdy, a to hlavně, nepřítomností odsouzeného těžce trpí rodina, hlavně pak nezaopatřené děti či nemohoucí rodiče. Znovu ale opakuji, byly by to pouze velmi výjimečné případy.

Páté nejlepší skóre, a sice 33 procent, si od čtenářů vysloužil politik a podnikatel Otto Chaloupka. Při případném udělení milosti by nejednal na vlastní pěst, ale za nutné považuje projednání s nezávislými odborníky. Pravomoci by se však nevzdával. „Nevím, jestli nenastane situace, ve které by udělení milosti bylo správným krokem,“ uvedl.

5. Otto Chaloupka

souhlasy: 57 %, nesouhlasy: 23 %, rozdíl 33 % (zaokr.)

Jedná se o mocný nástroj, jímž je možné napravit křivdu, ale také jeho neuváženým použitím způsobit neštěstí nebo dokonce spáchat zločin. Není možné předem říct, jestli a jak často bych ho využil. V žádném případě bych se ale této pravomoci nevzdával, protože nevím, jestli nenastane situace, ve které by udělení milosti bylo správným krokem. Ten by ale bylo nutno podrobně projednat s nezávislými odborníky, aby nedošlo ke křivdám větším než ty, které se mají milostí napravit.

Dva nejnovější účastníci projektu Otázka pro prezidenta se ve třetím kole ocitli na šestém a sedmém místě. Karel Štogl zdůraznil, že by prezident by se v žádném případě neměl pokoušet zvýšit si udělením milosti popularitu nebo odpoutat pozornost od důležitých problémů. Přestože dostal stejně souhlasných hlasů jako Otto Chaloupka, s jeho názorem současně více čtenářů iDNES.cz nesouhlasilo.

6. Karel Štogl

souhlasy: 57 %, nesouhlasy: 29 %, rozdíl 29 % (zaokr.)

Institut milosti je silnou pravomocí prezidenta, který by ji měl udělovat moudře a spravedlivě. V žádném případě by se prezident neměl udělením milosti pokoušet zvýšit si popularitu nebo odpoutat pozornost od důležitějších problémů. Vytvořil bych poradní orgán složený z odborníků z řad právníků a lékařů, který by z hlediska zdravého rozumu, milosrdenství, sociálních a zdravotních důvodů posuzoval žádosti o milosti. Moje rozhodnutí o udělení milosti by bylo transparentní a veřejně odůvodněné.

Nejvíc nesouhlasných hlasů za svoji odpověď dostal Vratislav Kulhánek, který by milost v žádném případě nedal násilníkovi, korupčníkovi ani člověku odsouzenému za zneužití pravomoci. Proto nakonec skončil na sedmém místě s dvaceti procent.

7. Vratislav Kulhánek

souhlasy: 51 %, nesouhlasy: 31 %, rozdíl 20 % (zaokr.)

Právo prezidenta odpustit tresty, tzv. prezidentská milost, je dáno Ústavou ČR. Spravedlnost není nikdy dokonalá, a proto je mé stanovisko k možnosti udělit milost kladné. Tento institut bych využíval velice zřídka a pouze z humánních důvodů. Zásadně bych jej nepoužil v případech násilných trestných činů a činů spojených se zneužitím pravomoci a korupčního jednání. Podmínkou by muselo být doporučení ministerstva spravedlnosti a kontrasignace předsedou Senátu Parlamentu České republiky.

(Všechna procenta uvedená v jednotlivých rámečcích jsou zaokrouhlená. Dopočet do sta procent vedle souhlasů a nesouhlasů tvoří neutrální odpovědi.)







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ivan Bartoš ve volebním štábu Pirátů v Praze. (21. října 2017)
U Pirátů začal mejdan. Připadám si jako Steve Jobs, vtipkoval Bartoš

Pirátská strana si před volbami dala podle řady lidí nereálný cíl překonat ve volbách hranici deseti procent. To, že se jí to nakonec podařilo, vzbudilo v...  celý článek

Jan Farský ve volebním štábu STAN v Praze. (21. října 2017)
Budeme dobrá opozice, radují se Starostové z volebního výsledku

Starostové a nezávislí navzdory předvolebním průzkumům i krachu koalice s lidovci pronikli těsně do Sněmovny. Hnutí bude mít ve Sněmovně šest zástupců, včetně...  celý článek

Andrej Babiš na tiskové konferenci hnutí ANO k výsledkům voleb do Poslanecké...
Nejsme ohrožením demokracie, ujišťoval Babiš. Chce jednat se všemi

Jasné vítězství v letošních volbách do Poslanecké sněmovny slaví hnutí ANO, které dostalo hlasy od zhruba jednoho a půl milionu voličů. „Jsme nadšeni a strašně...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.