Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Kaczyński obsazuje klíčové posty, argumentuje vazbami na ruskou rozvědku

  2:59aktualizováno  15:45
Polští konzervativci v prosinci bleskově odvolali vedení kontrašpionážního centra NATO ve Varšavě. Do čela dosadili svého člena. Odvolání později odůvodnili údajným napojením vedení centra na ruskou tajnou službu FSB. Podle politologů je však tato verze jen zástěrkou, jak odvést pozornost od přebírání klíčových postů ve vedení země.

Polský parlament nyní ovládá strana Právo a spravedlnost. | foto: Profimedia.cz

Po loňském volebním vítězství konzervativců z Práva a spravedlnosti zažívá Polsko rázné a rychlé změny ve vedení země. Po kontroverzních legislativních změnách ve spojitosti s ústavním soudem, obsazením čelních postů ve vedení tajných služeb a schválení sporné novely mediálního zákona se strana Jaroslawa Kaczyńského zaměřila na nově vytvořené polsko-slovenské kontrašpionážní centrum NATO ve Varšavě.

Změny v Polsku

Těsně před Vánocemi tam uprostřed noci vtrhl úředník ministerstva obrany v doprovodu vojenské police a dosavadnímu řediteli Krzysztofu Duszovi oznámil, že je odvolán z funkce. Ministr zahraničí Witold Waszczykowski posléze sdělil, že „polští pracovníci centra přišli o právo k přístupu k důvěrným dokumentům a museli být nahrazeni pracovníky, kteří toto právo mají“.

Právo a spravedlnost (PiS) o pár dní později přišlo s obšírnějším vysvětlením toho, proč musel Dusza a celá řada dalších veteránů tajných služeb ve vedení centra NATO skončit. Konzervativci se odvolali na jejich dřívější roli ve spolupráci s ruskou tajnou službou FSB. Dusza společně s dalším vysoce postaveným členem centra NATO Piotrem Pytelem měli za dob svého působení ve vojenské kontrarozvědce SKW přihlížet tomu, jak „ruská tajná služba infiltrovala polskou kontrarozvědku“, píše server Gazeta Polska.

Tajnou dohodu měly obě služby podepsat v roce 2010 po tragédii ve Smolensku, při níž zemřel tehdejší polský prezident Lech Kaczyński (bratr předsedy Práva a spravedlnosti, pozn. red.) bez toho, aby o ní informovaly tehdejšího premiéra či ministerstvo obrany, uvádí server Current Events Poland. Spolupráce, kterou PiS kritizuje, podle konzervativců trvala až do konce koaliční vlády Občanské platformy a Polské lidové strany.

PiS problém tajných služeb zveličuje

Na první pohled se zdá, že skryté dohody polských tajných služeb s FSB by mohly být obstojným důvodem pro odvolání vedení centra NATO. Michal Šimečka z Ústavu mezinárodních vztahů v Praze však oponuje. „Bez dalších důkazů bych to vnímal spíš jako účelové obvinění ze strany PiS, s cílem legitimizovat změny a odvrátit pozornost od kontroverze kolem čistky ve vedení kontrašpionážního centra NATO,“ řekl iDNES.cz Šimečka.

Fotogalerie

Na samotném faktu spolupráce SKW a FSB podle něj navíc není nic kontroverzního. „Většina evropských tajných služeb nějakým způsobem s ruskou zpravodajskou službou spolupracuje, minimálně v boji proti mezinárodnímu terorismu,“ uvedl. V případě Polska a Ruska je podle něj také nutné vnímat širší kontext celé spolupráce a určitou součást snahy vlády Donalda Tuska o zlepšení bilaterálních vztahů a překonání historických rozporů v letech 2010 až 2013.

Kritika PiS na adresu pochybného podpisu smlouvy mezi FSB a SKW je podle Šimečky také přehnaná. „I když tajné služby samozřejmě podléhají parlamentní kontrole, konkrétní formy mezinárodní spolupráce jsou málokdy vázány na legislativní proces, většinou nejde o mezistátní smlouvy v právním smyslu,“ vysvětluje.

Údajné úniky tajných informací

PiS se ve své kritice dnes již bývalého vedení kontrašpionážního centra NATO opíralo také o dosud nepotvrzené informace o tom, že v minulých letech z SKW masivně unikaly tajné informace a služba byla údajně řízena členy FSB. Právě takový problém podle PiS údajně nyní hrozil také centru NATO. Jeho dočasný nový ředitel, 25letý Batłomiej Misiewicz, v rozhovoru pro Denník N uvedl, že laxně se k tajným materiálům Dusza choval i těsně před jeho prosincovým odvoláním.

Kontrašpionážní centrum NATO

Vytvoření centra Severoatlantické aliance pro kontrašpionážní činnost (NATO’s Counter Intelligence Centre of Excellence) bylo dohodnuto v říjnu ve Spojených státech. Školicí středisko by mělo mít pobočku také v jihoslovenské Lešti. Připojit se prozatím chce zhruba desítka zemí, mimo jiné Česká republika, Maďarsko či Německo. Centrum v Lešti nebude určeno pro zpravodajské nováčky. Agenti si v něm budou vyměňovat informace o taktických postupech, o používání technických prostředků či o odevzdávání informací.

„Problémem je, že pan Dusza se nechoval jako polský voják. Neposlouchal rozkazy. Nechodil na místa vykonávání svých povinností. Když jsme vešli do těch prostor (centra NATO ve Varšavě), zajistili jsme mimo jiné dokumenty označené jako přísně tajné, velmi důležité pro bezpečnost polského státu,“ uvedl Misiewicz. Takové materiály se podle něj v budově nikdy neměly nacházet a zaměstnanci centra k nim neměli mít přístup.

Že polské tajné služby mohly v dílčích věcech pochybit, připouští i Šimečka. Zároveň však dodává, že tato pochybení zřejmě neměly takový rozsah, jak uvádí PiS a jemu blízká polská média. „Nelze vyloučit, že v SKW došlo za vlády Občanské platformy k únikům informací a někteří její pracovníci měli úzké vazby na ruskou rozvědku - podobné případy se ostatně odehrály i v jiných členských zemích NATO. Nicméně příběh o tom, že bývalé vedení kontrašpionážního centra NATO bylo řízeno FSB, je těžce uvěřitelný. Nejenom, že museli mít Dusza i Pytel nejvyšší stupeň prověření, ale jejich jmenování podléhalo, byť neformálně, politickému souhlasu spojenců a velení NATO,“ dodává Šimečka.

Bývalý polský ministr obrany Tomasz Siemoniak bleskové odvolání vedení kontrašpionážního centra NATO označil za „absolutní skandál“ a za „čin, který v žádné zemi NATO nemá obdoby“. Agresivní kroky PiS mohou pošramotit už tak křehké vztahy se Severoatlantickou aliancí a EU. Pro konzervativce tím však obsazování klíčových postů ve vedení země zřejmě nekončí.

PiS má za sebou už řadu kontroverzí

Pod palbu kritiky části polské veřejnosti a představitelů Evropské unie se PiS dostala po vítězství v říjnových parlamentních volbách. Strana získala 235 ze 460 mandátů a sestavila jednobarevnou vládu. Díky volebnímu vítězství si konzervativci zajistili nevídanou politickou moc a předsedají oběma komorám parlamentu. V čele státu pak stojí prezident Andrzej Duda, rovněž člen PiS.

Schůzka s Orbánem

Předseda polské vládní strany PiS Jaroslaw Kaczyński se ve středu neformálně sešel s maďarským premiérem Viktorem Orbánem. Orbán přijel do jihopolské podtatranské obce Niedzica na pozvání šéfa polské konzervativní křesťanské pravice.

Kaczyński je všeobecně považován za hlavního hybatele kontroverzních změn v zemi, navzdory tomu, že premiérkou se po listopadových volbách stala umírněnější představitelka strany Beata Szydlová. Kaczyńského spojuje s Orbánem vedle nesouhlasu s bližší evropskou integrací rovněž odpor k přijímání uprchlíků. Podle polských médií by setkání mohlo posílit koordinaci postupu Varšavy a Budapešti v těchto otázkách.

Zdroj: ČTK

Od nástupu k moci strana podnikla několik radikální kroků. Zřejmě největší kontroverzi vzbudilo zrušení říjnové volby pěti ústavních soudců, které prosazoval dosluhující parlament. Později pak parlament schválil novelu zákona o ústavním soudu. Ta počítá s tím, že místo pětičlenného senátu by většinu sporů muselo napříště rozhodovat nejméně 13 členů ústavního soudu, a to nikoli prostou většinou jako dosud, ale dvoutřetinovou.

PiS provedla po podzimních volbách také čistku ve vedení tajných služeb, které odvolala během jediné noci. Duda posléze jako nového koordinátora tajných služeb jmenoval Mariusze Kaminského, který byl letos v květnu nepravomocně odsouzen za porušování pravomoci veřejného činitele. Duda mu však udělil milost.

Samostatnou kapitolou je novela mediálního zákona z pera členů PiS. Změny, které vyvolaly kritiku ze strany opozice a nelibost v Bruselu, umožní nové vládě dosazovat do vedení veřejnoprávní televize a rozhlasu své lidi. Jakmile nová ustanovení začnou platit, pravomoc jmenovat a odvolávat šéfy veřejnoprávní televize a rozhlasu přejde na ministra státního pokladu. Až dosud byly řídící funkce a dozorčí rady ve veřejnoprávních médiích obsazovány na základě veřejných konkurzů. Ve čtvrtek zákon svým podpisem definitivně stvrdil prezident Duda.

Podívejte se, ja k Poláci v prosinci protestovali proti vládě:







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.