Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Megavysavače CO2 a stínítka. Vědci zkoušejí zastavit oteplování Země

  0:01aktualizováno  0:01
K zastavení globálního oteplování podle vědců nestačí snižovat emise skleníkových plynů. S ambiciózní pařížskou dohodou v dohledu proto navrhují další metody. Spolu s několika firmami například vysávají oxid uhličitý z atmosféry, tvořit chtějí i umělé mraky. Podle kritiků však podobné pokusy jen odvádějí pozornost od snižování emisí.

Na švýcarských pláních nedaleko Curychu se od května provádějí ekologické experimenty. Společnost Climeworks tam s pomocí gigantických větráků a filtrů odsává ze vzduchu oxid uhličitý. Projekt za 23 milionů dolarů (přes půl miliardy korun) nazývá „první světovou komerční továrnou na zachycování oxidu uhličitého“.

Extrahovat tunu CO2 ji stojí 600 dolarů, ročně je továrna schopná „vysát“ 900 tun oxidu. Což je podle agentury Reuters ekvivalent emisí, kterými za rok ke globálnímu oteplování přispěje pouhých 45 Američanů nebo 200 aut, připomíná server Vice News. Přesto se investice do podobných technologií podle vědců vyplatí podporovat.

Fotogalerie

Na výzkum zachycování škodlivého CO2 ze vzduchu už v posledních letech podle Reuters padly desítky milionů dolarů. Přispěly nejen vlády, ale i zakladatel Microsoftu Bill Gates a Evropská kosmická agentura (ESA).

Cíle pařížské klimatické dohody se totiž i podle OSN nepodaří naplnit pouhým snižováním emisí (o dohodě více zde).

Obzvlášť potom, co se od dohody rozhodl odstoupit americký prezident Donald Trump (psali jsme zde). Signatáři dohody by měli udělat vše pro to, aby udrželi maximální nárůst průměrné globální teploty pod dvěma stupni Celsia a co nejvíce se přiblížit hodnotě 1,5 stupně Celsia v porovnání s hodnotami před průmyslovou revolucí.

„Vytěžený“ dioxid uhlíku by se mohl zakopávat pod zem, švýcarský Climeworks jej také dál se ztrátou prodává - místním firmám, které ho používají jako hnojivo na rajčata a kukuřici. Smlouvu má společnost také s Audi, které chce CO2 využít do biopaliv.

„Od pařížské dohody se tento byznys značně změnil,“ uvedl zakladatel Climeworks Jan Wurzbacher s tím, že se zájem investorů čím dál víc přesouvá ke změnám klimatu a možnostem, jak je ovlivnit. Firma má podle něj ambice proměnit svět. Třeba tím, že srazí výdaje na „vysátí“ jedné tuny CO2 na 100 dolarů. V roce 2025 chce také každý rok zachytit jedno procento světových emisí, které za tu dobu lidé vyprodukují. Na což bude potřebovat 750 tisíc obřích vysavačů, dodal pro Vice News.

Práškovací balony a mraky jen odvádějí pozornost, varují kritici

Climeworsk přitom není jediná firma, která si na snaze zastavit globální oteplování postavila byznys. V Kanadě je to Carbon Engineering, ve Spojených státech Global Thermostat a v Nizozemsku zase Skytree, která vzešla z ESA a původně měla hledat cesty, jak filtrovat oxid uhličitý vydechovaný astronauty ve vesmírných lodích.

Odsávání oxidu uhličitého ovšem není jediná metoda klimatického inženýrství. Na Harvardu proto loni vznikl projekt, který chce zastínit sluneční svit, a tím ochladit planetu. Na záměr už vědci od soukromých dárců dostali 7,5 milionu dolarů (165 milionů korun). První experiment vědci plánují provést příští rok v Arizoně.

„Pokud si chceme být jistí, že se dostaneme k hodnotě 1,5 stupně Celsia (jak říká pařížská dohoda, pozn. red.), potřebujeme mít solární geoinženýrství,“ míní David Keith, uznávaný harvardský fyzik a také zakladatel společnosti Carbon Engineering, která vyvíjí technologie na zachycování CO2 z atmosféry.

Boj se změnou klimatu? Mějte méně dětí a vynechte létání, radí studie

Jeho tým chce vypustit asi kilogram uhličitanu vápenatého z horkovzdušného balonu nad Arizonou, aby viděl, jaký dopad to bude mít na stratosféru. Ty, kterým to zní jako sci-fi, vědec uklidňuje: „Nemyslím si, že je to sci-fi, pro mě je to normální atmosférická věda.“

Kritikům to však jako normální věda nepřipadá. Varují, že takové pokusy mohou ovlivnit vzorce, podle kterých světové klima funguje, a narušit například systém monzunů. Další se zase bojí, že naděje vkládaná do nových metod může odvést pozornost od těch, které jsou stále stěžejní - od snižování emisí skleníkových plynů.

„Spoléhat se na velký rozvoj technologií odstraňujících uhlík, to je jako sníst dnes hodně sladkostí a doufat v zítřejší liposukci,“ glosoval snahy svých kolegů stanfordský profesor klimatických změn Christopher Field. Za zkoušku to stojí, dodávají však další vědci. V dalších letech totiž světoví politici nebudou jednat o tom, jestli budou překračovat hodnoty dohodnuté v Paříži, ale o kolik a jak dlouho.

Nejpřirozenější způsob, jak ze vzduchu dostat oxid uhličitý, je přitom jednoduchý - zasadit stromy. To by ovšem podle Reuters změnilo rozsáhlé zemědělské pozemky v lesy a opět by se ozvali kritici - farmáři. Další metodou by mohlo být i vytváření mraků, které by uměly odrážet sluneční svit zpět do vesmíru. Ty by však působily jen lokálně. Využití by našly třeba při ochraně Velkého bariérového útesu v Austrálii.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

V Bostonu se sjeli příznivci krajní pravice, proti nim demonstrovalo 40 000...
V Bostonu demonstrovala krajní pravice, postavily se jí desetitisíce lidí

Při sobotních demonstracích v americkém Bostonu zadržela policie 27 lidí. Na sobotu ohlásili pochod konzervativní aktivisté, kteří akci označili za shromáždění...  celý článek

Desítky vozidel se za sebou nahromadilo po záplavách na Krymu
VIDEO: Auta se po záplavách na Krymu naskládala za sebou jako domino

Páteční prudké deště způsobily na poloostrově Krym záplavy. Jedním z následků velké vody a bahna bylo i odvlečení asi padesátky aut, která se následně za sebou...  celý článek

Donald Trump a jeho nejbližší spolupracovníci na snímku z 28. ledna 2017....
Chaos v Bílém domě. Z Trumpova původního týmu zbyl jediný muž

Konec Steva Bannona ve funkci hlavního poradce Donalda Trumpa opět ukázal, že udržet si místo v Bílém domě není jen tak. Americký prezident se během necelých...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.