Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Oběti islamistů před popravou trpěly, zažívaly mučení i hladovění

  14:11aktualizováno  14:11
Rukojmí Islámského státu, kteří později zemřeli při brutálních popravách, během dlouhých měsíců snášeli to nejtvrdší mučení. Tvrdí to ti, kteří se ze zajetí dostali. Život v celách islamistů byl podle nich plný bití, psychického nátlaku i hladovění.

Snímek z videa, které údajně zachycuje popravu amerického novináře Jamese Foleyho, který před dvěma lety zmizel v Sýrii (20. srpna 2014). | foto: Reuters

Američan James Foley, novinář Steven Sotloff, Britové David Haines a Alan Henning. Čtyři muži, kteří se nebáli cestovat do občanskou válkou zmítané Sýrie. Jejich osudy jsou však podobné i v další věci. Život všech vyhasl před kamerou Islámského státu po brutální vraždě.

Smrt rukojmích

Smrt však pro ně byla dost možná vysvobozením. Dlouhé měsíce je totiž islamisté podrobovali drsnému mučení a výslechům, během nichž praktikovali i tzv. waterboarding, simulovali popravy, vyhrožovali a trápili vězně hladem. Vyplývá to ze zjištění serveru The New York Times, který na základě rozhovorů s bývalými rukojmími, jejich místními průvodci a rodinami sestavil podrobný obrázek podmínek v celách Islámského státu.

Zatarasení cesty, křik a namířené zbraně. Tak islamisté v uplynulých letech unesli desítky lidí ze Západu. Cesta rukojmích zprvu vedla do menších základen ozbrojenců. Islamisté zadrženým zabavili veškerou elektroniku. Násilím si vyžádali přístupová hesla ke všem možným účtům na sociálních sítích. Únosci se tak snažili najít jakýkoli důkaz, že unesení jsou špioni.

„Vzali mě do výslechové místnosti. Zkontrolovali můj tablet. Pak mě svlékli. Byl jsem úplně nahý. Hledali nějaký GPS čip, který bych mohl mít implantovaný pod kůží nebo ukrytý v oblečení. Pak mě začali mlátit,“ popisuje otřesný zážitek 37letý polský fotograf Marcin Suder, kterého islamisté unesli v červnu 2013. Utekl po čtyřech měsících v zajetí.

Konvertování k islámu a mučení

Důvod k bití si únosci vždy našli. Stačila fotografie unesených novinářů spolu s americkými vojáky. Zřejmě nejhorší mučení si podle svědectví rukojmích zažil Foley. „Měl jizvy na kotnících. Vyprávěl mi, že mu na ně připevnili řetězy a pak ho takhle zavěsili vzhůru nohama a nechali ho tak,“ uvedl 19letý Belgičan Jejoen Bontinck, který konvertoval k islámu, odjel bojovat do Sýriie a v létě roku 2013 strávil s Foleym několik měsíců v jedné cele. Foley byl podle něj neprve zadržován členy fronty an-Nusrá. Ti nechávali své vězně s oblibou hladovět.

Fotogalerie

Později Foleyho několikrát přesunuli. Na delší čas pak skončil ve vězení islamistů, které se údajně nacházelo v podzemí pod jednou z dětských nemocnic v syrském Aleppu. Tam podstoupil to, k čemu po měsících v zajetí přistoupila i většina ostatních rukojmí – konvertoval k islámu. „Recitoval jsem spolu s ním z Koránu. Většina lidí by řekla, že konvertuje kvůli tomu, aby s nimi lépe zacházeli. V tomhle případě si však myslím, že to bylo upřímné,“ vypráví Bontinck

O upřímném obrácení na víru ze strany Foleyho mluvili i další propuštění zajatci. Islám si amerického novináře doslova podmanil. Když mu věznitelé dali anglickou verzi Koránu, dlouhé hodiny v něm studoval. Nejprve v tom islamisté viděli přetvářku, později je však proměna Foleyho přesvědčila, že to s novou vírou myslí vážně. Mučení tak na několik měsíců přestalo. Foley dokonce mohl, na rozdíl od syrských spoluvězňů připoutaných k topení, volně chodit po místnosti.

Rukojmí si dokonce začínali myslet, že je islamisté plánují propustit. Někteří se na svobodu dokonce dostali. Kolem jejich propuštění však panují dohady. Spekuluje se, že za ně zaplatili jejich domovské státy vysoké výkupné, oficiálně se však o tom příliš nemluví. Foley ani tři další zajatci však takové štěstí neměli.

Foleyho vrazi zveřejnili po jeho smrti video:

Autor:






Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.