Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Symbol migrace letiště Tempelhof zůstává, do voleb v Německu zbývá 14 dnů

  21:45aktualizováno  21:45
Výzvy a problémy se zvládáním migrační vlny v Německu nejsou po dvou letech už tolik na očích. Ale nezmizely a v kampani před volbami do Spolkového sněmu rezonují. Příkladem jsou prostory bývalého berlínského letiště Tempelhof, kde je stále asi 261 uprchlíků. Stále se vedou spory, jak plochu využít, píše MF DNES.

Němečtí vojáci staví uprchlický tábor na berlínském letišti Tempelhof (25. října 2015) | foto: Reuters

Procházím podél dlouhých hnědých zdí hangárů bývalého berlínského letiště Tempelhof. Právě to se před dvěma lety stalo symbolem imigrační krize, když Berlín narychlo hledal, kde ubytovat tisíce přicházejících běženců. Mělo jít jen o dočasné a provizorní opatření, lidé tu ale žijí dodnes. Podle posledních zpráv německých médií jich tu je v současnosti ubytovaných ještě 263.

„To vám neřeknu, kolik přesně jich tu právě je. Nejde to pořádně ani spočítat, navíc ten počet se každý den mění,“ zamyslí se asi padesátiletý muž z ochranky nad otázkou, zda číslo odpovídá. Stojí u bílé přístavby, která vznikla u zdi hangáru a slouží jako vrátnice a vstup do ubytovny. Zná to tady dobře, pro tuto ubytovnu pracuje už od chvíle, kdy vznikla.

Fotogalerie

„Každý den přicházejí noví, zároveň odsud někteří průběžně odcházejí do lépe vybavených zařízení, ať už v Berlíně, nebo dalších městech. Několik set jich tu ale určitě je.“ A nejspíš ještě několik let bude.

Syřany střídají Afričané

Od chvíle, kdy kancléřka Angela Merkelová v září 2015 nechala otevřít hranice a vpustila do Německa zástupy běženců, kteří uvázli na hranicích v Maďarsku, uplynuly přesně dva roky. Pro jedny to bylo hrdinské rozhodnutí, kdy humanita převážila nad rigidními zákony, pro druhé pak vrchol politické nezodpovědnosti.

Tehdejší vítací euforie nicméně během následujícího roku pominula a na Německo začaly dopadat praktické výzvy a problémy, které se i s vynaložením obrovského úsilí úřadů a četných dobrovolníků daly jen obtížně zvládnout.

Poté přišly silvestrovské útoky v centru Kolína nad Rýnem, Hamburku a dalších německých měst, kde cizinci napadali procházející ženy. Loni v létě atentáty v Mnichově, Würzburgu a Ansbachu. A nakonec teroristický útok na vánočním trhu v Berlíně.

Německé volby

Preference Merkelové se chvílemi propadaly tak, že se zdálo, že na své čtvrté funkční období může zapomenout. To vše už ale nyní vypadá jako dávná minulost. Merkelová se svou konzervativní unií CDU/CSU dva týdny před parlamentními volbami s přehledem vede, podle nejnovějšího průzkumu pro veřejnoprávní televizi ARD má kolem 37 procent, druhá SPD pak 21 procent. Zdá se, že Němci to s Merkelovou přeci jen znovu zkusí.

Znamená to, že Německo situaci zvládlo? „Na první pohled se situace sice uklidnila, ale to, že problémy nyní nejsou tolik na očích, ještě neznamená, že zcela zmizely. Uvidíme, zda to není jen klid před bouří,“ říká německý politolog Tobias Dürr.

Z provizorní ubytovny v Tempelhofu se mezitím stala stabilní součást berlínské imigrační politiky. Obrovskou volnou plochu ve městě, kde je nedostatek bytů, totiž radnice potřebuje – i přesto, že areál nevyužívá v takové míře, jak by si představovala. Město tu původně chtělo nechat zřídit provizorní byty pro migranty čekající na rozhodnutí o udělení nebo zamítnutí azylu. Narazilo ale na nezájem potenciálních provozovatelů i na velký odpor Berlíňanů, kteří jsou proti jakékoli stálé zástavbě bývalého letiště.

Kromě klesajících počtů přicházejících migrantů se v průběhu času změnilo i jejich národnostní složení. „Teď už to z velké části nejsou žádní váleční uprchlíci jako před dvěma lety Syřané. Teď sem přicházejí třeba Albánci a další lidé z této oblasti nebo Afričané,“ říká vrátný u vchodu do hangáru.

Islám patří k Německu, prohlásila Merkelová a obhajovala migrační politiku

Ačkoli německá předvolební kampaň nemá jasně vyhraněná témata, imigrační politika a vnitřní bezpečnost v ní zabírají výrazný prostor. Na skutečnost, že mnohé problémy ještě zdaleka nejsou zvládnuty au dalších je řešení v nedohlednu, znovu upozornila nedávná televizní debata Angely Merkelové a předsedy sociálních demokratů Martina Schulze, kde v hodinu a půl dlouhém pořadu zabrala tato témata polovinu času.

Také podle právě zveřejněné studie pojišťovací společnosti R+V Versicherung, která dlouhodobě vyhodnocuje, z čeho mají Němci největší obavy, jsou na prvních třech místech terorismus, politický extremismus a napětí způsobené migrací. Terorismu se bojí 71 procent Němců, z politického extremismu jich má obavy 62 procent a z důsledků migrace 61 procent.

Bude záležet na další německé vládě, zda se k těmto výzvám postaví čelem, nebo zda bude jen vyčkávat a spoléhat na to, že natlakovaný hrnec udrží pohromadě a nebouchne.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Jihokorejská televize oznamuje zemětřesení v KLDR (23. září 2017).
V Severní Koreji se otřásla země, Číňané větří další jaderný test

V Severní Koreji došlo v sobotu k zemětřesení o síle 3,4, které mělo ohnisko na zemském povrchu. Čínská geologická služba uvedla, že se zřejmě jedná o důsledky...  celý článek

Londýn v pátek zasáhly zprávy o explozi na stanici Parsons Green (16. září 2017)
Máme málo lidí i peněz. Hrozbu teroru nezvládneme, varuje londýnská policie

Britské policejní složky čelí neudržitelnému tlaku kvůli přibývajícím teroristickým hrozbám. V pátek to uvedla šéfka londýnské policie Cressida Dicková s tím,...  celý článek

Zahloubený reliéf vpravo dole prý zobrazuje německou pušku StG 44  (22. září...
Rusové zfušovali pomník Kalašnikova, vyobrazili na něm zbraň nacistů

V Moskvě nedávno odhalili pomník známého konstruktéra zbraní Michaila Kalašnikova. Umělecky vyobrazená sestava zbraní z jeho produkce měla však jednu vadu na...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.