Proč se účet za léčení u někoho může vyšplhat takto vysoko? Podle pojišťovny proto, že bere drahé léky. "U nejdražšího pacienta se konkrétní lék podílí na léčbě částkou 48,5 milionu korun," uvedl mluvčí VZP Oldřich Tichý.
Hemofilie, tedy geneticky podmíněná srážlivost krve, se léčí přípravkem Novoseven. Stejný lék, ale v jiném množství bere i pacient, který je v žebříčku na druhém místě. Jedná se o 20letého muže z Klatov. Jeho léčba loni z veřejného zdravotního pojištění stála přes 17 milionů korun.
"Preparáty na zastavení krvácení u hemofiliků jsou extrémně drahé. Vzpomínám si třeba na jednoho pacienta, u kterého příprava na operaci a samotný zákrok stál 18 milionů korun. Pacientovi to ale zachránilo život," popsal onkolog Pavel Klener.
Cena lékůCenu léků v Česku upravuje Státní ústav pro kontrolu léčiv. Obvykle ji stanovuje z průměru tří evropských zemí, kde je lék nejlevnější. Na vysoké ceně se podepisuje zejména patentová ochrana. Firmy, které lék dokázaly vyrobit, používají několik let ochranu na trhu, aby se jim investice do vývoje nového léku a následné uvedení na trh vyplatilo. Podle ředitele Asociace inovativního a farmaceutického průmyslu Jakuba Dvořáčka trvá vývoj léku v průměru 15 let a stojí v přepočtu asi 30 miliard korun. |
Ke zveřejnění dat pojišťovnu vedlo několik důvodů. "Jedním z nich je snaha o to, aby veřejnost byla informována o nákladnosti zdravotní péče. Dalším je ale i potřeba vyvrátit dezinformace, že se pojišťovna zbavuje drahých pacientů či že se všemožně snaží poskytovat jim jen tu nejlevnější léčbu bez ohledu na kvalitu," řekl Tichý.
Data jsou bez jmen, u každé částky je ale diagnóza, věk a pohlaví pacienta. Částek je celkem 20. Z tabulky lze vyčíst, že mezi nejdražšími pacienty VZP je pět žen a 15 mužů z celé České republiky. Nejmladšímu pacientovi je 14 let, nejstaršímu 66 let. Mezi diagnózami je například leukémie s transplantací kostní dřeně nebo poruchy metabolismu (přehled všech diagnóz najdete zde).
U leukémie se na ceně podílí nepříbuzenská transplantace i následná léčba, při níž je pacient extrémně náchylný k infekcím, protože jeho tělo dočasně přichází o možnost vlastní obranyschopnosti. Nemoc zasahuje kostní dřeň, která má stěžejní úlohu ve tvorbě bílých krvinek.
"Tato léčba je nesmírně nákladná. Je to ale jen malé procento z nákladů na ostatní běžně léčené pacienty," podotýká Klener. VZP ročně vydá na léčení všech nemocných 150 miliard korun.
Klener je přesvědčen, že desítky milionů korun jsou, byť u jednoho pacienta, vynaloženy oprávněně. "Protože léčba mu život buď zachrání, nebo významně prodlouží," dodal špičkový odborník. "Výdaje za léčbu nejsou žádným tajemstvím, na druhé straně si nemyslím, že by měly být nějak moc zveřejňovány s ohledem na to, že na čísla budou poukazovat pacienti, kteří takto drahou léčbu nepotřebují, ale budou mít pocit, že když ji pojišťovna platí někomu jinému, tak by ji měli dostat taky," podotýká Klener.
Pojišťovna nedávno zveřejnila čísla, kolik stojí z veřejného zdravotního pojištění léčba různých diagnóz. Tedy šlo ale o průměrně vynaložené částky (více čtěte zde).
VZP nedávno čelila kritice kvůli svému postoji k dražší biologické léčbě roztroušené sklerózy. Provedla revizi, po které přestala tuto léčbu hradit 226 pacientům. Byl mezi nimi i Vít Posel, který pojišťovně vyčítá, že tento krok zhoršil jeho zdravotní stav. Dostal záchvat nemoci a léky mu pojišťovna nakonec opět začala hradit (více čtěte zde).
