Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Pojišťovna mu přestala hradit léky, krátce na to přišel záchvat nemoci

  8:23aktualizováno  8:23
Vít Posel z Chocně sedm let bojuje s nevyléčitelnou roztroušenou sklerózou. Loni mu VZP přestala hradit dražší lék. Po jeho vysazení však přišla ataka nemoci a Posel viní pojišťovnu z toho, že se podepsala na zhoršení jeho zdravotního stavu. Biologickou léčbu přestala VZP hradit více než dvěma stovkám pacientů v celém Česku.

Vítu Poslovi přestala VZP platit dražší léčbu roztroušené sklerózy. Krátce poté přišel záchvat nemoci a s ní prohloubení zdravotních komplikací. | foto: Michal Klíma, MAFRA

"O tom, že mi Všeobecná zdravotní pojišťovna lék přestala hradit, jsem se dozvěděl loni v červnu. Až do prosince jej ještě platila nemocnice, protože lékaři mě v tom nenechali, napsali odvolání a čekali jsme, jak dopadne. Pak ale přišlo rozhodnutí, že na lék nemám nárok," řekl iDNES.cz dvaačtyřicetiletý Vít Posel.

Roztroušená skleróza

Roztroušená skleróza je nevyléčitelná nemoc, která postihuje nervovou soustavu. Objevuje se zejména u mladých lidí. Při záchvatech vede nejprve k dočasné ztrátě hybnosti rukou, nohou či ztrátě zraku. S každou další atakou je ale větší pravděpodobnost, že příznaky neodezní, budou trvalými a časem se ještě prohloubí.

Necelé tři měsíce od vysazení léku přišla ataka nemoci. A s ní i prohloubení zdravotních potíží, které se už zřejmě nikdy nepodaří vrátit do stavu jako před vysazením léku. "Podstatně se mi zhoršila chůze, mám řezavé bolesti při předklánění hlavy, nemůžu řídit auto a nikam dál nedojdu. I na kratší vzdálenosti musím používat berle," popsal pacient.

Je přesvědčen, že nemoc by se nemusela ozvat, kdyby zdravotní pojišťovna nezasáhla do jeho režimu léčby. "Kdyby mi lék nevysadili, nepřišla by ataka takto rychle a nebyla by takto vážná," míní. Názor opírá o lékařské zprávy i fakt, že za tři roky užívání dražší léčby neprodělal ani jednu ataku a ložiska nemoci se nezvětšovala.

To, že pojišťovna zasáhla do zdravotního stavu Víta Posla, je přesvědčena i jeho lékařka Alena Novotná. "Ke zhoršení stavu se vznikem těžké ataky došlo vysazením léčby. Je také velice pravděpodobné, že se na jejím vzniku podílela dlouhodobá psychická zátěž související s odebráním léčby po revizi VZP, která vyústila k rozvoji deprese," tvrdí Novotná. "Pacient se velice obával, že mu léčba již nebude zpět vrácena a z finančních důvodů by si nemohl dovolit pravidelnou měsíční úhradu," popsala Novotná.

Pod jedním ze stanovisek k žádosti o opětovné povolení léčby je podepsána revizní lékařka VZP Marie Levínská. V kolonce stanovisko revizního lékaře stojí stručně: "Neschvaluji - rozhodnutí ústředí."

Levínská iDNES.cz řekla, že jen respektovala rozhodnutí nadřízených. "Musím dát na posouzení centrové skupiny pojišťovny a nemůžu do něj aktivně vstupovat. Tato skupina rozhodla, že léčba neměla být indikována, po dalších doplňujících nálezech ústředí další léčení už schválilo," tvrdí revizní lékařka VZP.

Pojišťovna případ Víta Posla zatím nechce komentovat s tím, že jednání o úhradě léku není stále uzavřeno. Pan Posel ale nyní už dražší lék opět bere, lékaři mu jej začali psát po zhruba třech měsících.

Panu Vítu Poslovi přestala pojišťovna hradit léčbu roztroušené sklerózy, jeho

Bez berlí to už nyní nejde. Vít Posel je jedním z těch, kterým VZP přestala hradit biologickou léčbu.

O dražší léky přišly desítky pacientů

Vít Posel není jediným, komu Všeobecná zdravotní pojišťovna odmítla hradit dražší biologickou léčbu. Loni provedla revizi v téměř všech centrech, kde tuto nemoc léčí. Celkem je jich v Česku 15.

"Vyúčtování léčiv jsme označili za nesprávné u 226 pacientů," uvedl mluvčí pojišťovny Oldřich Tichý. Celkem jde o péči za zhruba 115 milionů korun. Většinu námitek v souvislosti s revizemi pojišťovna vyhodnotila jako neodůvodněné a zamítla je.

Sedm let s nemocí

První ataku nemoci Vít Posel zažil v roce 2005. Bylo mu 35 let. Tehdy ještě lékaři netušili, že za jeho prudkým zhoršením stavu nemoci je právě roztroušená skleróza. Následovala silná léčba umělými hormony, kortikoidy. Pak pravidelné injekce. Jenže nápory nemoci se opakovaly. Vít Posel tak začal mít problémy s viděním, pohybem rukou. "Při jedné atace jsem přestal vidět na levé oko, pak přišly potíže s nohama a močovým měchýřem," popsal pacient.

Po dalších čtyřech atakách se proto lékaři rozhodli přistoupit k biologické léčbě. "První infuzi jsem dostal v září 2009 a můj stav se začal zlepšovat," vzpomíná. Infuze léku od té doby bral každý měsíc. Pak přišlo rozhodnutí VZP, tříměsíční boj a návrat k léčbě přípravkem Tysabri. Posel je přesvědčený, že nebýt boje lékařů, léčbu by zpět neměl. "K návratu k léčbě výrazně přispělo úsilí paní doktorky Novotné a celého MS centra," řekl iDNES.cz pacient.

Jen v pardubickém centru léčby této nemoci, kde se léčí i Vít Posel, se bez úhrad biologického léku ocitlo 15 lidí, mezi nimi i 21letá dívka. Krajská nemocnice, pod níž centrum spadá, situaci nechce komentovat, protože jednání o úhradách mezi ní a VZP stále není uzavřeno.

Léčba za miliardu korun ročně

Také VZP je k vysvětlování zdrženlivá. "Máme zájem na řešení, které bude přínosné pro všechny strany. Nechceme komplikovat možnost nalezení takového řešení, a proto nebudeme vydávat žádná jednostranná prohlášení a stanoviska. O výsledku smírčího řízení, ať již bude jakýkoliv, jsme připraveni samozřejmě informovat," uvedl Tichý.

Pojišťovna kontroly hájí tím, že na léčbu jdou nemalé prostředky. Loni to bylo více než 979 milionů korun. V roce 2011 za ni VZP platila 980 milionů. Měsíční léčení biologickou léčbou stojí od 20 do 40 tisíc korun. Bez biologické léčby jsou náklady nižší. Pohybují se mezi 5 až 18 tisíci korunami měsíčně.

V Česku je nyní zhruba 18 tisíc lidí, kteří trpí roztroušenou sklerózou, a jejich počet stoupá. Ministerstvo zdravotnictví na situaci kolem úhradových tahanic, jež jsou dlouhodobé, už dříve zareagovalo tím, že do nařízení vlády dalo lhůtu. Ta říká, že pacienti s roztroušenou sklerózou se musí k biologické léčbě dostat nejpozději čtyř týdnů od diagnózy (více o nařízení s lhůtami čtěte zde).

Devět pacientů ze severu Čech loni v lednu oznámilo, že se úhrad budou domáhat soudně. Na žaloby ale nedošlo, protože provozovatel tamějšího zdravotnického zařízení rychle couvl a peníze na léčbu našel (více o hrozbě žalobami čtěte zde).

Přesto se mezi odborníky hovoří o tom, že VZP hledá možnosti, jak část center zavřít. Přitom už nyní se do některých, například v Praze ve VFN, pacienti nemohou kvůli početnímu přetlaku dostat.

"Pro letošní rok máme uzavřeny všechny smlouvy. Jak se bude situace vyvíjet v příštím roce, nelze předvídat, nicméně výše nákladů na centrovou péči by rozhodně neměla být kritériem, podle kterého bude VZP k uzavírání smluv přistupovat," doplnil mluvčí pojišťovny.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.