Pro usnesení o vyslovení nedůvěry hlasovalo 194 poslanců, k pádu kabinetu by ale byla zapotřebí nadpoloviční většina 226 z celkem 450 zákonodárců. Ještě předtím ale sněmovna vyjádřila 247 hlasy s prací vlády nespokojenost. Mezitím někteří poslanci opustili sál, aby umožnili kabinetu hlasování o nedůvěře přečkat.
Prezident Porošenko kritizoval vládu v úterním prohlášení adresovaném občanům v Kyjevě. Nový kabinet by podle něj měl vzniknout na základě dosavadní prozápadní parlamentní většiny, na nové parlamentní volby Ukrajina podle prezidenta nemá čas. Rezignovat by měl kritizovaný generální prokurátor Viktor Šokin, uvedla hlava státu. Porošenko fakticky k demisi vyzval i premiéra Arsenije Jaceňuka, když uvedl, že „stejná měřítka jako na Šokina by se měla vztahovat i na vládu“.
Prezidentův mluvčí Svjatoslav Ceholko na Twitteru napsal, že prezident je o potřebě Jaceňukovy demise přesvědčen. „V zájmu obnovení důvěry ke státní moci prezident vyzval k odchodu generálního prokurátora (Šokina) i premiéra,“ napsal Ceholko.
„Důvěra je hlavní zdroj potřebný k řešení problémů takového rozsahu, jakým čelí naše země. Očekávám od parlamentu rychlá a státnická řešení. Já práci zdržovat nebudu. K rozpuštění parlamentu ale sáhnu až v krajním případě, nemáme právo něco takového připustit,“ uvedl prezident v prohlášení.
Generální prokurátor v reakci demisi nabídl, uvedla ukrajinská média s odvoláním na zdroje v prokuratuře a v parlamentu. Prokurátorovo odstoupení ale dosud nebylo oficiálně potvrzeno.
Prokurátor Šokin je vystaven dlouhodobé kritice jako brzda justičních reforem, Porošenko ale nad ním držel ochrannou ruku a odmítal ho zbavit funkce. Podnětem ke změně jeho stanoviska byla zřejmě pondělní rezignace Šokinova náměstka Vitalije Kaska, který svůj krok zdůvodnil mimo jiné i nesouhlasem se stavem generální prokuratury jako „semeništěm korupce“.
Od sesazení předchozího prezidenta Viktora Janukovyče a generálního prokurátora z jeho éry Viktora Pšonky v únoru 2014 je Šokin už třetím v řadě, kdo má exponovaný post v justici opustit. Také Šokinovi předchůdci Oleh Machnickyj a Vitalij Jarema vydrželi ve funkci nejvyššího žalobce jen několik měsíců.
Poslanci jsou nespokojení s prací vlády
Krize na UkrajiněSANDWORM: Na Ukrajině útočí hackeři z Ruska NÁSILÍ NA ŽENÁCH: Školačky spí s vojáky za jídlo KRYM: Proruský aktivista žije v chudobě DEKOMUNIZACE: Dzeržinsk reptá proti novému jménu JAK SE STAVÍ SEN: Dům jim zbořil šrapnel, do roka postavili nový AVDĚJEVKA: Reportáž z města na bojové linii |
Sám premiér Jaceňuk před poslance předstoupil se zprávou shrnující činnost jeho kabinetu za rok 2015. Ve sněmovně prohlásil, že jeho vláda je připravena pokračovat v práci. „Vláda si dobře uvědomuje, že mnohé bylo uděláno, ale ještě je třeba mnoho udělat. Jsme na tuto práci připraveni,“ řekl.
Sněmovna ale vyjádřila 247 hlasy s prací vlády v uplynulém roce nespokojenost. Šéf poslaneckého klubu prezidentské strany Blok Petra Porošenka Jurij Lucenko otevřeně činnost vlády označil za neuspokojivou. Stejného názoru jsou zbylé koaliční strany Vlast a Svépomoc, a samozřejmě také ukrajinská opozice.
Jaceňukova vláda se při svém vzniku v prosinci 2014 opírala o koaliční většinu čítající 288 hlasů. Loni v září ale z koalice vystoupila Radikální strana, a tak se počet koaličních poslanců zmenšil na 274. Jaceňukova Lidová fronta měla po parlamentních volbách 82 zákonodárců.
Jaceňukův odpůrce už premiéra v parlamentu napadl i fyzicky:
Měnový fond zmrazil finanční pomoc
Pád vlády by byl podle ukrajinských politologů špatnou zprávou pro západní finanční instituce, na jejichž pomoci v mnohém závisí stav ukrajinské ekonomiky.
Nedostatečné reformní úsilí a neúčinný boj s korupcí už zbrzdily západní finanční pomoc. Situaci zhoršila nedávná demise vlivného ministra hospodářství Aivarase Abromavičiuse a náměstka generálního prokurátora Vitalije Kaska. Oba rezignaci zdůvodnili pokračující korupcí a nedostatečným postupem reforem.
Mezinárodní měnový fond loni Ukrajině slíbil, že během příštích pěti let jí poskytne finanční podporu ve výši 17,5 miliardy dolarů, v přepočtu asi 423,9 miliardy korun. Zatím však bylo vyplaceno jen 6,7 miliardy dolarů. Od října Kyjev čeká na dalších 1,7 miliardy, tuto částku ale měnový fond pozastavil do vyřešení vládní krize.
V Donbasu zahynuli tři ukrajinští vojáci
Krize v Kyjevě kulminuje ve chvíli, kdy se na východě Ukrajiny s novou intenzitou rozhořely boje mezi armádou a separatisty. Při přestřelkách s povstalci zahynuli za posledních 24 hodin tři ukrajinští vojáci a sedm bylo zraněno, uvedl prezidentský mluvčí Oleksandr Motuzjanyk.
Povstalci podle Motuzjanyka nasadili do bojů nové zbraně, každý třetí výstřel prý vedou s použitím těžkých zbraní zakázaných mírovými dohodami. „Teroristé od pondělí vypálili přes linii příměří na 200 minometných salv“, uvedl mluvčí.
Boje v Donbasu zesílily i podle informací separatistů. Jejich mluvčí oznámil, že palba ukrajinských jednotek se soustřeďuje na město Horlivka a jeho okolí.
V noci podle něj Ukrajinci ostřelovali obec Zajceve ležící severně od Horlivky a zraněno bylo jedno dítě. Do bojů prý Kyjev nasadil i tanky, zničeno nebo poškozeno bylo 27 obytných domů.
