Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Soud poprvé veřejně otevře kauzu Nagyová, 521 dní po Nečasově demisi

  1:16aktualizováno  1:16
Jana Nečasová a zpravodajci Milan Kovanda, Ondrej Páleník a Jan Pohůnek stanou ve čtvrtek před soudem. Obvodní soud pro Prahu 1 poprvé veřejně projedná část kauzy Nagyová, která se týká zneužití vojenského zpravodajství. Už dříve rozhodl příkazem. Zpravodajce obvinění zprostil a Janě Nečasové uložil podmínku. Městský soud však případ vrátil k novému projednání.

Líčení u Obvodního soudu pro Prahu 1 začíná v 9:00. Obžalovaným hrozí až tři roky vězení především za zneužití pravomoci. Hlavní líčení je zatím plánováno na jeden den, už předem se však dá říci, že to nebude stačit a soud ve čtvrtek o věci nerozhodne. Podle některých obhájců obviněných zazní především obžaloba.

PŘEHLEDNĚ: Zneužití české rozvědky aneb Kdo je kdo v kauze Nagyová

Ta má zhruba 70 stran a ČTK uvedla, že k soudu ji přijede přečíst státní zástupce Rostislav Bajger z ostravské pobočky Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, jež případ dozoruje. Bajger v obžalobě mimo jiné navrhuje výslechy několika svědků, mezi kterými je expremiér Petr Nečas, někdejší dočasný šéf Vojenského zpravodajství Rostislav Pilc, bývalý šéf Úřadu vlády Lubomír Poul nebo exministr obrany Alexandr Vondra. K soudu má dorazit také několik členů rozvědky.

Mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 1 Lenka Cihlářová sdělila, že ve čtvrtek by se mělo stihnout čtení obžaloby a začátek dokazování, což jsou postupně výslechy obžalovaných. Ty přitom nemusí být krátké. Obhájce Jana Pohůnka, advokát Michal Hráský řekl, že jeho klient má připravenou několikastránkovou obhajobu, ve které podrobně rozebírá případ. Podobně se vyjádřil také obhájce Milana Kovandy Jiří Matzner.

Kdy bude líčení v kauze Nagyová pokračovat, se teprve uvidí. Podle Cihlářové o dalších termínech rozhodne soudkyně Helena Králová na místě po dohodě s advokáty. Komplikací by mohla být snad jen neúčast některého z aktérů. Soud ale zatím podle Cihlářové žádné omluvenky nemá a hlavnímu líčení tedy nic nebrání.

Hráský uvedl, že další jednání jsou možná až příští rok, nejspíš v únoru. Podle něj jsou totiž do té doby jednací síně beznadějně obsazeny.

K soudu jde jen část kauzy Nagyová

Nynější líčení se týká jen části celé kauzy, která má celkem tři linie. První se týká údajného uplácení poslanců, druhá „kmotrů“ a třetí, kterou žalobci vyčlenili, jde o sledování bývalé manželky expremiéra Radky. Právě tato část týkající se zneužití Vojenského zpravodajství je předmětem líčení u Obvodního soudu pro Prahu 1.

Bývalá šéfka kabinetu premiéra Petra Nečase Jana Nagyová, dnes Nečasová, nechala podle obžaloby sledovat tehdejší manželku předsedy vlády Radku Nečasovou. Nezákonné sledování naplánovala v listopadu 2012. Představitelům Vojenského zpravodajství opatřila fotografii Radky Nečasové i její adresu. Na sledování se domluvila právě s Páleníkem, Kovandou a Pohůnkem.

Obvodní soud pro Prahu 1 v červnu usnesením zastavil u Pohůnka trestní stíhání a případ Kovandy a Páleníka předal k posouzení Ministerstvu obrany. Nečasová dostala trestním příkazem roční podmínku, proti které podala odpor. V případě zpravodajců se odvolali olomoučtí žalobci a soud tak musí případ projednat znovu (více čtěte zde).

Soudkyně obvodního soudu Helena Králová v rozsudku z června napsala, že „k porušení zákona došlo“, protože zpravodajské službě sledování nezadala ani vláda, ani prezident. Písemný souhlas nevydal ani ministr obrany. Zároveň ale konstatovala, že „jednání obviněných nemůže být posuzováno jako přečiny, které jsou obviněným kladeny za vinu, neboť nebylo prokázáno, že by obvinění naplnili skutkové podstaty, a to zejména po stránce subjektivní“ (více o usnesení zde).

Pohůnek se hájil tím, že to nebylo sledování, ale určitá modifikace obrany proti sledování. Zpravodajci podle něj měli za úkol zjistit, zda Nečasovu tehdejší manželku nesleduje někdo jiný. Pohůnek také opakovaně tvrdil, že s Nagyovou nikdy nekomunikoval a jako voják pouze poslouchal příkazy svých nadřízených.

„Já jsem asi první důstojník tohoto státu, který je stíhán za to, že splnil rozkaz,“ řekl loni v listopadu iDNES.cz Pohůnek (celý rozhovor čtete zde).

Nikdo neví, jak složité to je. Pracujeme dál, říká Šlachta

Kauza, která se nazývá zkráceně Nagyová podle někdejšího příjmení šéfky kabinetu bývalého premiéra Petra Nečase, se začala odvíjet loni v červnu. Tehdy policie provedla řadu prohlídek kanceláří nebo bytů a zadržela Janu Nagyovou, trojici důstojníků vojenské zpravodajské služby nebo trojici poslanců Ivana Fuksu, Petra Tluchoře a Marka Šnajdra (více zde).

Detektivové Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) a státní zastupitelství později uvedli, že se zajímají o trafiky pro tři „rebely“ z ODS a nezákonné sledovaní Radky Nečasové Vojenským zpravodajstvím (více zde). Stíhání bývalých poslanců zrušil soud. Podle něj se na ně vztahuje imunita. Ta ale neochránila expremiéra Nečase. Toho podle verdiktu stíhat lze (více zde).

Součástí akce byla i snaha o získání důkazů o napojení politiků na takzvané kmotry. Zda policie nějak v této linii postoupila, zatím není jasné. V této souvislosti se mluvilo o Ivo Rittigovi a Romanu Janouškovi. Oba policie vyslechla v pozici svědků a v této části kauzy Nagyová dosud nepadla obžaloba. 

„Pracujeme dál. Někomu se zdá dlouho, že ještě nejsou kmotři, ale ty první věci jdou k soudu. Všechny kauzy běží. Bohužel obhajoba dokáže konec vyšetřování oddalovat. Navíc jsme zabavili ohromné množství mobilů, flash disků či počítačů, to vše se stále vyhodnocuje. Dělají se znalecké posudky, trvají třeba i půl roku. To si nikdo nedovede představit, jak je to složité,“ řekl v rozhovoru pro čtvrteční MF DNES šéf ÚOOZ Robert Šlachta.

Kauza vedla k pádu Nečasova kabinetu, premiér předal demisi prezidentovi loni 17. června (více čtěte zde).

Autoři: ,


Po stopách vrahů s Jiřím Pánkem




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.