Někdejší šéfy zpravodajství Ondreje Páleníka a Milana Kovandu soudkyně osvobodila, Nagyovou (nyní Nečasovou) potrestala roční podmínkou (více o verdiktu zde).
V rozsudku Králová napsala, že „k porušení zákona došlo“, protože zpravodajské službě sledování nezadala ani vláda, ani prezident; písemný souhlas nevydal ani ministr obrany.
Ale: „Jednání obviněných nemůže být posuzováno jako přečiny, které jsou obviněným kladeny za vinu, neboť nebylo prokázáno, že by obvinění naplnili skutkové podstaty, a to zejména po stránce subjektivní.“
Náměstek vrchního státního zástupce v Olomouci Pavel Komár její slova nechápe, v kauze se odvolal. „Paní soudkyně nijak neuvedla, jak došla k tomuto – pro nás velmi rozporuplnému závěru. Porušení povinnosti bez naplnění subjektivní stránky dost dobře není možné,“ říká žalobce Komár.
Šlo o nařízení shora, tvrdí Kovanda
Proč jednali zkušení zpravodajci na pokyn šéfky sekretarirátu premiéra? Sám Kovanda to vysvětluje tak, že šlo o „nařízení shora“. Na policii řekl, že byl krátce ve funkci a ještě se dostatečně neseznámil s chodem Vojenského zpravodajství. Nahradil totiž ve funkci Páleníka, s nímž Nagyová sledování domlouvala.
Bývalá šéfka kabinetu premiéra Petra Nečase nechala podle obžaloby sledovat tehdejší manželku předsedy vlády Radku Nečasovou. Nezákonné sledování naplánovala v listopadu 2012. Představitelům Vojenského zpravodajství opatřila fotografii Radky Nečasové i adresu. Na sledování se domluvila právě s Páleníkem, Kovandou a Pohůnkem.
Pohůnek se hájil tím, že to nebylo sledování, ale určitá modifikace obrany proti sledování. Zpravodajci podle něj měli za úkol zjistit, zda Nečasovu tehdejší manželku nesleduje někdo jiný. Pohůnek také opakovaně tvrdil, že s Nagyovou nikdy nekomunikoval a jako voják pouze poslouchal příkazy svých nadřízených.
„Já jsem asi první důstojník tohoto státu, který je stíhán za to, že splnil rozkaz,“ řekl loni v listopadu iDNES.cz Pohůnek (více zde).
