Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Kácet, nebo nechat být? Poslanci rozhodnou o divočině v národních parcích

  21:06aktualizováno  21:06
Poslanci budou ve třetím čtení projednávat novelu zákona o ochraně přírody a krajiny. Ta má mimo jiné ve čtyřech národních parcích zavést divočinu. Ekologové však varují, že nestanovuje přesný termín, kdy by se tak mělo stát. V některých místech ji proto chtějí okamžitě, jelikož se obávají, že by se chráněná plocha mohla naopak snížit.

Rokytská slať | foto: Pavel Ouředník

„Novela zákona nedává pojistku, že to, co už je chráněno jednou jako přírodní zóna, by se v budoucnu nemělo měnit na zónu s menším stupněm ochrany. To by znamenalo například zahájení těžby dřeva,“ obává se expert hnutí DUHA na ochranu přírody a lesů Jaromír Bláha. Pojistkou by podle něj bylo, kdyby se zákonem ihned stanovil minimální rozsah území ponechaného přírodnímu vývoji.

To by se podle novely mělo v budoucnu zavést na víc než polovině rozlohy v každém ze čtyř českých národních parků. V zákoně však nebude jasně stanoveno, kdy se tak stane. Národní parky se mají zhruba 15 let pozorovat a poté se mají správy rozhodnout, kde budou zavedeny zóny divočiny. Nebude to ale zákonem daná povinnost a zavádění divočiny se může protahovat.

Ekologové se tak obávají, že s každým novým ministrem životního prostředí a novým ředitelem daného národního parku se může měnit názor na to, jak velká by měla být bezzásahová plocha. V takovém případě se pak může dokonce zmenšit. Jako příklad uvedli Ptačí potok, kde v roce 2011 bylo zrušeno bezzásahové území, aby se tam mohlo těžit dřevo kvůli kůrovci.

„Je to přehnaný příklad, ale měli jsme tu ministra životního prostředí Tomáše Chalupu a ředitele NP Šumava Jana Stráského, kteří v roce 2011 v oblasti Ptačího potoka dovolili těžbu. Od roku 2006 se tam nekácelo, bylo to převedeno do území ponechaného přírodě, ale oni tam v roce 2011 znovu nařídili kácení kvůli kůrovci. Skončilo to protestem a blokádou,“ namítá Bláha (více jsme o protestech psali zde).

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) s tím ale nesouhlasí. Upozornil, že novela zákona naopak se zachováním současného rozsahu bezzásahových zón počítá minimálně do roku 2035. „Pokud bude vývoj příznivý, můžeme se za patnáct let bavit o možném rozšíření zón,“ řekl na počátku září. Že zákon splňuje požadavek ekologů, prohlásil už před časem i náměstek ministra životního prostředí Vladimír Dolejský.

O divočině by měla rozhodovat správa NP, tvrdí ministerstvo

Zmíněné patnáctileté období, po kterém lze rozsah bezzásahových zón přehodnotit, novela obsahuje podle ministerstva životního prostředí proto, aby rozhodování o zavedení divočiny nepodléhalo politickému tlaku. V budoucnu by to měli posoudit odborníci ze správy národních parků. „V rámci takzvané zonace budou navrhovat zařazení lokalit do jednotlivých zón podle jejich aktuální kvality,“ vysvětlila v květnu mluvčí Petra Roubíčková (více čtěte zde).

Fotogalerie

Nejdále z pohledu chráněného území je Národní park Podyjí. Nyní je tam divoké přírodě ponecháno 43 procent rozlohy. Podle ekologů by se to mohlo ihned rozšířit na 50 procent. Chráněny by tak byly i významné části nížinných lesů dále od říčního údolí řeky Dyje.

V národním parku České Švýcarsko je samovolnému rozvoji ponecháno deset procent plochy. To by se podle návrhů na rozšíření ochrany mělo měnit jen postupně po dobu nejméně 30 let. Jedním z důvodů je nepůvodní borovice vejmutovka, kterou zde vysázel člověk v době, kdy lesy sloužily především k hospodářským účelům. Coby invazivní druh vytlačuje původní borovice, na které jsou vázané rostliny a některé druhy hmyzu.

V Krkonošském národním parku je nyní ponecháno přírodě 13 procent jeho rozlohy (člověk tam neprovádí hospodářské zásahy, pozn. red.). V nejbližší době by se to podle ekologů mohlo zvýšit až na 19 procent. Ochranu by získal například Jizerský důl.

Na Šumavě je nyní ponecháno samovolnému vývoji 26,5 procenta území a ekologové by to rádi ihned rozšířili na 30 procent plochy parku. Tehdy se na Česko kvůli Národnímu parku Šumava obrátila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Doporučila, aby zde divočina na nejméně polovině rozlohy národního parku vznikla do roku 2030 (více jsme psali zde).







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Vizualizace budoucí podoby nové výškové budovy, která má vyrůst v areálu nově
Olomouc se postavila věžáku Šantovka Tower, brání ochranné památkové pásmo

Olomoucká radnice vystoupila proti developerům, kteří plánují u centra vztyčit Šantovka Tower. Ve sporu se rozhoduje, zda pozemky pro budovu leží v ochranném...  celý článek

Předseda hnutí STAN Petr Gazdík a šéf lidovců Pavel Bělobrádek při představení...
Doplnění kandidátek po vypadnutí Starostů nebude problém, hlásí lidovci

Představitelé KDU-ČSL neočekávají, že by strana měla problémy s doplněním kandidátek do podzimních sněmovních voleb po rozkolu ve spolupráci s hnutím...  celý článek

Při přepadení obchodu se zbraněmi v centru Prahy byl zraněn prodavač a...
Útočníka v obchodu zastavila střelecká šampionka. Sama už přepadená byla

Už jednou to zažila. Ten zdrcující pocit, když na ni ozbrojení lupiči mířili zbraní. Bylo to v ­roce 1998, Šárka Oppltová tehdy měla pistoli u­ hlavy a...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.