V rezoluci se uvádí, že má-li Šumava zůstat národním parkem podle mezinárodních kritérií, musí Česká republika zajistit minimálně dvě podmínky. Jednak rozloha takzvaného bezzásahového území musí být neprodleně zvětšena na 30 procent plochy národního parku, ale také má být vytvořen v souladu s vědeckými doporučeními závazný harmonogram pro další rozšiřování území ponechaného přírodnímu vývoji na nejméně polovinu rozlohy národního parku do roku 2030.
Rezoluce se týká i sousedního národního parku Bavorský les v Německu a chráněného území Böhmerwald-Mühltäler v Rakousku, jejichž zástupce vyzývá ke spolupráci a dodržování jednotných zásad péče.
„Mezinárodní komunita vždy obdivovala příkladný závazek České republiky chránit jedinečné a globálně významné šumavské ekosystémy v tak velkém národním parku. Je však důležité, aby státy své závazky též skutečně plnily. Pro národní parky je nejlepší, pokud je chrání závazný režim v souladu s mezinárodně uznávanými normami IUCN.
Členové IUCN z celého světa vyjádřili zcela zřetelně své znepokojení nad možností realizace komerčních projektů na Šumavě, které mohou ničit přírodní hodnoty parku, a své přání, aby zde byla udržena vysoká úroveň ochrany přírody, a Šumava si tak udržela prestižní označení, které z toho plyne,“ řekl předseda Expertní skupiny IUCN pro divočinu a prezident WILD Foundation Vance Martin.
„Z ICUN mám dost odlišné informace. Ještě v květnu předsedkyně organizace Kathy MacKinnon jednoznačně podpořila dosavavadní přístup správy národního parku. O rozšiřování bezzásahového území nebyla řeč. Proto nebudeme oficiálně reagovat. Do Sněmovny přijde ve třetím čtení novela zákona o ochraně přírody a krajiny, která počítá se zachováním současného rozsahu bezzásahových zón minimálně do roku 2035. Pokud bude vývoj příznivý, můžeme se za patnáct let bavit o možném rozšíření zón. Ani politici ani neziskové organizace by neměli přikazovat přírodě, jak se má chovat,“ řekl ministr životního prostředí Richard Brabec.
Čeští ochránci mezinárodní výzvu vítají
„Velice mě překvapilo, jak velký zájem projevují účastníci kongresu z celého světa o osud národního parku kdesi ve střední Evropě. Skoro každý, s kým tady mluvím, se mě ptá na Šumavu. Česká republika má ve světě pověst země, která o své přírodní bohatství řádně dbá, a cizinci proto nedokážou pochopit, proč je zrovna Šumava ve světové ochranářské obci vnímána jakožto kontroverzní území díky zprávám z misí IUCN či ze světového kongresu o divočině. Těch pár regionálních politiků, co si z plánů na její otevření developerům (a následkem toho zničení její divoké přírody) udělalo volební program pro nejbližší volby, prokázalo pověsti ČR ve světě skutečně medvědí službu,“ sdělil profesor Pavel Kindlmann, který se kongresu na Havajských ostrovech účastní.
Na Šumavě rostou byty pro rekreaci, místní přitom odcházejí, varují vědci |
Rezoluci vítá například Hnutí DUHA. „Správa NP musí přinejmenším přidat několik procent bezzásahového území hned a ochránit taková unikátní místa, jako je divoká řeka Vydra nebo kaňony Křemelné a Otavy,“ uvedl expert na ochranu přírody a lesů Hnutí DUHA Jaromír Bláha.
Bezzásahové zóny se v současnosti nacházejí na 23 procentech území šumavského parku. Dalších pět procent spadá pod tento režim částečně, jelikož se v nich zasahuje pouze způsobem, který neovlivní ekosystém. Podle ředitele NP Šumava Pavla Hubeného park projednává nový plán péče, který by zvýšil počet bezzásahových ploch o 22 procent.
„Chceme, abychom v roce 2030 měli více než polovinu rozlohy parku, kde budou bez omezení probíhat pouze přírodní procesy,“ uvedl Hubený.
Národní park Šumava vznikl v roce 1991 vyčleněním z největší chráněné krajinné oblasti (CHKO) tehdejšího Československa - CHKO Šumava, zřízené v roce 1963 na rozloze 1630 kilometrů čtverečních. NP Šumava má rozlohu 680 kilometrů čtverečních a je největším ze čtyř českých národních parků.
