Rozorávání mezí se v roce 1950 se v Obříství na Mělnicku agitačně slavilo. Část zemědělců dávala své pozemky JZD dobrovolně, ostatní k tomu byli donuceni.

Rozorávání mezí se v roce 1950 se v Obříství na Mělnicku agitačně slavilo. Část zemědělců dávala své pozemky JZD dobrovolně, ostatní k tomu byli donuceni. - Heslo té doby znělo: „Po rozorání mezí na polích je třeba rozorat meze v hlavách a srdcích lidí.“ | foto: Repro z knihy: Jde pevně kupředu naše zem

Komunistický prokurátor se vyhne soudu. Díky amnestii ze 60. let

  • 339
Trestní stíhání bývalého komunistického prokurátora Tomáše Liptáka zastavil soud. Lipták se podle obžaloby v roce 1953 podílel na násilné kolektivizaci v Kralupech nad Vltavou. Podle pražského obvodního soudu se ale na jeho čin vztahuje amnestie z roku 1960. Rozhodnutí není pravomocné.

Liptákovo trestní stíhání zastavil Obvodní soud pro Prahu 4 v srpnu 2015. „Soud dospěl k závěru, že na jednání obviněného musí být uplatněna amnestie prezidenta republiky a vlády Republiky československé ze dne 6. 5. 1960,“ odůvodnil rozhodnutí ze srpna letošního roku soudce Michal Dvořák.

Žaloba bývalého prokurátora pověřeného správou Okresní prokuratury v Kralupech nad Vltavou vinila z podílu na vysídlení dvaceti rodin včetně nezletilých dětí v období od ledna do června 1953. Po rozhodnutí komise se museli stěhovat do ubytoven v různých částech republiky, například do Lanškrouna, Hanušovic, Trutnova nebo Čáslavi.

Novotného amnestie

Po Liptákově údajném provinění v roce 1953 následovaly amnestie už v letech 1955 a 1957. Ta z roku 1960 byla nejširší. „Amnestie z 9. května 1960 byla největší amnestií politických vězňů v ČSR. Brány věznice prošlo 5601 politických vězňů (od generála Karla Kutlvašra, přes biskupa Štěpána Trochtu až po Gustáva Husáka) a 1491 kriminálních vězňů,“ přiblížil historik Jaroslav Rokoský.

Dodnes se neví, kdo přesně byl iniciátorem této amnestie a kdo měl vliv na její definitivní podobu. Návrh na ni předložili ministr spravedlnosti Václav Škoda, generální prokurátor Jan Bartuška a ministr vnitra Rudolf Barák v lednu 1960.

„Nejcitlivější záležitostí této amnestie byli tzv. prominenti, tedy ti, kteří zastávali v demokratických poměrech významné politické a hospodářské funkce a ti, kteří byli před rokem 1945 členy KSČ,“ zmínil historik.

Lipták se řídil nezákonnou ministerskou směrnicí, která samostatně hospodařící zemědělce považovala za vesnické boháče, kulaky s nepřátelským poměrem k lidově demokratickému zřízení. „Obviněnému byl znám rozpor Směrnice s tehdy platnými právními předpisy, konkrétně s Ústavou Československé republiky,“ uvádí se v srpnovém usnesení soudu.

Mělnická státní zástupkyně Jaroslava Petrášová podala obžalobu letos v květnu. Uvedla tehdy, že u soudu jsou připraveni svědčit i potomci poškozených sedláků (více zde). Promlčení případu ani po 62 letech nehrozilo, protože komunistické zločiny podle judikatury nepodléhají promlčení.

„Žalobu jsem podala k našemu soudu, ale po žádosti obžalovaného byla přeložena do Prahy,“ vysvětlila. Lipták, kterému je dnes 87 let, žije v Praze 4 a jednání se chtěl osobně účastnit. Nadřízený soud mu předáním věci vyhověl.

Proces ale skončil ještě před hlavním líčením. V neveřejném zasedání soud rozhodl, že na Liptáka se vztahuje jedna z 18 amnestií prezidentů republiky, které vstoupily v platnost mezi spácháním skutku a současností. „Proti rozhodnutí jsme podali stížnost. Budeme prověřovat, zda se amnestie na případ skutečně má vztahovat, a případně stížnost doplníme,“ sdělila redakci iDNES.cz obvodní státní zástupkyně Blanka Valsamisová. Liptákem by se tak musel zabývat Městský soud v Praze.

Prokurátora nemine jen trest, ale i odsouzení

Pokud nadřízený orgán stanovisko soudce Dvořáka schválí, prokurátor Lipták se hlavnímu líčení vyhne. V podobných případech soudy obvykle zvažují jak případné promlčení, tak amnestii prezidenta Antonína Novotného. Ne vždy je stanovisko soudů jednotné.

Například Ladislav Nakládal, předseda národního výboru v Brníčku u Uničova, byl za podobný čin odsouzen, naopak stíhání Rudolfa Pavlíčka soud zastavil. Pavlíček se jako předseda MNV podílel na násilné kolektivizaci a vyhánění sedláků na Rakovnicku v roce 1952. Nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká se ale obrátila na Nejvyšší soud, který nařídil případ znovu otevřít (více zde).

Podle historika z Ústavu pro studium totalitních režimů Jaroslava Rokoského by perzekuce nevinných sedláků z 50. let měla být jasně odsouzena, byť by obžalovaným byly třeba i prominuty tresty z důvodu pokročilého věku. „Straničtí funkcionáři, kteří se spolupodíleli na perzekuci sedláků, by měli být postaveni před demokratický soud. Jejich vina by měla být jasně pojmenována, trest vynesen a po skončení soudního přelíčení by odcházeli domů,“ uvedl historik.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video