Odvolací senát Ladislava Koudelky rozhodl, že Pavlíček se dopustil zvlášť závažného zločinu zneužití pravomoci úřední osoby a potrestal ho ročním trestem, odloženým na zkušební dobu 20 měsíců. Soud tak v podstatě potvrdil loňský verdikt Okresního soudu v Rakovníku (více zde), pouze zpřesnil, podle jakého znění zákona o vině a trestu rozhodl. Čtvrteční rozhodnutí je pravomocné.
Pavlíček, kterému je již 86 let, se soudního jednání osobně účastnil. S iDNES.cz mluvit nechtěl, z jeho předchozího vystoupení u soudu je ale zřejmé, že trvá na své nevině. Sdílnější nebyl ani jeho advokát Čestmír Kubát. „Vyjádřím se jen v přímém přenosu,“ řekl.
Pavlíček podle obžaloby v roce 1952 jako předseda Místního národního výboru v Třticích podepsal listinu, která pro zemědělce Karla Horáčka a jeho rodinu znamenala pohromu (podrobnosti zde). Horáčkovi museli svůj statek opustit, vzít si s sebou jen nejnutnější věci a přestěhovat se na státní statek v Želkovicích. Tam rodina žila v nevyhovujících poměrech, k dispozici měla dvě místnosti bez přívodu vody a WC. Horáčkovi na to doplatili podlomeným zdravím a újma se promítla i do života jejich tří dcer.
„Já kdybych ho soudila, tak bych mu udělala, co on udělal nám,“ řekla Horáčkova dcera Pavla, která se vynesení rozsudku účastnila. Dnes je již sama v důchodovém věku. Redakci iDNES.cz řekla, že dříve doufala, že se spravedlnosti dožijí její rodiče. Nakonec se jí však nedožila kromě nich ani jedna z jejích sester.
Kubát u soudu označil trestní stíhání svého klienta za politický proces, který společnosti neprospívá. Mezi svými argumenty zmínil, že čin měl být podle něho amnestován v roce 1960, případně promlčen. „Předem si myslím, že můj klient má smůlu, že soudy rozhodují protiústavně,“ řekl odvolacímu senátu. Uvedl také, že Pavlíček výměr proti Horáčkovi sice podepsal, ne ale proto, že by s ním souhlasil. Musel ho podepsat, protože měl funkci předsedy a respektoval rozhodnutí lidí, které pokládal za autority.
Tuto obhajobu ale soud neuznal. „Respektování má své meze a nemůže jít za hranici zákona,“ odmítl argument obhajoby Koudelka a dodal, že obžalovaný v celém soudním líčení nevypovídal konzistentně a svou obhajobu měnil. „Zákonné hledisko mu bylo lhostejné,“ uvedl dále soudce o Pavlíčkovi.
Nebyl to zlý člověk, jen horlivě plnil, co se po něm chtělo
Trest, který mu vyměřil již loni rakovnický soud a který odvolací senát nyní potvrdil, je pod hranicí trestní sazby. Jak upozornila státní zástupkyně Tamara Kaiserová, ta v zákonné úpravě platné do 30. 11. 2011 začíná na dvou letech. U Pavlíčka ale soud přihlédl k tomu, že žil řádným životem, je ve vysokém věku a čin spáchal jako velmi mladý. Bylo mu tehdy 22 let. „I z výpovědi jediné svědkyně, která tyto události pamatuje, vyplývá, že nebyl zlým člověkem. Spíše horlivě plnil, co se po něm chtělo,“ uzavřel Koudelka.
Pavlíček byl kvůli svému činu z doby násilné kolektivizace obžalován už v roce 2012. První rozsudek rakovnického soudu padl v roce 2014, bylo ale proti němu podáno odvolání a krajský soud ho zrušil. Rakovnickému soudu nařídil, aby se více zabýval právními předpisy platnými v době činu.
Druhý rozsudek, který tyto chyby napravil, byl vynesen v březnu 2016. Ani ten ale po odvolání neobstál, krajský soud ho nejen zrušil, ale zároveň i rozhodl o zastavení trestního stíhání.
Proti tomu ovšem vystoupil Nejvyšší soud, k němuž se dovolal státní zástupce. Zrušil zastavení stíhání a krajský soud tak musel rozhodnout znovu a držet se přitom právního názoru Nejvyššího soudu. „Jsou to dva různé názory na společenskou škodlivost a my jsme vázání rozhodnutím Nejvyššího soudu,“ uvedl Koudelka při vynesení rozsudku ve čtvrtek. Jeho rozhodnutí je pravomocné, obě strany se ale opět mohou dovolat k Nejvyššímu soudu.
Dcera sedláka Karla Horáčka popisuje, jak je komunisti v roce 1952 vyhnali:
20. ledna 2016 |
Případů je více, jejich aktéři ale vymírají
České soudy v současné době projednávají více případů z doby kolektivizace. Násilné vysídlování rodin „kulaků“, jak komunistický režim nazýval soukromě hospodařící zemědělce, nebylo ani podle tehdejších zákonů možné provádět bez odsuzujícího rozsudku. Přesto se dělo. Zjistit, kdo byli konkrétní aktéři násilného vysídlování, je po více než 60 letech velmi obtížné. Navíc jsou mnozí z těchto lidí již po smrti.
V současné době čelí trestnímu stíhání v podobné věci, ale s mnohem větším počtem poškozených lidí, bývalý prokurátor Tomáš Lipták. Jeho případ se vleče a v současné době je od soudu vrácený k došetření, jak redakci iDNES.cz potvrdil mluvčí příslušného soudu Michal Dvořák. Liptákova dcera redakci sdělila, že její otec by si naopak přál, aby se případ dostal k soudu a on mohl očistit své jméno.
Dalším stíhaným je Jaroslav Mikolášek, jehož údajným proviněním se začal letos zabývat Obvodní soud pro Prahu 2. V současné době je ale líčení odročeno na neurčito, protože zdravotní stav obžalovaného, kterému je přes 90 let, se zhoršil a nemůže se soudu účastnit. Není vyloučeno, že jeho trestní stíhání bude vzhledem ke zdravotnímu stavu zastaveno, tak jako se to stalo již v jiných podobných případech.
Také okresní soud v Semilech řešil případ muže, který se měl podílet na vysídlení více rodin. Josef Dlouhý se podle obžaloby provinil v letech 1952 a 1953 jako náčelník okresního oddělení Veřejné bezpečnosti v Turnově, kdy zasedal v takzvané vysídlovací komisi. Na jeho případ soud uplatnil amnestii prezidenta Novotného z roku 1960, Nejvyšší soud ale ve shodě s předchozími judikáty rozhodl, že takové uplatnění amnestie není možné (více zde).
Takhle se nepoddajní sedláci zobrazovali ve filmech ze začátku 50. let:
