Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Podnikatel unáší jezídky ze zajetí IS, stopy hledá v aukcích otrokyň

  16:57aktualizováno  16:57
Studuje inzeráty nabízející sexuální otrokyně Islámského státu a snaží se zjistit, kde je teroristé drží. Irácký obchodník Abdulláh Šrem se vzdal svého byznysu a všechny peníze investoval do záchrany jezídských žen. Podle svých slov jich se svými spolupracovníky osvobodil asi 240.

Uprchlí jezídi ze Sindžáru nyní žijí ve škole v Dahúku (2. října 2014) | foto: AP

Když Islámský stát před dvěma lety vpadl do severního Iráku, doplatili na to obzvláště jezídové, které teroristé považují za pohany. Po dobytí převážně jezídského Sindžáru v srpnu 2014 povraždili tisíce jezídských mužů a ženy odvlekli do zajetí.

Paví národ

Jezídů je v Iráku zhruba 500 tisíc, jednotlivé odhady se ale značně liší. Významné komunity jezídů žijí i v Sýrii a Turecku, v Evropě jich je nejvíc v Německu.

Etnicky jsou to Kurdové, sami se ale pokládají za zcela svébytný národ, který svůj původ dokonce neodvozuje od Evy, ale pouze od Adama - první muž a první žena totiž prý soutěžili, kdo dokáže počít sám. Výsledkem Adamovy snahy jsou údajně právě jezídové.

Jejich náboženství se v dnešní formě zformovalo pravděpodobně ve 12. století, zná křty, obřízku, kasty i reinkarnaci. Není možné k němu konvertovat, stejně jako není možné manželství s někým, kdo jezíd není.

Zajaté jezídky využívají jako sexuální otrokyně a obchodují s nimi na internetu. „Krásná, tvrdě pracující a panna,“ láká jedna z reklam ke koupi teprve jedenáctileté dívky. Vyvolávací cena je devět tisíc dolarů (asi 218 tisíc korun).

Aplikaci nabízející jezídská děvčata má ve svém telefonu také Abdulláh Šrem. V inzerátech hledá stopy, podle kterých by jezídky mohl lokalizovat a osvobodit. Začal s tím ve chvíli, kdy si uvědomil nemohoucnost mezinárodního společenství, píše CNN.

Na vlastní náklady najmul zkušené pašeráky cigaret, kteří nepozorováni pronikají na území IS a ženy odvážejí do bezpečí. „Netrénovala nás žádná vláda nebo experti,“ říká Šrem. „Prostě jsme se to naučili, za poslední rok a půl jsme nabrali zkušenosti,“ dodává donedávna úspěšný podnikatel, jehož obchodní kontakty sahaly až do syrského Aleppa.

Záchranné akce ho téměř zruinovaly; všechny své úspory vynaložil na platy pašeráků. Peníze ale neutratil nadarmo, podle svých slov zachránil na 240 jezídek. Dodává, že to za to stojí. „Dává mi to sílu a víru vydržet, dokud je nezachráním všechny“.

S Islámským státem má nevyřízené účty, protože teroristé mu unesli přes padesát příbuzných. Záchranné akce také stály život několika jeho pašeráků, které islamisté našli na svém území a popravili.

Vybírali si ty nejhezčí

Jednou ze zachráněných jezídek je i Dileen, kterou teroristé po ovládnutí Sindžáru i s jejími dětmi odvlekli do Mosulu. „Musely jsem si sundat šátky, aby vybrali ty nejhezčí,“ vypráví. Bojovník IS, který ji později koupil, ji opakovaně znásilnil.

Fotogalerie

Islámský stát tvrdí, že Korán ospravedlňuje zajetí nemuslimských žen či dívek a dovoluje jejich znásilňování. Zatímco z Dileen se stala sexuální otrokyně, její sedmiletá dcera musela ve sklepě montovat improvizovaná výbušná zařízení.

Dileen dostala strach, že pokud zůstanou v zajetí příliš dlouho, mohl by dívku čekat stejný osud jako ji. Když se jejich „majitel“ vydal na další bojovou akci, ucítila šanci na útěk a zavolal Šremovi, jehož číslo mezi zajatými jezídkami kolovalo.

„Prosila jsem ho, aby nás odtud dostal, než bude dceři osm let,“ popsala Dileen. Dostal instrukce, aby další den počkala u blízké mešity. Šrem slib splnil, na určeném místě ji skutečně vyzvedl pašerák, který ji odvedl z území IS.

Dětem vymývají mozky

Šremovi se podařilo ze spárů hrdlořezů zachránit i vlastní sestru. „Osm měsíců jsem o ní neslyšel a najednou mi zavolala z Anbáru,“ říká s odkazem na pouštní provincii na jihozápadě Iráku. „Žena jednoho z bojovníků IS jí dala telefon a řekla jí: ‚Možná budeš schopná se zachránit‘,“ vysvětluje Šrem.

Sestra mu po telefonu popsala okolí, díky čemuž se mu podařilo ji lokalizovat a zachránit ji i jejího pětiletého syna Sajífa. Nepodařilo se mu však dostat do bezpečí její dva starší syny, které extremisté poslali do výcvikového tábora, a třináctiletou dceru, kterou prodali neznámo kam.

Islámský stát

Na Sajífovi jsou i několik měsíců po záchraně stále patrné následky vymývání mozků. „Nemohli jsme s ním pořádně mluvit. Poznamenala ho mentalita islamistů - každý pro něj byl nepřítel,“ říká Šrem. „Vzali ho do školy, kde ho učili právo šaría a říkali mu, že džihád je nejlepší věc v životě,“ dodává.

Podobný příběh má za sebou desetiletý Dilšad, který se v řadách Islámského státu měl stát popravčím. Jednou mu jeho pán přikázal, aby pistolí zastřelil několik zajatců. „Řekl jsem mu, že nemůžu, a on mi řekl, že to nevadí, že příště je zabiji,“ líčí Dilšad. Jeho „učitel“ pak zajatce sťal mečem. „Když jsem poprvé viděl, jak je přede mnou zabil, byl jsem vystrašený. Ale napodruhé už jsem tak vystrašený nebyl,“ líčil Dilšad.

Po roce v zajetí Dilšada i s jeho matkou zachránil Šrem, podle nějž vymývání dětských mozků a radikalizace malých zajatců představuje velké nebezpečí. „Domnívám se, že se každý z nich může stát bombou, která zamíří na jezídy,“ bojí se Šrem.

Dovolává se proto akce mezinárodního společenství. „I kdyby to bylo 50 a ne 5 000 Evropanek, které by islamisté každý den znásilňovali, zůstala by Evropa zticha? Ovšem, že ne,“ odpovídá si Šrem. „Udělali by všechno, aby je zachránili,“ dodává. „Ale když znásilňují 5 000 jezídek a trénují děti na chodící bomby, nikdo nic nedělá. Jsme opuštěni.“

Islamisté propustili v lednu 2015 ze zajetí asi dvě stě jezídů:

Autor:


ABB s.r.o.
Dělník v elektrotechnice a elektromechanik

ABB s.r.o.
kraj Vysočina, Jihomoravský kraj, Zlínský kraj, Olomoucký kraj

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.