Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Němci spočítali své džihádisty, nebezpečný je jeden muslim z 10 tisíc

  15:47aktualizováno  15:47
Německé úřady sledují napříč republikou 447 islámských radikálů, u nichž panuje důvodná obava ze spáchání závažného zločinu. Více než třetina z nich žije v Severním Porýní - Vestfálsku, kromě dvou spolkových zemí však radikálové působí všude. Část radikálů už odjela do Sýrie, aby se přidala k teroristům.

Muslimové v Bádensku-Würtemmbersku. Ilustrační snímek. | foto: Profimedia.cz

Düsseldorf zažil minulý čtvrtek pozdvižení. Policie si krátce po atentátech v Bruselu přišla pro Samira E., vůdčí postavu tamního wahhábistického hnutí. V cele skončil i Maročan z městečka Giesse, kterému krátce před výbuchem v stanici metra Maalbeek přišla stručná SMS zpráva: „Konec.“

Strůjci nebezpečí

Čísla používaná v tomto článku se týkají lidí, pro které německá policie používá označení Gefährder. Do češtiny by se dalo volně přeložit jako strůjce nebezpečí, některé slovníky hovoří také o podněcovatelích.

„Gefährder je osoba, u níž konkrétní fakta odůvodňují podezření, že by mohla spáchat závažné politicky motivované zločiny,“ definují toto označení kriminalisté.

Jde o obecné označení, které samo o sobě nemá s islámem nic společného. Bezmála 450 lidí, o nichž pojednává tento text, jsou však beze zbytku radikální islamisté.

V Německu žije odhadem 4,3 milionu muslimů. Nebezpečným radikálem v hledáčku kriminalistů je tedy přibližně jen jeden z 9 615 německých muslimů.

Úřady nakonec podle deníku Kölner Stadt-Anzeiger oznámily, že dvojice neměla s útoky nic společného - nebo k tomu přinejmenším nejsou důkazy. Samir však za mřížemi zůstal, na začátku března ho totiž soud poslal do vězení za krádež.

Policie však měla ve čtvrtek dobrý důvod, proč muže zadržet. Už delší dobu měla podezření, že by jednou mohli rozpoutat teror.

Nejsou přitom ani zdaleka jediní. Deník Die Welt už před bruselskými útoky uvedl, že v hledáčku německé kriminálky je podobných lidí celkem 447. Téměř v každé spolkové zemi - kromě dvou - žije menší či větší skupina islamistů, u nichž se policie obává závažného zločinu. Více než 200 z nich je nejspíš momentálně v Sýrii či severním Iráku, kam se přijeli přidat k teroristům z hnutí Islámský stát. Pětašedesát nebezpečných islamistů sedí ve věznicích.

Stojí za zmínku, že islámští radikálové jsou výrazně aktivnější na západní straně někdejší železné opony, kde si na rozdíl od bývalé NDR mohli budovat zázemí už několik dekád.

Nebezpeční islamisté v Německu
Spolková zeměObyvateléMuslimovéIslamisté
Bádensko-Württembersko10 715 000715 00040
Bavorsko12 690 000570 00044
Berlín3 470 000300 00065
Braniborsko2 460 0005 0008
Brémy660 00070 00014
Dolní Sasko7 825 000270 00029
Durynsko2 155 00010 0004
Hamburk1 765 000150 00018
Hesensko6 095 000445 00030
Meklenbursko - Přední Pomořansko1 600 0005 0000
Porýní - Falc4 010 000170 00014
Sársko990 00035 0005
Sasko4 055 00030 0003
Sasko - Anhaltsko2 235 00015 0000
Severní Porýní - Vestfálsko17 640 0001 425 000160
Šlesvicko - Holštýnsko2 830 00090 00013
NĚMECKO CELKEM81 200 0004 300 000447
Tabulka udává počet nebezpečných islamistů, které podle deníku Die Welt evidují němečtí kriminalisté. Celkový počet muslimů v Německu se odhaduje až na 4,3 milionu. Počty v jednotlivých spolkových zemích vycházejí z procentuálního rozložení muslimské populace dle údajú Spolkového úřadu pro migraci a uprchlíky z roku 2008. Čísla jsou zaokrouhlená k nejbližší pětitisícové hranici.

Při pohledu na statistiky je zřejmé, že zdaleka nejvíce nebezpečných islamistů tajné služby a kriminalisté odhalili v Severním Porýní - Vestfálsku. Takové zjištění by překvapilo málokoho, bohatá země na západě Německa je koneckonců celkově nejlidnatější.

Průmyslová města jako Kolín nad Rýnem a Düsseldorf navíc v období studené války lákala dělníky z Turecka, Tuniska či Maroka. V současnosti už na tamních sídlištích vyrůstá druhá generace „Němců s tureckými kořeny“. Některým se však nedaří uplatnit a bez vidiny lepší budoucnosti se potulují ulicemi. Právě ti jsou snadným cílem radikálních verbířů.

Radikální imámové v Berlíně kážou muslimům z širého okolí

Když ovšem odhlédneme od Vestfálska, Berlína, Bavorska či Bádenska - Württemberska, v Německu neplatí přímá úměrnost mezi velikostí muslimské komunity a počtem nebezpečných radikálů v jednotlivých spolkových zemích.

A co běženci?

Data v tabulce zatím nepočítají s přibližným počtem 1,1 milionu lidí včetně muslimů, kteří loni přišli do Německa v rámci migrační vlny.

Ti mohou samozřejmě zvýšit celkový počet muslimů v populaci, patrně však příliš nezmění jejich rozložení v jednotlivých zemích.

Interní kvóty totiž německým úřadům velí, aby do nejlidnatějších (a nejbohatších) zemí posílali nejvíce žadatelů o azyl, platí to i naopak (více čtěte zde).

Aktuální data se však získávají těžko. Řada věřících využívá svého práva neuvádět v průzkumech víru, muslimů se navíc často nikdo neptá.

Spolkový statistický úřad sice například při sčítání v roce 2011 vyznání obyvatel zkoumal, ale pouze u katolíků, evangelíků, pravoslavných křesťanů, židů a „ostatních“.

Zatímco Sasko - Anhaltsko obývá zhruba 15 tisíc vyznavačů islámu a místní úřady nevědí o žádném nebezpečném radikálovi, třikrát menší komunita v Braniborsku má mezi sebou osm potenciálních džihádistů.

Důvodem může být vliv radikálních duchovních z blízké metropole. V Berlíně stojí čtyři velké mešity, ale také nespočet menších soukromých svatostánků, v nichž se prolínají všemožné interpretace islámského učení včetně radikálního wahhábismu a výzvám k účasti ve svaté válce.

Metropoli také často navštěvují „hostující“ imámové z celého světa. Například koncem loňského roku skončil podle TV2 v berlínské policejní cele radikální kazatel Abu Bilal z mešity na okraji dánského Aarhusu. Tentýž imám o několik týdnů později šokoval televizní diváky, když na záznamu skryté kamery vyzýval ke kamenování nevěrnic a vraždám (psali jsme zde).

To největší nebezpečí pro německé muslimy však stále číhá doma v Německu, kde se radikálové snaží dostat pod kůži už i dětem. Na začátku měsíce Evropu vyděsil případ teprve patnáctileté Safíi z Hannoveru, kterou od malička „vychovával“ wahhábista Pierre Vogel. Její cesta k džihádu vyvrcholila tím, že vzala nůž a bezdůvodně pobodala policistu (více čtěte zde).

Autor:


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.