Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Vyznání víry a kalašnikov. Vlajky teroristů znásilňují islámské učení

  19:00aktualizováno  19:00
Vlajky a symboly jsou nedílnou součástí nejen historie států, ale také celé řady teroristických organizací. Ty je používají jako jasnou identifikaci i nástroj propagandy. V poslední době se do popředí zájmu dostávají zejména vlajky islamistických skupin. Ty spojuje celá řada společných prvků, kterým vévodí islámské vyznání víry i AK-47.

Islámský stát se svou vlajkou propaguje po obsazení měst v Sýrii i Iráku. | foto: Profimedia.cz

Vlajky v rukách celé řady islamistických skupin po celém světě se staly nedílnou součástí propagačních videí i drastických klipů, ve kterých džihádisté popravují rukojmí. V médiích je v poslední době nejviditelnější Islámský stát. Černá vlajka s pro Středoevropana nesrozumitelnými nápisy zavlála nad Mosulem i Rakká.

Šaháda

Šaháda je základní islámské krédo. Muslimové shrnují své vyznání větou: „Není božstva kromě Boha a Mohamed je poslem Božím.“ (arabská výslovnost je „Lá illáhu ilá `lláh, Muhammadu `r-rasúlu `lláh“). První část vyznání vyjadřuje přísný islámský monoteismus, druhá část vysvětluje, že právě Mohamed je zprostředkovatelem správného vztahu k jedinému Bohu.

Slovo šaháda znamená "svěděctví". Pokud někdo pronese tuto formuli arabsky s vážným úmyslem před kvalifikovanými svědky, stává se muslimem.

Zdroj: Wikipedia

Dobře ilustruje, jak se na vlajkách islamistů pravidelně opakují stejné motivy. Ne náhodou se totožnou vlajkou ohání kromě Islámského státu také nigerijský Boko Haram či somálské milice aš-Šabáb. Na černém podkladu je bílým písmem vyvedený nápis v arabštině a takzvaná Prorokova pečeť (někdy též Pečeť Mohameda, pozn. red.)

Bílým nápisem je část takzvané šahády, neboli islámského vyznání víry. Doslova se v něm píše: „Není božstva kromě Boha a Mohamed je poslem Božím.“ Šaháda provází muslimské věřící na každém kroku. Opakují ji například při modlitbách, do ucha ji šeptají novorozencům či zemřelým.

Podle Charlieho Wintera z think tanku Quilliam Foundation není náhoda, že výše jmenované teroristické organizace používají stejné symboly. „Chtějí se tím propojit s dalšími hnutími a sami sebe zasadit do určitého džihádistického kontextu,“ myslí si o volbě vlajky Islámského státu Winter. Podle něj je důležité, že symboly na vlajce jsou lehce rozeznatelné a v muslimském světě mají jasně stanovený smysl, píše server The Independent.

Vlajka, kterou používá Islámský stát, Boko Haram a aš-Šabáb.

Vlajka, kterou používá Islámský stát, Boko Haram a aš-Šabáb.

Souhlasí s ním i kreativní ředitel české marketingové agentury Konektor Martin Charvát. „Příjemce ihned ví, oč se jedná. Mají však také jednu velkou nevýhodu. Znaky a vlajky jsou prakticky zaměnitelné jeden za druhý. Z marketingového hlediska tedy nedostatečně odlišují produkt,“ vysvětlil pro server iDNES.cz. „Problém muslimských teroristických organizací je zjevně ten, že by všechny chtěly mluvit za všechny muslimy. Ti o to však moc nestojí. Jejich znaky a vlajky jsou tak velmi obecné,“ myslí si.

Kalašnikov jako prvek odlišení

Některé islamistické skupiny se z tohoto důvodu snaží odlišit svými specifickými znaky, které však v západním světě nejsou příliš známé. Pokud se podíváme například na znak nigerijského Boko Haramu, opět obsahuje šahádu.

Poněkud amatérsky působícímu znaku dominuje dvojice kalašnikovů a otevřený Korán. Podle Charváta působí celý znak poněkud infantilním dojmem, zároveň však jasně ukazuje na bojové založení skupiny.

Jedna z vlajek organizace Boko Haram.

Jedna z vlajek organizace Boko Haram.

Tradiční teroristické organizace al-Káida, Taliban a an-Nusrá jdou v jednoduchosti podle všeho nejdál. Al-Káida používá tradiční barevný vzor s černým podkladem a bílou šahádou. Nic dalšího na vlajce nenajdeme. Taliban pak zvolil reverzní variantu s bílým podkladem. V dobách nadvlády Talibanu nad Afghánistánem byl tento symbolem zároveň také státní vlajkou.

Po tradiční zelené barvě islámu sáhl palestinský Hamas. Podle muslimů tato barva symbolizuje přírodu a život. Hamas se však mimo standardní vlajky propaguje také propracovanějším zeleným logem, na kterém je vyveden maskovaný bojovník se samopalem.

Vlajka, kterou používá Taliban

Vlajka, kterou používá Taliban

Jedna z vlajek organizace Hamas.

Jedna z vlajek organizace Hamas.

Kreativnější vlajky je nutné hledat u menších islamistických organizací. Na pomezí mezi klasičností a novým přístupem balancuje vlajka pákistánské ozbrojené skupiny Lashkar-e-Taiba. „Černá šaháda na bílé s tradiční šavlí je doplněna o černé pole s bílými pruhy,“ popisuje Charvát a dodává, že právě černé pole s bílými pruhy vlajku alespoň částečně odlišuje od ostatních symbolů džihádistů (na vlajku se podívejte zde).

Moderní typografie ornamentální tradice

Moderní pojetí vlajky zvolila koalice několika syrských islamistických a saláfistických jednotek Ahrar aš-Šám. Bílé pozadí a zelené prvky kombinuje netradičně. „Jedná se o pokus o moderní typografii a vzhled. Minaret s vlaječkou už je ale podle mě zbytečně popisný,“ myslí si Charvát.

Jedním z nejoriginálnějších log se pak může pyšnit palestinský Fatah. Podle Charváta se jedná o další pokus, jak se odlišit od ostatních organizací. „Tradiční barvy jsou pouze doplňkové, převládá výrazná žlutá. Kresbička je opět dětinská a celý znak je složitý a překombinovaný, což ale vychází z muslimské ornamentální tradice. Zajímavý je pokus o zakomponování palestinské vlajky,“ popisuje.

Vlajka organizace Ahrar aš-Šám.

Vlajka organizace Ahrar aš-Šám.

Vlajka Fatahu.

Vlajka Fatahu.

Samostatnou kapitolou jsou pak symboly používané libanonským Hizballáhem. Kombinaci žlutého podkladu a zelené a červené kresby dominuje stylizovaný nápis Hizballáh. „První písmeno ve slově Alláh je vyvedeno jako ruka s útočnou puškou. Zde je zajímavé srovnat tuto symboliku s některými africkými vlajkami, kde existuje tradice odvolávání se na národně osvobozenecký boj, například v Mozambiku,“ uvedl pro server iDNES.cz Jan Daniel z Ústavu mezinárodních vztahů Praha.

Stylizovaný nápis Alláh a citace z Koránu

V horní části vlajky se nachází citace z Koránu, která se do češtiny překládá zjednodušeně jako „Strana boží zvítězí“ (Hizb -strana, Alláh – Bůh, pozn. red.). Daniel připomíná, že se jedná konkrétně o zjednodušený verš z Koránu 5:56, jehož přesné znění je: „A kdo si bere za přátele Boha a Jeho posla a věřící, ten patří ke straně Boží - a tito zvítězí!“ (konkrétní pasáž v Koránu si můžete najít zde)

Pod stylizovaným nápisem Alláh najdeme text „Islámský odboj v Libanonu“. „Do určité míry pod tímto názvem Hizballáh vystupoval v počátcích své existence v Libanonu v 80. letech,“ vysvětluje Daniel a dodává, že motivy umístěné na vlajce Hizballáhu lze najít také na symbolech celé řady dalších šíitských milicí, například milicí Badr či Katáíb Hizballáh. Dobře patrná je pak také podobnost s vlajkou Íránských revolučních gard, které stály u zrodu Hizballáhu.

Jedna z vlajek organizace Hizballáh.

Jedna z vlajek organizace Hizballáh.

Daniel připomíná, že konkrétně v Libanonu funguje vlajka jako určitý prostředek identifikace sympatizantů politické strany i celkového hnutí Hizballáh. „Lze ji běžně vidět v šíitských čtvrtích, vesnicích nebo okolo silnic v šíitských oblastech. Podobně jsou vidět i vlajky Amalu a dalších politických stran, byť těchto dvou asi nejhojněji,“ míní.

Vlajky všech výše zmíněných organizací však kromě určitého symbolismu mají také negativní dopady. Z islámu si vypůjčují prvky, které uznávají všichni věřící a snaží se jimi propagovat svou ideologii. Šaháda a Prorokova pečeť jsou prvky, které jsou vlastní všem muslimům. V širším kontextu se nejedná o extremistické symboly. V původním smyslu mají vyjadřovat pevnou víru, která však nemá s násilím nic společného. Naneštěstí však islamisté tyto symboly v očích muslimské i západní společnosti pošpinili.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.