Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Německý tisk hubuje Česko a spol. za uprchlíky. Juncker hájí postup EU

  10:22aktualizováno  10:22
Zahájení řízení vůči Česku, Maďarsku a Polsku kvůli nenaplňování kvót pro uprchlíky nelze srovnávat se sankcemi, uvedl šéf Evropská komise Jean-Claude Juncker. Komise podle něj neměla na na vybranou, protože tyto státy porušily unijní právo. Výrazně kritické vůči středoevropským zemím jsou ve středečních komentářích německé deníky Mannheimer Morgen a Nürnberger Nachrichten.

Zleva: Robert Fico, Bohuslav Sobotka, Beata Szydlová a Viktor Orbán na jednání států V4 ve Varšavě (21. července 2016) | foto: AP

„Způsob, jakým Polsko, Maďarsko a Česko, stejně jako Slovensko, brzdí evropskou politiku, daleko překračuje vše, co by si ostatní členské země ještě mohly nechat líbit,“ míní list Mannheimer Morgen.

Uprchlická krize

„Toto společenství není žádným samoobslužným obchodem. Solidarita patří k základním povinnostem. Kdo ji nechce poskytnout, může také Evropskou unii opustit. Ale peníze pak zůstanou tady,“ píše deník.

O nic smířlivější není ani list Nürnberger Nachrichten. „Čtveřice východních vlád svojí uprchlickou politikou provokovala, zahrávají si s náladami nepřátelskými vůči uprchlíkům, aby si na nich přihřívaly svou národně-konzervativní polívčičku,“ míní deník.

„Přitom by zodpovědní ve Varšavě, Praze, Bratislavě a Budapešti měli vědět: Kdo teď neprokáže solidaritu, nebude na ni sám moci spoléhat. To se ukáže nejpozději za jeden nebo dva roky, kdy začnou vyjednávání o dalším sedmiletém finančním období,“ píše list Nürnberger Nachrichten.

Prezident Miloš Zeman při návštěvě jižních Čech v reakci na řízení Evropské komise ve středu uvedl, že kvóty představují ztrátu suverenity členských zemí EU. „Je to začátek manipulace státností,“ podotkl (více čtěte zde).

Jde o dodržení práva, ne o sankce, říká Juncker

Evropská komise o spuštění řízení informovala ve středu kolem poledne. Praha, Varšava a Budapešť mají čas na odpověď čtyři týdny, což je „s ohledem na naléhavost situace“ kratší termín než obvyklé dva měsíce.

Výzva, která má podobu dopisu komisaře pro vnitro Dimitrise Avramopulose českému ministru zahraničí Lubomíru Zaorálkovi, je prvním krokem v řízení pro nesplnění povinnosti. Po české odpovědi může ze strany komise následovat takzvané odůvodněné stanovisko a poté se unijní exekutiva může obrátit na soud EU. Ten by následně rozhodoval o případné pokutě pro stát.

Austrálie odškodní uprchlíky

Téměř 2 000 žadatelů o azyl, kteří byli více než dva roky drženi v odlehlém internačním zařízení na Papui-Nové Guineji, dostanou odškodné ve výši 70 milionů australských dolarů (1,17 miliardy korun). Peníze jim zaplatí australská vláda a společnosti, které měly na starost provoz tábora. S odvoláním na právníky žadatelů o azyl o tom informovala agentura Reuters.

V internačním zařízení na ostrově Manus bylo mezi listopadem 2012 a prosincem 2014 zadržováno asi 1 905 mužů. Loni zahájili soudní spor se společnostmi G4S a Broadspectrum, které měly na starost bezpečný provoz zařízení, a australskou vládou.

Juncker postup Komise ve středu vysvětloval europoslancům ve Štrasburku.„Je třeba dát jasně najevo, že i když hlasujete proti něčemu, tak musíte dodržovat platné právo,“ uvedl s odkazem na program přerozdělení až 160 000 žadatelů o azyl nacházejících se v Itálii a Řecku, který unijní státy navzdory odporu Česka a některých dalších zemí přijaly v roce 2015.

Komise tak podle něj neměla jinou možnost než spustit vůči Česku, Polsku a Maďarsku řízení pro porušení unijního práva. Zahájení takzvaného vytýkacího řízení ale nelze srovnávat se sankcemi, zdůraznil Juncker. „Tady jde o dodržení evropského práva,“ řekl předseda EK. Doufá, že řízení vůči trojici členských států nedospěje až k soudu.

Juncker také prohlásil, že solidarita nemůže fungovat pouze jednostranně. „Nevzdávám se naděje, že evropský duch a evropské hodnoty se nakonec prosadí,“ uvedl předseda Evropské komise. „Solidarita musí vycházet ze srdce, nelze ji vynutit násilím,“ řekl a dodal, že to bude členským státům připomínat během nadcházejícího summitu v Bruselu.

Zahájení řízení mimo jiné vůči Česku oznámil v úterý ve Štrasburku Avramopulos. Premiér Bohuslav Sobotka uvedl, že Česko bude důsledně bránit své rozhodnutí nepodílet se na systému kvót. Polská vláda dala najevo hájit se před Soudním dvorem EU a šéf maďarské diplomacie označil postup EK za vydírání (více čtěte zde).

Proti povinným kvótám na přerozdělování uprchlíků jsou všechny země Visegrádu, Slovenska se ale úterní rozhodnutí Komise netýká. Například Rakousko, proti němuž podobné řízení vedeno není, sice nepřijalo z Itálie a Řecka ještě nikoho, ale v květnu slíbilo volná místa pro 50 lidí.

Jednorázový dvouletý program má být splněn letos v září, ale doposud si unijní státy celkem převzaly necelých 21 000 lidí, takže závazky plynoucí ze sporného systému přerozdělování migrantů zjevně neplní nejen Česko, Polsko a Maďarsko. Avramopulos ale v úterý zdůraznil, že tyto tři členské země „neudělaly vůbec nic už déle než rok“.

Česká republika nyní odmítá naplňovat nejen povinné kvóty, ale i dobrovolný závazek, který předtím učinila. Z celkového počtu přibližně 2 600 lidí zatím Česko převzalo jen 12 migrantů. Žádné další už podle nedávného vyjádření ministra vnitra Milana Chovance nepřijme. Chovanec to zdůvodnil mimo jiné zhoršenou bezpečnostní situací (více čtěte zde).

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.