Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Venezuelci nakupují s pytli peněz, peněženka jim kvůli inflaci nestačí

  16:57aktualizováno  16:57
Inflace ve Venezuele dosahuje děsivých rozměrů. Náklady na vytištění stobolívarové bankovky přesahují její hodnotu, centrální banka však vytrvale odmítá zavést vyšší bankovky, píše The Guardian. Jihoamerická ropná velmoc balancuje na okraji propasti a vláda Nicoláse Madura čelí čím dál větší nevoli obyvatel.

Venezuelci cestují na nákupy do Kolumbie s tlustými svazky peněz. Hodnota bolívaru je totiž čím dál menší. (10. července 2016) | foto: Profimedia.cz

„Když jdu na trh, musím nést tak velký pytel peněz, že mě z něj bolí záda,“ říká Carmen Ramirezová, manažerka hotelu ve městě Santa Elena de Uairen ležícího na hranici Venezuely a Brazílie. Její přítelkyně se reportérovi deníku The Guardian zase svěřila, že na nákupy chodí s hotovostí v toaletní tašce, protože se jí peníze nevejdou do peněženky. „V bankách vidíte lidi s kufry plnými peněz, které si chtějí uložit na účet,“ říká.

Podobnou zkušenost udělal i redaktor New York Times, který si v lednu zašel v Caracasu do kavárny. Na Twitteru pak zveřejnil fotografii nadité peněženky, jejíž celý obsah použil na zaplacení účtu. „To není drogový kšeft, jen jsem platil tři kávy a dvě vody,“ připsal pod fotografii.

12.ledna 2016 v 19:29, příspěvek archivován: 12.října 2016 v 15:57

Looks like a drug deal but these bills paid for 3 coffees and 2 waters. #economylesson #Venezuela pic.twitter.com/VdKbp8O7EY

Život by se Venezuelcům velmi zjednodušil, pokud by centrální banka tiskla bankovky ve vyšší hodnotě než 100 bolívarů (v přepočtu asi tři koruny). Caracas se ale zdráhá přiznat hrůzostrašnou inflaci, která se na kontinentu naposledy objevila v dobách argentinské hospodářské krize v 90. letech.

Centrální banka je čím dál víc tajnůstkářská a nezveřejňuje náklady na vytištění jedné bankovky. Ekonom José Manuel Puente odhaduje, že cena papíru, inkoustu a vytištění o 20 procent přesahuje hodnotu 100 bolívarové bankovky. „Nedosahují ani hodnoty své ceny. Je to vtip. Ale takhle se věci mají,“ říká Puente.

Ropa je stokrát levnější než voda

S většími zásobami ropy, než má Saudská Arábie, by měla být Venezuela přinejmenším prosperující zemí. Místo toho má nejrychleji klesající ekonomiku na světě a inflace dosahuje k tisíci procentům. V obchodech chybí základní potraviny i léky a nejchudší část obyvatelstva 30 milionové země se pomalu sune k okraji humanitární propasti.

Několikahodinové fronty před obchody se nevyhýbají ani hlavnímu městu (více zde či zde). V Caracasu si dokonce někteří udělali z čekání ve frontě byznys. Černí trhovci známí jako bachaqueros se snaží dostat do obchodu jako první, nakoupit co nejvíce státem dotovaných potravin a poté je na černém trhu prodat až třicetkrát dráž. Je to sice nezákonné, černý trh je ale jedním z mála fungujících odvětví v zemi.

Fotogalerie

Tendence vlády dotovat mnoho produktů, které stojí ve výsledku méně, než byla jejich výrobní cena, je jedním z hlavních důvodů, proč je na tom venezuelská ekonomika tak špatně. Když se Hugo Chávez dostal v roce 1999 k moci, začal dotovat potraviny i ropu. Bylo to populistické gesto, díky němuž měli z ropného bohatství prospěch i ti nejchudší. Poškodilo to ale výrobce a vytvořilo závislost na černém trhu. Po smrti Cháveze pokračuje v této politice i jeho nástupce Nicolás Maduro.

Aktuální cena za litr vysoce kvalitního benzinu je jen 6 bolívarů, což je stokrát méně než stojí litr balené vody. Právě závislost na ceně ropy se pro socialistickou vládu stala smrtící. Produkce státní ropné společnosti PDVSA klesla o 450 tisíc barelů denně proti roku 2014, kdy produkce dosahovala 2,7 milionů barelů. Barel ropy nyní navíc stojí o polovinu méně než před dvěma lety, což vyhlodalo ve státním rozpočtu nezalepitelnou díru.

Kromě obchodů se krize nejvýrazněji projevuje v zemědělství. Podél silnic se táhnou kilometry úrodných, ale neobdělávaných polí. Ceny plodin jsou vládou uměle drženy velmi nízko a zemědělci tak nemají důvod zasít. Podle venezuelských analytiků klesla produkce obilí mezi lety 2012 a 2015 o 80 procent, masa o 40 procent a zeleniny o 18 procent. Nedostatky byly kdysi kryty dovozem, nyní ale musí stát své zbývající peníze vynakládat na obsluhu dluhů.

Madurova dieta

Téměř čtvrtina populace Venezuely nedosahuje ani na měsíční minimální mzdu 22 500 bolívarů (cca 500 korun). Ti lidé se spoléhají na vládou dotované obilí, toaletní potřeby a medicínu. Ale ani léků není dostatek.

Venezuelská krize

V nemocnici ve městě Barcelona byl nedávno hospitalizován tříměsíční chlapeček, který trpěl průjmem. „Jeho matka byla příliš slabá a netvořilo se jí mléko. Neměli jsme peníze na kojeneckou výživu, takže jsme ho krmili sojovým mlékem,“ popisuje jeho babička Dámela Castellanosová. Léčba měla být jednoduchá - infuze. Tu ale nemocnice nemá a rodina tak doufá v pomoc ostatních.

Podle nadace Bengoa činí průměrný úbytek hmotnosti ve Venezuele za posledních 5 měsíců mezi 5 až 15 kilogramy. Přibližně 25 procent dětí trpí podvýživou. Vláda připouští, že s potravinami je problém. Opozici a její příznivce v akademické sféře a neziskovém sektoru však viní ze zveličování problémů. Chtějí prý vyvolat sociální nepokoje.

Obyvatelům Venezuely už dochází trpělivost. Plenění a nepokoje jsou v zemi na denním pořádku. Minulý měsíc vyšly do ulic Caracasu miliony lidí, kteří požadovali odvolání vlády (psali jsme zde). Další velká demonstrace se chystala na tuto středu.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.