Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


KONSTRUKTÉR: Dělám lustry na jachty i šejkům. Všude hned koukám na strop

  19:37aktualizováno  19:37
Jeden lustr kreslí David Buřič i několik týdnů - šroubek po šroubku, sklíčko po sklíčku. „Nejnáročnější jsou moderní lustry. Klient si totiž umí vymyslet úplné šílenosti,“ říká mladý konstruktér v seriálu Lidé Česka. Na stole má rozpracovaný projekt svítidla v podobě velkého mečouna či lampičku ve tvaru lebky. Jeho díla končí na luxusních jachtách či v rezidencích šejků.

David Buřič, konstruktér lustrů z Kamenického Šenova | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Navrhujete na zakázku lustry pro luxusní klientelu, mívají extravagantní požadavky?
Docela často. Třeba teď mám na stole svítidlo ve tvaru černé skleněné lebky. Zákazník ho chce do ložnice. Lebku si musím osahat, oměřit a přizpůsobit jí zbytek svítidla. Často se také objevují požadavky na různé bláznivé barevné kombinace. Občas klienti požadují vícebarevné RGB světelné zdroje. Když máte klasický křišťálový lustr, z něhož svítí zářivá růžová nebo fialová, tak to také považuji za extravagantní.

Lidé Česka

seriál iDNES.cz

Lidé Česka

Zapomeňte na politiky, vrcholové sportovce, hvězdy showbyznysu a další celebrity.

Portál iDNES.cz přináší druhou řadu seriálu rozhovorů s mediálně neznámými lidmi.

Po 60 vydaných dílech a roční pauze jsme opět pečlivě vytipovali reprezentanty profesních či zájmových skupin napříč Českem a během roku zveřejníme další desítky interview, ve kterých zprostředkujeme radosti i starosti zpovídaných.

Motto projektu zní:
Každý má co říci

Máte zajímavý tip na dalšího hosta našeho seriálu?
Napište nám na na adresu: lideceska@idnes.cz

Vytváříte projekty lustrů podle kreseb designérů. Stává se, že vám dodají návrh, který je podle vás technicky nerealizovatelný?
To se stává minimálně. Většina návrhů, které dostaneme od designérů, má už hlavu a patu. Kolikrát za mnou designér sám přijde a ptá se mě: „Potřebuju, aby to vypadalo tak a tak. Je to možné?“ A já mu poradím tak, aby už jeho prvotní skica byla v praxi realizovatelná. Že bych dostal návrh levitujícího lustru nebo svítidla, které není možné v praxi použít, se neděje často.

Pracujete i přímo se sklem nebo „pouze“ kreslíte projekty lustrů, které poté vytvářejí skláři?
Hlavně kreslím. Ale se sklem samozřejmě do styku přicházím, protože musím vědět, jak se chová, jak se dá opracovat, jak reaguje na určité typy zatížení. Často chodím do výroby, konzultuji se skláři, jestli jsou schopní vyrobit určité skleněné komponenty. Občas narazíme na to, že nakreslím příliš velký díl ze skla, který sklář nedokáže vyrobit, nedokáže na sklářskou píšťalu nabrat takové množství skloviny. Vyrobit se dá spousta speciálních věcí, ale standardně by lustrové díly měly být naprojektované tak, aby s výrobou nebyl problém.

V současnosti existují i 3D tiskárny pracující se sklem. Využíváte je?
Nevyužívám. Takovouto tiskárnu tu ani nemáme. Nemyslím si, že by dosahovala takových kvalit jako ruční výroba. Navíc spousta klientů si zakládá na tom, že mají doma originální ručně vyráběný lustr.

Jaký typ lustrů je pro konstruktéra nejnáročnější?
Nejnáročnější jsou moderní lustry. Klient si totiž umí vymyslet úplné šílenosti. Teď třeba aktuálně děláme lustry ve tvaru mečounů. Mají kovovou kostru a šupiny jsou tvořené barevnými sklíčky. Celý komplex svítidel vypadá tak, že ze stropu visí hejno různých rybek a mezi nimi právě i tito velcí mečouni.

Takovéto lustry jsou určitě náročnější než ty klasické, které jsou k vidění třeba na zámcích, tedy skleněné lustry s rameny. Jejich konstrukce je známá a v podstatě se stále opakuje. Jde jen o to, složit správné díly k sobě.

Za jak dlouho vytvoříte projekt lustru?
U středně velkého klasického lustru jsem schopen kompletní dokumentaci nakreslit za tři dny. V případě zmíněných mečounů nebo jiné moderny to může trvat jeden nebo dva týdny, někdy i měsíc, pokud jde o velkou věc. Nejdéle trvají projekty, při nichž například zakrýváme celý strop nad bazénem.

David Buřič

Narodil se v roce 1989 v Děčíně. Vystudoval gymnázium a má za sebou část studia strojařiny v Liberci. Před třemi lety nastoupil do společnosti Preciosa v Kamenickém Šenově, kde působí jako konstruktér lustrů. Žije v Děčíně.

Svítidla vyrábíte na zakázku. Znamená to tedy, že každý váš projekt se použije pouze na výrobu jednoho lustru?
Ano, v převážné většině případů se vyrobí pouze jeden kus. Někdy ale děláme několik kusů téhož lustru, například do hotelu nebo kasina, které má několik pater. Když vyrábíme sedm stejných lustrů, je to už poměrně hodně.

Na který svůj projekt jste nejvíce pyšný?
Byl to lustr na soukromou jachtu. Měl pět metrů na délku, necelé dva metry na šířku a na výšku asi metr. Byl zlacený, měl kovové součásti a skleněné lupeny. Vytvořili jsme ho z pravého křišťálu, který jsme dovezli z Brazílie, v Německu jsme ho nechali naformátovat a tady jsme ho použili na výrobu. Ten lustr jsem nakreslil, setkával jsem se s ním ve výrobě a shodou okolností jsem ho byl i montovat přímo na jachtě.

Své lustry tedy i montujete?
Tohle byla spíš výjimečná situace. Poptávka po lustrech je tak velká, že je občas přestaneme stíhat odbavovat a tak pomáhám montážní jednotce na místě. Jednou jsem zase jel opravovat lustr na jinou jachtu do Anglie. Nestává se to však často.

Fotogalerie

A chodíte někdy sám okouknout, jak vaše lustry vypadají v cílovém prostředí?
To není úplně jednoduché, protože destinace, kam mé lustry míří, jsou rozptýlené po celém světě a hodně vzdálené. Je pravda, že mě občas mrzí, že ve finále nevidím, jak lustr, který jsem projektoval, vypadá v interiéru. Tam má totiž úplně jiný šmrnc. Ale je to časově hodně náročné.

Navrhujete si lustry i sám pro sebe?
Tak jsem vlastně původně zjistil, že bych chtěl dělat tuto práci. Doma v pokoji jsem měl kdysi lustr, který se mi nelíbil a hrozně mě štval. Pokusil jsem se ho proto svépomocí ozvláštnit. Sundal jsem z něj prvky, které se mi nelíbily, vyměnil jsem žárovky atd. V současnosti mám doma dva lustry, které jsem si navrhl i vyrobil. V jednom případě je vyrobený ze skleněných komponent - kytiček, které byly vyřazené jako zmetci a já jsem je „zachránil“ a použil do svého lustru. Druhý lustr je takový industriální, vyrobený z měděných trubek, je inspirovaný prací mého otce, který je instalatér. Tvarem trochu imituje klasické skleněné lustry s rameny.

Myslím, že trpím trochu profesionální deformací. Kamkoli přijdu, tak koukám na lustry. Jsem tím úplně pohlcený. Lustr považuji za důležitou součást místnosti. On vlastně dělá místnost podobně, jako šaty člověka.

Mají podle vás Češi na lustry dobrý vkus?
Lustry v mém okolí se mi většinou líbí. Například v obchodních domech nebo kavárnách bývají docela pěkná svítidla. Je vidět, že lidé s osvětlením umí pracovat. Nedávno jsem viděl v jedné kavárně lustr z hrníčků s podšálky, což mi připadá úplně geniální, protože majitelé využili komponenty, se kterými v kavárně běžně pracují.

Setkáváte se s padělky svých výrobků?
Moc často ne. Nedávno při nákupu v jednom obchodním řetězci jsem ale viděl imitaci klasického skleněného lustru, který byl ale kompletně z plastu. To mě uráží, protože je to vyložené barbarství.

Kdo jsou vaši klienti?
Z převážné většiny to jsou designová studia. Klient za nimi přijde a řekne například: „Chci, abyste mi navrhli jachtu.“ Studio tedy vytvoří návrh interiéru jachty. Když ho pak klient schválí, tak studio hledá dodavatele nábytku, koberců, lustrů... Našim přímým zákazníkem je v tomto případě designové studio a nikoli ten koncový příjemce. Podobně to funguje u hotelů. Mezi zákazníky jsou ale i privátní rezidence, šejkové, prezidenti...

Dá se říct, že má obecně jiný vkus Rus, jiný Američan a jiný třeba Číňan?
Obecně je známé, že Rusové jsou více na zlato a bohaté, košaté lustry prémiové kvality, které mají větší obsah olova, takže se víc třpytí. V Asii zase „jedou“ typické motivy jako jsou draci nebo různé ryby. Ale často je to úplný mix a nezáleží na tom.

Moje místo v Česku

odpovídají všichni hosté seriálu

Každý odněkud je. Někde se narodí, někde je doma. Říká se, že ta nejdůležitější místa v mysli a srdci člověka mohou být maximálně dvě. Jaká jsou ta vaše?

Určitě je to Děčín, moje rodné město, kde v současnosti i bydlím. Líbí se mi město jako takové, je hezké, nevtíravé, zároveň moderní. Je tu hezký zámek, v okolí řeka, pískovcové skály. Další moje místo je Liberec, kde jsem studoval a chvíli i bydlel.

Zmínil jste, že navrhujete lustry na jachty. Mají nějaká zvláštní specifika na konstrukci?
Určitě. Na jachtách je lustr zatížený vibracemi a prostředím: povětrnostními vlivy, slanou vodou... Je potřeba rozlišovat, jestli je určený do interiéru nebo exteriéru jachty. Lustr je zde každopádně mnohem víc namáhaný a musí být opravdu „vymazlený“, aby všechny skleněné i kovové komponenty byly jako v peřince, aby někde něco nedrnčelo nebo necinkalo. Typy lustrů, které se instalují na lodě, jsou spíše z kategorie moderna, takže to jsou různé „krabice“ nebo pendanty, což jsou typy závěsných svítidel s nějakým komponentem.

Lustry, které mají na sobě ověsy, tedy „cingrlátka“ se na jachtách nepoužívají, protože tam není možnost zafixovat je tak, aby splňovaly požadavky a bezpečnostní prvky mezinárodních norem na lodní svítidla. Navíc ne každý materiál je vhodný na loď. Konstruktér to všechno musí spojit v hlavě do fungujícího celku. Během projektu proto ví o lustru nejvíc, zná ho do posledního šroubku.

Jaké materiály používáte?
Co se týče kovových materiálů, tak nejčastěji pracujeme s nerezem, hodně zastoupená je mosaz, protože se dá snadno pozlatit, používáme také hliník a samozřejmě klasické železo, standardní ocel. Čas od času využíváme plastové materiály, když je například potřeba oddělit kov od skla tak, aby to na sobě neskřípalo. Používáme proto malé transparentní plastové podložky. Někdy používáme plastový difuzér, který pomůže „rozbít“ světlo tak, aby světelný efekt byl co nejvíce přirozený, aby se nevytvářely hot spoty, viditelné světelné body. Kromě toho používáme různé pěny na tlumení vibrací atd.

Předchozí díly:

Řešíte také opravy svítidel?
Ano, lustry se skládají z obrovského množství součástek. A i když je instalují zkušení montéři, stane se, že něco rozbijí. Často se také některá komponenta rozbije při přepravě. Někdy na to myslíme už dopředu a rovnou na místo posíláme i náhradní díly kritických součástek, což jsou v převážné většině skleněné části.

Poznáte na lustru od pohledu českou práci?
Když přijdu do nějaké místnosti a vidím lustr, tak poznám, z čeho se skládá, jestli ty materiály jsou původní, nahrazené nebo nově vyráběné. Ale jestli ho vyráběl Čech, to většinou nepoznám. Podle konstrukce poznám s jistotou pouze naše lustry, protože vím přesně, které díly používáme a jakým způsobem.

Co je na vaší práci nejnáročnější?
Řekl bych, že je velký rozdíl mezi konstruktérem lustrů a například konstruktérem strojů v tom, že lustr je vysoce pohledová komponenta. Je potřeba navrhovat ho tak, aby byl pěkný za jakýchkoli okolností. Když někdo navrhuje třeba sklápěčku, tak ji bude optimalizovat, aby vydržela zátěž, naklápění, aby byla funkční, ale nebude řešit, jestli na ní je vidět nějaký svár. To my ale řešíme dennodenně. Lustr totiž musí být pěkný ze všech úhlů, na což musíme neustále myslet. To je asi nejtěžší.

Článek se mi líbí


Seriál iDNES.cz Cesty vzhůru




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.