Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

KOMENTÁŘ: Ego a ignorance povedou světovou velmoc. Diktátoři už se těší

  9:29aktualizováno  9:29
Ve středu byl do čela Spojených států zvolen Donald Trump. „Člověk bez politických zkušeností, populista a egoistický sexista, pro kterého je uspokojení vlastních choutek důležitější, než dodržování obecně přijatých pravidel chování,“ hodnotí ho v komentáři pro iDNES.cz Vladimír Votápek.

Donald Trump během setkání s Barackem Obamou v Oválné pracovně Bílého domu (10. listopadu 2016). | foto: AP

Jistě, podobné vlastnosti můžeme najít u řady jiných politiků, včetně amerických prezidentů. Ale tentokrát je to poprvé, kdy bude nejmocnějším člověkem planety chlap, který ani nepovažuje za potřebné zachovávat dekorum a předstírat, že je ochoten omezovat svoje ego ve jménu nějakých vyšších hodnot.

Jeho funkční období bude mimořádně zajímavým testem pevnosti základů americké demokracie a vlivu jedince na světovou politiku a ekonomiku.

Co od něj můžeme očekávat a jaká rizika nám přináší jeho zvolení? Při této analýze vyjdeme ze tří faktorů:

Vladimír Votápek

Analytik Vladimír Votápek

Analytik Vladimír Votápek

Analytik mezinárodních vztahů a bývalý generální konzul ČR v Ruské federaci.

Je pravidelným hostem v elektronických médiích, kde komentuje vývoj v prostoru bývalého Sovětského svazu.

Prvním není ani tak Trumpova ignorance, kterou projevil v řadě zahraničněpolitických výroků, jako spíše rysy jeho osobnosti. Zatímco na jeho znalostech a názorech je možné pracovat, osobnostní profil sedmdesátiletého člověka už nikdo nezmění.

Druhým faktorem jsou pravidla fungování amerického politického systému a zájmy různých mocenských skupin v USA. Tyto zájmy bude washingtonská elita prosazovat bez ohledu na to, kdo sedí v Bílém domě. Trumpa bude také omezovat ústavně zakotvený systém brzd a protivah, které omezují svobodu konání každého amerického prezidenta.

Třetím faktorem je systém bilaterálních a multilaterálních vztahů, do kterých jsou Spojené státy zasazeny a které také významně ovlivňují možnosti manévrování této země a jejího vůdce.

Čekejme sérii nepromyšlených unáhleností

Trumpovo pohrdání elitami a odmítání expertních názorů, omezujících jeho ego, patrně povede k řadě unáhlených, nedostatečně promyšlených rozhodnutí jak ve vnitřní, tak i zahraniční politice. Můžeme očekávat, že se například přikloní k těm silám, které odmítají globální oteplování a z něho plynoucí nutnost celoplanetárního omezení vypouštění skleníkových plynů, redukce látek porušujících ozónovou vrstvu a řady dalších opatření k ochraně přírody.

Jeho příkladu budou následovat další populisté a jako výsledek dojde k citelnému zvýšení bezpečnostních a hospodářských rizik, spojených se zhoršováním životního prostředí. Případné odstoupení USA od Pařížské dohody může být jen prvním kamínkem, spouštějícím lavinu.

Trump v čele USA

Demokracii hrozí další ztráta přitažlivosti. Zvolení Trumpa je ze strany autoritářských a diktátorských režimů považováno za projev systémové slabiny demokracie. Tou je podle nich skutečnost, že v klíčových momentech je rozhodování v rukou většiny, která je podprůměrně vzdělaná, snadno manipulovatelná a málo kompetentní.

Epidemie sobectví a demagogie

Pokud k tomuto prezident Trump ještě přidá předpokládaný odklon od politiky podpory demokracie a lidských práv, nezájem o rozvojovou pomoc a přesvědčení, že mezinárodní obchod má sloužit pouze americké ekonomice, pak můžeme očekávat světovou epidemii sobectví a demagogie.

Z mezinárodních vztahů se budou vytrácet zbytky ideálů. Vznikne přesně taková situace, která vyhovuje Putinům, Lukašenkům a podobným populistům od Číny, přes Filipíny až po Zimbabwe, protože znemožňuje objektivní hodnocení jejich schopností řídit své země a měnit je k lepšímu.

Lze také očekávat, že prezident Trump bude, alespoň v prvním období svého mandátu, snadnou kořistí zkušených manipulátorů. A to nejen uvnitř Spojených států, ale také – a z pohledu Evropy především – na mezinárodním poli.

V roce 2001 sehrál Vladimír Putin novému americkému prezidentovi Georgi Bushovi během jejich summitu ve Slovinsku dojemnou scénku o své křesťanské duši a přesně podle příruček pro agenty KGB si tak načas získal jeho důvěru. Lze se obávat, že s Donaldem Trumpem to bude mít ruský prezident ještě snazší. Co když na nejvyšší úrovni vznikne něco podobného Berlusconiho vile, ve které chlapáci z čínského nebo ruského politbyra snadno přesvědčí egoistu Trumpa, že jejich vzájemná solidarita je důležitější než zájmy zemí, které Donald ani neumí najít na mapě?

Státy v okolí Číny a Ruska proto musí do svých kalkulací zahrnout zvýšené riziko toho, že jim Spojené státy nepomohou, až se budou bránit agresivitě velmocenského souseda. Ekonomické, informační, nebo vojenské. Spojené státy v posledních letech vložily mnoho prostředků a úsilí do omezování vlivu Číny v Asii. Také v Evropě jsou vnímány jako hlavní garant bezpečnosti a stability. S Trumpem v Bílém domě jim hrozí, že o své investice přijdou.

Restart vztahů s Ruskem, nebo kamarádění s agresorem?

Z pohledu Evropy a ČR je samostatnou kapitolou volání po zlepšení relace mezi Ruskem a USA. Na něm by samozřejmě nebylo nic špatného, pokud by se neuskutečnilo za cenu rezignace na mezinárodní právo a zájmy konkrétních zemí.

Vztahy Moskvy s Washingtonem se přece nezhoršily v důsledku nějakých piklů prezidenta Obamy, washingtonské nebo bruselské byrokracie. Relace mezi Ruskem a vyspělými zeměmi se dostaly na bod mrazu proto, že Rusko systematicky porušuje mezinárodní pravidla a ohrožuje mír v Evropě.

Ekonomické sankce a chladné chování je z naší strany opravdu velmi umírněnou a nedostatečnou reakcí na agresivitu Kremlu. Pokud by teď mělo dojít ke zlepšení vztahů mezi ruským a americkým prezidentem, aniž by se Moskva distancovala od svých předchozích kroků, pak by nešlo ze strany USA o vstřícné gesto, ale o jednostrannou kapitulaci.

Uvedená rizika se týkají i Česka. Zvolení Donalda Trumpa pro nás mimo jiné znamená, že se musíme konečně začít chovat dospěle a převzít odpovědnost za udržení své svobody a evropského způsobu života. Měli bychom nejen více investovat do své obrany a bezpečnosti, ale musíme konečně začít jednat jako spolehliví spojenci.

Musíme v praxi ukázat, že hodnoty jako solidarita a schopnost obětovat část svých zájmů ve prospěch celku, jsou pro nás skutečně důležité. Až dosud jsme to nedělali a chovali se jako černí pasažéři. Co hůř – nejen že jsme neplatili za lístek do vlaku, ale ještě jsme si stěžovali, že nám neservírují kaviár a šampaňské a že musíme chroupat vlastní chleba s řízkem.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Americký bombardér B-52 během nízkého průletu nad dráhou mošnovského letiště
Americké bombardéry mají mít stálou pohotovost jako za studené války

Americké letectvo se kvůli napětí se Severní Koreou chystá na možnost, že strategické bombardéry B-52 budou stejně jako v dobách studené války v neustálé...  celý článek

Irácké jednotky obsadily Kirkúk na severu země (16. října 2017)
Roztrpčení Kurdové se hádají kvůli ztrátě Kirkúku, rozklížil je Írán

Poté, co si iráčtí Kurdové v září zvolili nezávislost, odmítl výsledky referenda nejen Irák, ale i Turecko či Írán. Ten přitom sehrál důležitou roli i v...  celý článek

Bývalý slovenský ministr hospodářství Pavol Rusko
Slovenská policie zadržela exministra Ruska, měl si objednat vraždu

Slovenská policie zadržela bývalého spolumajitele soukromé televize Markíza a exministra hospodářství Pavola Ruska. Podezírá ho, že si před 20 lety v podsvětí...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.