Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

KOMENTÁŘ: Ego a ignorance povedou světovou velmoc. Diktátoři už se těší

  9:29aktualizováno  9:29
Ve středu byl do čela Spojených států zvolen Donald Trump. „Člověk bez politických zkušeností, populista a egoistický sexista, pro kterého je uspokojení vlastních choutek důležitější, než dodržování obecně přijatých pravidel chování,“ hodnotí ho v komentáři pro iDNES.cz Vladimír Votápek.

Donald Trump během setkání s Barackem Obamou v Oválné pracovně Bílého domu (10. listopadu 2016). | foto: AP

Jistě, podobné vlastnosti můžeme najít u řady jiných politiků, včetně amerických prezidentů. Ale tentokrát je to poprvé, kdy bude nejmocnějším člověkem planety chlap, který ani nepovažuje za potřebné zachovávat dekorum a předstírat, že je ochoten omezovat svoje ego ve jménu nějakých vyšších hodnot.

Jeho funkční období bude mimořádně zajímavým testem pevnosti základů americké demokracie a vlivu jedince na světovou politiku a ekonomiku.

Co od něj můžeme očekávat a jaká rizika nám přináší jeho zvolení? Při této analýze vyjdeme ze tří faktorů:

Vladimír Votápek

Analytik Vladimír Votápek

Analytik Vladimír Votápek

Analytik mezinárodních vztahů a bývalý generální konzul ČR v Ruské federaci.

Je pravidelným hostem v elektronických médiích, kde komentuje vývoj v prostoru bývalého Sovětského svazu.

Prvním není ani tak Trumpova ignorance, kterou projevil v řadě zahraničněpolitických výroků, jako spíše rysy jeho osobnosti. Zatímco na jeho znalostech a názorech je možné pracovat, osobnostní profil sedmdesátiletého člověka už nikdo nezmění.

Druhým faktorem jsou pravidla fungování amerického politického systému a zájmy různých mocenských skupin v USA. Tyto zájmy bude washingtonská elita prosazovat bez ohledu na to, kdo sedí v Bílém domě. Trumpa bude také omezovat ústavně zakotvený systém brzd a protivah, které omezují svobodu konání každého amerického prezidenta.

Třetím faktorem je systém bilaterálních a multilaterálních vztahů, do kterých jsou Spojené státy zasazeny a které také významně ovlivňují možnosti manévrování této země a jejího vůdce.

Čekejme sérii nepromyšlených unáhleností

Trumpovo pohrdání elitami a odmítání expertních názorů, omezujících jeho ego, patrně povede k řadě unáhlených, nedostatečně promyšlených rozhodnutí jak ve vnitřní, tak i zahraniční politice. Můžeme očekávat, že se například přikloní k těm silám, které odmítají globální oteplování a z něho plynoucí nutnost celoplanetárního omezení vypouštění skleníkových plynů, redukce látek porušujících ozónovou vrstvu a řady dalších opatření k ochraně přírody.

Jeho příkladu budou následovat další populisté a jako výsledek dojde k citelnému zvýšení bezpečnostních a hospodářských rizik, spojených se zhoršováním životního prostředí. Případné odstoupení USA od Pařížské dohody může být jen prvním kamínkem, spouštějícím lavinu.

Trump v čele USA

Demokracii hrozí další ztráta přitažlivosti. Zvolení Trumpa je ze strany autoritářských a diktátorských režimů považováno za projev systémové slabiny demokracie. Tou je podle nich skutečnost, že v klíčových momentech je rozhodování v rukou většiny, která je podprůměrně vzdělaná, snadno manipulovatelná a málo kompetentní.

Epidemie sobectví a demagogie

Pokud k tomuto prezident Trump ještě přidá předpokládaný odklon od politiky podpory demokracie a lidských práv, nezájem o rozvojovou pomoc a přesvědčení, že mezinárodní obchod má sloužit pouze americké ekonomice, pak můžeme očekávat světovou epidemii sobectví a demagogie.

Z mezinárodních vztahů se budou vytrácet zbytky ideálů. Vznikne přesně taková situace, která vyhovuje Putinům, Lukašenkům a podobným populistům od Číny, přes Filipíny až po Zimbabwe, protože znemožňuje objektivní hodnocení jejich schopností řídit své země a měnit je k lepšímu.

Lze také očekávat, že prezident Trump bude, alespoň v prvním období svého mandátu, snadnou kořistí zkušených manipulátorů. A to nejen uvnitř Spojených států, ale také – a z pohledu Evropy především – na mezinárodním poli.

V roce 2001 sehrál Vladimír Putin novému americkému prezidentovi Georgi Bushovi během jejich summitu ve Slovinsku dojemnou scénku o své křesťanské duši a přesně podle příruček pro agenty KGB si tak načas získal jeho důvěru. Lze se obávat, že s Donaldem Trumpem to bude mít ruský prezident ještě snazší. Co když na nejvyšší úrovni vznikne něco podobného Berlusconiho vile, ve které chlapáci z čínského nebo ruského politbyra snadno přesvědčí egoistu Trumpa, že jejich vzájemná solidarita je důležitější než zájmy zemí, které Donald ani neumí najít na mapě?

Státy v okolí Číny a Ruska proto musí do svých kalkulací zahrnout zvýšené riziko toho, že jim Spojené státy nepomohou, až se budou bránit agresivitě velmocenského souseda. Ekonomické, informační, nebo vojenské. Spojené státy v posledních letech vložily mnoho prostředků a úsilí do omezování vlivu Číny v Asii. Také v Evropě jsou vnímány jako hlavní garant bezpečnosti a stability. S Trumpem v Bílém domě jim hrozí, že o své investice přijdou.

Restart vztahů s Ruskem, nebo kamarádění s agresorem?

Z pohledu Evropy a ČR je samostatnou kapitolou volání po zlepšení relace mezi Ruskem a USA. Na něm by samozřejmě nebylo nic špatného, pokud by se neuskutečnilo za cenu rezignace na mezinárodní právo a zájmy konkrétních zemí.

Vztahy Moskvy s Washingtonem se přece nezhoršily v důsledku nějakých piklů prezidenta Obamy, washingtonské nebo bruselské byrokracie. Relace mezi Ruskem a vyspělými zeměmi se dostaly na bod mrazu proto, že Rusko systematicky porušuje mezinárodní pravidla a ohrožuje mír v Evropě.

Ekonomické sankce a chladné chování je z naší strany opravdu velmi umírněnou a nedostatečnou reakcí na agresivitu Kremlu. Pokud by teď mělo dojít ke zlepšení vztahů mezi ruským a americkým prezidentem, aniž by se Moskva distancovala od svých předchozích kroků, pak by nešlo ze strany USA o vstřícné gesto, ale o jednostrannou kapitulaci.

Uvedená rizika se týkají i Česka. Zvolení Donalda Trumpa pro nás mimo jiné znamená, že se musíme konečně začít chovat dospěle a převzít odpovědnost za udržení své svobody a evropského způsobu života. Měli bychom nejen více investovat do své obrany a bezpečnosti, ale musíme konečně začít jednat jako spolehliví spojenci.

Musíme v praxi ukázat, že hodnoty jako solidarita a schopnost obětovat část svých zájmů ve prospěch celku, jsou pro nás skutečně důležité. Až dosud jsme to nedělali a chovali se jako černí pasažéři. Co hůř – nejen že jsme neplatili za lístek do vlaku, ale ještě jsme si stěžovali, že nám neservírují kaviár a šampaňské a že musíme chroupat vlastní chleba s řízkem.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Younes Abouyaaquoub, jeden z podezřelých z teroristického útoku v Barceloně
Počet obětí z Barcelony stoupl na 15. Atentátníka hledá celá Evropa

Katalánská policie potvrdila, že při čtvrtečním útoku v Barceloně řídil 22letý Maročan Younes Abouyaaqoub. Pátrání po něm se mezitím rozšířilo i na další...  celý článek

Narkoman si připravuje dávku heroinu.
Skotsku vymírá „generace Trainspotting“, narkomany kosí podlomené zdraví

Skotsko se už deset let potýká s rostoucím počtem úmrtí spojených s užíváním drog. V přepočtu na milion obyvatel v této statistice dokonce vévodí EU. Podle...  celý článek

V Číně se propadla silnice, hned do ní zahučel motorkář
VIDEO: Muž jel na skútru a koukal do mobilu, nevšiml si díry v silnici

Propast gigantických rozměrů na silnici v jihočínském městě Pej-chaj přehlédl muž na skútru, který se místo řízení věnoval svému telefonu. Do díry, která...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.