Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

KOMENTÁŘ: Kdo se bál Borise Němcova, je také jeho vrahem

  8:10aktualizováno  8:10
V Rusku je zbytečné se ptát, kdy se zastaví vraždění lidí nepohodlných Kremlu. Naopak, musíme si položit otázku, kdo bude další obětí, konstatuje Vladimír Votápek.

Plakát s fotografií Borise Němcova a nápisem Je suis Charlie na smutečním pochodu v Moskvě (1. března 2015). | foto: Reuters

Od úkladné vraždy Borise Němcova uplynulo už sedm dní a zatím se zdá, že vyšetřování půjde podobnou cestou, jako v desítkách předchozích případů zabití lidí nepohodlných Kremlu. Policie bude požadovat klid na práci, veřejnost bude dostávat rozporuplné informace a vrcholní ruští politici budou tak dlouho slibovat, že vrahy i jejich objednatele určitě najdou a potrestají, až vše nakonec uvázne na mrtvém bodě.

Vladimír Votápek

Analytik mezinárodních vztahů a bývalý Generální konzul ČR v Ruské federaci.

Je pravidelným hostem v elektronických médiích, kde komentuje vývoj v prostoru bývalého Sovětského svazu.

Pro iDNES.cz komentoval například jednání v Minsku, Putinovu cestu do Maďarska nebo současné ekonomické potíže Ruska.

Ruští vyšetřovatelé by si možná měli přečíst knihu inspektora Trachty o zbytečných otázkách v kriminalistice a soustředit se na to základní. Kdo měl z Němcovovy vraždy prospěch?

Boris Němcov byl jednou z nejvýraznějších osobností demokratické opozice v Rusku. Opozice vytlačené od jakékoli reálné moci, nicméně stále schopné upozorňovat na chyby a zločiny, kterých se dopouštěla a dopouští ruská vládnoucí elita.

A Němcov byl v tomto smyslu velmi aktivní. Jeho dvoudílnou studii „Korupce a Putin“ by si měli přečíst všichni, kteří pořád nechápou, proč je Rusko tak agresivní; všichni kdo stále doufají v návrat zdravého rozumu do zahraniční politiky Kremlu.

Kolektivní loupežník nebude dodržovat pravidla

Jak je všeobecně známo, vnější politika je téměř vždy odrazem politiky vnitřní. A ta ruská je opravdu nehezká. Pokud platí, že zahraniční politika je odrazem zájmů vládnoucí skupiny té které země, pak prostě nemůžeme čekat, že by Kreml hledal cestu vzájemně výhodné spolupráce se Západem a ze své vůle dodržoval obecně přijatelná pravidla. Nemůžeme očekávat, že se bude navenek chovat civilizovaně, když se uvnitř chová jako kolektivní loupežník, překrucuje a nedodržuje ani vlastní zákony.

Vražda Němcova

Základním myšlenkovým odkazem Borise Němcova je zásadní, střízlivá a především argumenty podložená kritika vládnoucího režimu. Tváří v tvář ekonomické krizi konstatuje, že žádný ruský vládce neměl tak vynikající možnost provést v Rusku ekonomickou a sociální reformu, příležitost zbavit se korupce a především - obrovskou šanci posunout Rusko mezi konkurenceschopné a sebevědomé země, jako měl Vladimír Putin.

Ten však šanci promarnil a režim rozkradl stovky miliard dolarů, které dostal darem v podobě vysokých cen na ropu, plyn a další suroviny. Rusko je dnes surovinovým přívěskem vedoucích ekonomik, mezinárodně izolovaným otloukánkem, který se dostal do úplně zbytečné konfrontace s nejvyspělejšími zeměmi světa.

Svou legitimitu Kreml nezakládá na úspěšném řízení země, ale na strašení vnějším i vnitřním nepřítelem. Zlikvidoval opozici, vytvořil kult osobnosti jednoho vládce, podporovaného jednou stranou. Všechna rozhodující zpravodajská média podřídil své kontrole a jako by to nestačilo, systematicky vytváří úderné skupiny, jejichž cílem je zastrašování opozice. Někdy si říkají Naši, jindy Antimajdan, ale vždy nejvíc ze všeho připomínají fašistické nebo nacistické bojůvky.

Hanba Ruska

Velkou část své pozornosti Němcov soustředil na obludnou korupci, provázející organizaci ZOH v Soči, na anexi Krymu a agresi proti Ukrajině. Zcela správně poukazoval na to, že tuto zbytečnou válku vede Kreml právě proto, aby zamaskoval svůj neúspěch ve vnitřní politice. V nejbližších dnech se chystal publikovat zprávu o ruských vojácích, bojujících na straně separatistů.

Fotogalerie

Poté, co ruští vyšetřovatelé navštívili jeho byty v Moskvě a Jaroslavli se té zprávy asi nedočkáme. Můžeme se proto jenom dohadovat, zda se při sbírání podkladů náhodou nedostal k informaci, která ho nakonec stála život. Pro pořádek dodejme, že dalšími možnými pachateli jsou regionální baroni z Jaroslavle, kterým se Němcov také snažil šlapat na paty.

Prezident Putin prohlásil, že Němcovova vražda je hanbou Ruska. S tím je možné jenom souhlasit. Neměli bychom přitom ale zapomínat, že to byl právě Vladimír Putin, kdo vytvořil v Rusku režim, který opozici nijak nechrání.

Naopak - kdejaký pitomec si může oprávněně myslet, že se násilím proti opozici někomu zavděčí. Prezidentovi, Kremlu, nebo někomu z menších náčelníků, kteří si privatizovali Rusko. V takové atmosféře je zbytečné se ptát, kdy se zastaví vraždění lidí, nepohodlných Kremlu. Naopak, musíme si položit otázku, kdo bude další obětí.

Rozloučení s Borisem Němcovem (3. března 2015):

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.