Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

KOMENTÁŘ: V Minsku vysvitl plamínek naděje. Nechá ho Putin hořet?

  19:25aktualizováno  19:25
Utichnou v noci ze soboty na neděli na východě Ukrajiny zbraně? Angela Merkelová po dohodě o příměří v Minsku opatrně hovoří o záchvěvu naděje. Vše ale záleží na dobré vůli Vladimira Putina, píše ve svém komentáři Vladimír Votápek.

Ukrajinský voják u Debalceve (8. února 2015) | foto: Reuters

V Minsku byly po 16 hodinách jednání podepsány dva dokumenty, které mají ukončit rok trvající krvavý konflikt na východní Ukrajině. Jejich podpis byl nepochybně vysvobozením pro zúčastněné politiky a jejich doprovod, stejně jako pro novináře, kteří celou noc čekali v minském Paláci nezávislosti na výsledek rozhovorů.

Fotogalerie

Zda bude výsledek rozhovorů znamenat vysvobození i pro obyvatelstvo Ukrajiny a především jeho východní regionů, to se teprve ukáže. Zatím se zdá, že pro velký optimismus není důvod.

Dnešní dohody nejsou prvním pokusem o zastavení bojů – v Minsku byly podobné dokumenty podepsány už dvakrát a boje to nezastavilo. Musíme se proto ptát, co se za poslední měsíce změnilo, proč by mělo mírové dohody tentokrát platit?

Klíčový bude postoj Moskvy

Podívejme se na základní aktéry konfliktu a jejich zájmy.

Ukrajina je vyčerpaná boji a její ekonomice hrozí krach. Obyvatelstvo ani oligarchové nemají v případě pokračování války co získat – snad s výjimkou těch, kteří se ve válce etablovali jako žoldnéři a dodavatelé zbraní. Lze očekávat, že se Kyjev bude upřímně snažit o dosažení míru.

Proti nim stojí separatisté, kteří se s ruskou pomocí vynořili odnikud a v případě trvalého mírového řešení pravděpodobně přijdou, v politickém smyslu, o všechno. Představa, že by se dokázali etablovat jako regulární politické síly, potvrzující svůj mandát ve svobodných volbách, je, podle mého názoru, nereálná.

Lze proto očekávat, že se budou snažit mírový proces zdržovat a komplikovat. Nejobtížněji se pravděpodobně budou smiřovat s předáním kontroly nad hranicí s Ruskem, odkud k nim proudí všestranný podpora, včetně zbraní a lidí.

Vladimír Votápek

Analytik mezinárodních vztahů a bývalý Generální konzul ČR v Ruské federaci.

Je pravidelným hostem v elektronických médiích, kde komentuje vývoj v prostoru bývalého Sovětského svazu.

Pro osud mírového pokusu bude klíčovým postoj Moskvy. Jejím válečným cílem bylo potrestat Kyjev za jeho příklon k Evropě a poškodit Ukrajinu do té míry, aby musela zapomenout na integraci do západních struktur.

Pokud se tedy Putin spokojí s lekcí, kterou uštědřil svým sousedům a spolehne se na to, že zamrzlý konflikt, spolu s vnitřními ukrajinskými problémy (jako je např. velká korupce, nebo vyčerpaná ekonomika), budou pro Kyjev dostatečný handicapem, který umírní jeho prozápadní nadšení, může boje skutečně zastavit.

Stejně tak se ale může rozhodnout pro pokračování války. V takovém případě pro něj dokumenty, podepsané v Minsku, nebudou představovat žádnou překážku. Vždyť co znamená závazek na stažení cizích vojsk pro státníka, který soustavně tvrdí, že na Ukrajině žádní ruští vojáci nejsou?

V této souvislosti je více než hrozivá informace o tom, že v době, kdy se v Minsku jednalo o zastavení palby a odsunu těžké techniky, z Ruska do Luhanska zamířil (alespoň podle ukrajinských zdrojů) konvoj desítek tanků, obrněných vozidel, dělostřeleckých systémů a raketometů. To má být Putinův příspěvek k míru?

Krize na Ukrajině

Rozhodnout může Obama

Nakonec se může ukázat, že na budoucnost konfliktu bude mít velký vliv politik, který se rozhovorů vůbec nezúčastnil. Prezident Obama je pod tlakem republikánů, aby povolil dodávky amerických zbraní Kyjevu. Hrozba takového vývoje by mohla být pro Putina rozhodující.

Nedostatek kompetence v ekonomické oblasti už ruský prezident prokázal. Pád cen ropy a zemního plynu tvrdě zasáhl ruskou ekonomiku a způsobil i to, že dosavadní ekonomické sankce jsou pro ruskou ekonomiku nepříjemné. Ceny stoupají, rubl a s ním i životní úroveň Rusů padá.

Putin se určitě nechce ukázat podobně neúspěšný i bezpečnostní oblasti. A právě to by se mohlo stát, pokud by jeho deklarovaná snaha o zatlačování sil NATO od ruských hranic vedla k usídlení amerických zbraní a vojenských specialistů na Ukrajině.

Pak by se mohly otevřít oči ani ne tak prostým občanům, jako spíš vládnoucí elitě – několika milionům privilegovaných podnikatelů, vojáků a úředníků, bez jejichž souhlasu nemůže prezident Putin vládnout Rusku.

Shrnuto a podtrženo – podpis dohod v Minsku nemusí znamenat vůbec nic. Vše záleží na tom, zda na straně Moskvy skutečně existuje vůle k míru. První zkouškou bude zastavení palby o půlnoci ze soboty na neděli a po ní naplánované stažení těžkých zbraní. Do té doby se musíme spokojit s výrokem paní kancléřky Merkelové, která po svém příletu do Bruselu prohlásila, že zatím jde jen o záchvěv naděje.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.