Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Evropa se smiřuje s tvrdým brexitem. Británii zabolí víc, tvrdí Němci

  14:37aktualizováno  14:37
Celá řada států a zahraničních firem již netrpělivě čeká na vyjednání nových obchodních dohod s Londýnem. Den poté, co Londýn oznámil odchod z evropského jednotného trhu, to prohlásil britský ministr zahraničí Boris Johnson. Zástupci evropské průmyslové a obchodní sféry však varují, že brexit přinese Británii problémy.

Ilustrační foto | foto: Reuters

Britská premiérka Theresa Mayová v úterý poodhalila své plány vyjednávání o brexitu. Londýn podle všeho v touze obnovit kontrolu nad svými hranicemi odejde z jednotného evropského trhu (více z tiskové konference zde).

Brexit podle Theresy Mayové

  • Odchod z jednotného evropského trhu
  • Odstoupení od Soudního dvora EU
  • Zpřísnění imigrační politiky
  • Dojednání nové celní dohody s EU
  • Vyjednání nové obchodní dohody s EU
  • Výslednou dohodu o brexitu bude schvalovat britský parlament
  • Udržet společnou zónu volného pohybu mezi Spojeným královstvím a Irskem

K premiérčině projevu se ve středečním vydání listu The Daily Telegraph vrátil ministr zahraničí Boris Johnson. Ve svém komentáři uvedl, že Británie odchodem z jednotného trhu neutrpí. Spousta zemí podle něj již „stojí ve frontě“, aby se Spojeným královstvím navázala partnerství. „Podle pravidel EU nesmíme vyjednávat nové obchodní dohody až do chvíle, kdy EU opustíme. Nikde ale není psáno, že nemůžeme dávat nápady na papír,“ napsal.

Cílem Británie je podle Johnsona navázat po brexitu s EU nové partnerství. „Chceme rovnocenné partnerství, které posílí EU i Británii. Klíčovou věcí však je, že naším cílem není oslabení postavení Unie,“ dodal britský ministr zahraničí. Poněkud v rozporu s očekávaným zpřísněním přistěhovalecké politiky uvedl, že Británie „nezabouchne dveře migrantům“ a vždy bude otevřená talentovaným lidem.

Politická chvála a rozpaky obchodníků

Mnohem rozpačitěji reagovali na projev Mayové vlivní evropští politici, zástupci velkých firem a obchodních unií. Volker Treier z německé komory průmyslu a obchodu prohlásil, že odchod Británie z jednotného trhu zcela jistě poškodí obchodní vztahy obou zemí. „Pro Británii budou škody na ekonomice větší,“ míní.

Mayová nevěří, že by EU po brexitu znemožnila „německým exportérům, francouzským farmářům a španělským rybářům“ vyvážet na britský trh. Javier Garat, president organizace Europêche, která reprezentuje 80 tisíc pracovníků pracujících v rybolovu, však varuje, že trpět bude zejména Británie. „Když přijde řeč na vývoz, 68 procent veškeré rybí produkce Británie jde na export do EU. Pokud někdo na trhu ztratí, nebude to Španělsko, ale Británie,“ myslí si.

Mimořádný summit k brexitu

Lídři zemí Evropské unie se na mimořádném summitu k brexitu sejdou do čtyř či pěti týdnů, jakmile Velká Británie v souladu s článkem 50 unijní smlouvy formálně oznámí svůj záměr z bloku odejít. Europoslancům to ve Štrasburku řekl Joseph Muscat, premiér Malty, tedy nynější předsednické země EU.

Maltský premiér Muscat upozornil, že ačkoliv si i ostatních 27 zemí unie přeje s Brity spravedlivou dohodu, její podmínky budou nutně horší než za plného členství země. "To by nikoho nemělo překvapovat. Myslet si, že by to mohlo být jinak, by vskutku ukazovalo na odtrženost od reality," uvedl premiér středomořské země. Maltský premiér také zmínil, že nová obchodní dohoda EU s Británií bude dojednávána až poté, co země z unie vystoupí, možná za existence určitého dočasného uspořádání.

Zdroj: ČTK

Prezident německého průmyslové sdružení BDI Dieter Kempf si myslí, že EU si musí stůj co stůj ubránit svou integritu, píše The Guardian. „Brusel a Berlín musí mít při vyjednávání brexitu jediné motto, a to zachovat jednotnou a silnou Evropu. Čtyři základní svobody jsou neměnné. Hranice nesmí existovat pro zboží, služby, kapitál ani pracovníky,“ vysvětlil.

Český státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza stanici BBC řekl, že dohoda o podmínkách brexitu musí „mít smysl pro obě strany“. Je podle něj důležité, aby Mayová upřesnila, co bude následovat po plánovaném odstoupení Británie od jurisdikce Soudního dvora EU. „Musíme vědět, co se stane, když nějaká britská firma bude mít problém na kontinentu, nebo když nějaká evropská firma bude mít problém v Británii,“ řekl.

Většina evropských ministrů však projev Mayové opatrně chválí. Německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier ocenil, že britská premiérka poprvé vyjasnila pozici, v jaké Londýn půjde do vyjednávání o brexitu. Podobně situaci vidí předseda Evropské rady Donald Tusk i italský ministr pro evropské záležitosti Sandro Gozi. „Konečně je jasné, co požadují. Chtějí odejít nadobro v rámci takzvaného tvrdého brexitu,“ sdělil. Upozornil, že Mayová v příspěvku odmítla „poloviční členství v Unii“, ale Británie zároveň měla po mnoho let celou řadu výjimek z unijní legislativy

Dopady brexitu na český export

Na představení britské strategie reagují také podnikatelé v Česku. Podle vyjádření Hospodářské komory České republiky střední Evropa s odchodem Británie z EU ztratí významného partnera v prosazování představy o liberálnější, méně centralizované a méně byrokratické EU. Británie je podle komory důležitým exportním trhem pro Česko.

Cesta k brexitu

Dopady brexitu proto pocítí konkrétní tuzemští exportéři. „Neobáváme se toho, že by se brexit promítl do krátkodobých makroekonomických ukazatelů České republiky, jako je míra nezaměstnanosti, růst HDP či inflace,“ stojí v tiskovém prohlášení.

Podle předběžné studie vypracované Úřadem vlády České republiky ze září 2016 se celkové negativní dopady na českou ekonomiku mohou pohybovat mezi 0,2 % a 0,5 % HDP v dlouhodobé perspektivě oproti pokračujícímu členství Velké Británie v EU. V případě tvrdého brexitu by se dopady mohly blížit spíše zmíněné horní hranici.

Vyjádření Hospodářské komory potvrzuje i průzkum poradenské společnosti PricewaterhouseCoopers (PwC). „Podle nedávného průzkumu PwC mezi významnými českými firmami považuje třetina z nich brexit za hrozbu pro své podnikání. V souvislosti se svými aktivitami v Británii cítí ohrožení 3 % dotázaných a další 4 % cítí ohrožení v rámci svého odběratelsko-dodavatelského řetězce. U čtvrtiny dotázaných jde o očekávané makroekonomické dopady,“ uvedla ředitelky oddělení Treasury rizik PwC Olga Cilečková. Nejvíce brexit podle průzkumu pocítí automobilový průmysl.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.