Jez na Labi zlikviduje úhoře i lososy, varují ekologové z Arniky

Ekologické sdružení Arnika se ostře ohradilo proti výstavbě jezu na Labi na Děčínsku. Tvrdí, že splavnost zdaleka nezlepší tak, jak slibuje Ředitelství vodních cest, zároveň ale poškodí přírodu v okolí řeky a ohrozí vzácné ryby, jako je úhoř a losos. Na jejich záchranu jdou přitom miliony.

V Dolním Žlebu na Děčínsku má stát jez. | foto: ČTK

"Jez je možno nazvat ekologickým a ekonomickým nesmyslem," vzkázala vedoucí programu Ochrana přírody Jana Vitnerová z Arniky. Podle ní chtějí projektanti jezu splavnit úsek dlouhý čtyřicet kilometrů, vzdutí vody se však projeví jen na devítikilometrovém úseku.

"Navíc, pokud bude jez postaven, vyžádá si další úpravy řeky a jejího okolí, nebo bude třeba zboží z lodí překládat na vlaky, když bude v Labi málo vody," dodala Vitnerová.

Podle rybářů navíc jez významně naruší tah vzácných lososů. "Jez ohrozí program návratu lososa do českých řek, který běží od roku 1998 a bylo do něj investováno několik milionů korun. Na cestě zpět budou lososi kvůli silnému proudu od turbíny vodní elektrárny dezorientováni a vyčerpáni," míní Pavel Vrána z Českého rybářského svazu.

Stejně tak prý uškodí malým lososům, kteří se po vylíhnutí pokusí plout opět do moře. Turbína podle něj poškodí také populaci úhořů.

NEGATIVNÍ DOPADY JEZU podle Arniky

- migrační překážka
- ohrožení druhů ryb žijících v proudící vodě
- likvidace trdlišť v ústí Ploučnice
- likvidace bahnitých náplavů
- narušení říčního kontinua

Stavbu jezů na Labi dlouhodobě podporují představitelé Děčína, zastupitelstvo Děčína ji na konci září podpořilo. Podle primátora Vladislava Rašky totiž stavba pomůže podnikání na Děčínsku. Navíc současná varianta výstavby prý obsahuje řadu opatření na ochranu životního prostředí. Na vlastním jezu budou dva rybí přechody a na pravém břehu kolem tělesa jezu speciální kanál, který by mohli využívat vodní živočichové k migraci.

"Neví se, jestli opatření budou fungovat"

Podle Ředitelství vodních cest se mimo stavby jezu počítá také s odbagrováním části zeminy nad jezem a vytvořením umělých tůní a slepých ramen a založením lužního lesa. Toto území má plně vyhovovat například bobrovi evropskému. Jez by měl umožnit také kolísání hladiny nad ním až o půl metru, aby se dalo simulovat přirozené kolísání řeky, které vyžadují především některé chráněné rostliny.

Podle ekologů jsou však opatření nedostatečná. Zatopením části území by navíc došlo k likvidaci mnoha cenných biotopů. "Plavební stupeň má významně negativní vlivy na Naturu 2000, konkrétně na Evropsky významnou lokalitu Labské údolí i v nové optimalizované variantě, která obsahuje takzvaná revitalizační opatření," upozorňuje bioložka Eva Chvojková.

Podle ní mohou navrhovaná opatření nahradit poškození tamní krajiny pouze z nepatrné části a navíc není zaručeno, že revitalizační opatření, která mají krajinu opět oživit, budou skutečně fungovat.

Jez na Labi má stát 4,2 miliardy korun. Náklady na jeho stavbu by se podle propočtů vrátily do deseti let. Vodní elektrárna, se kterou se v místě také počítá, by vyšla asi na miliardu a její návratnost je osm let.