Snímek pořízený už několik dní před katastrofou ukazuje, že například i vozíky nesoucí mostní konstrukci byly již tehdy zkřivené.

Snímek pořízený už několik dní před katastrofou ukazuje, že například i vozíky nesoucí mostní konstrukci byly již tehdy zkřivené. | foto: Policie ČR

Jako štokrle na židli, hodnotil expert stabilitu mostu ve Studénce

  • 110
Za tragický pád mostu ve Studénce mohla závada, která se objevila den před nehodou a stavbaři ji dostatečně nevyřešili, řekl soudu stavební znalec. Poukázal také na to, že dělníci při stavbě improvizovali a konstrukce proto byla vratká. Proces, který trvá už druhý týden, se snaží rozplést tři roky staré železniční neštěstí.

"Závada byla odstraněná jen zdánlivě. Konstrukce se dostala do labilního stavu a jakmile přišel nějaký impuls, patrně nějaké nadzvednutí, dala se do pohybu," uvedl u soudu soudní znalec v oboru stavebnictví Jiří Studnička z pražského Českého vysokého učení technického.

Na stavbě se podle něj improvizovalo a konstrukce byla podložena různými prvky. "Vznikla labilní konstrukce, jako když si na židli dáte ještě štokrle, takové to bylo celé vratké. Sestava podkladků byla velmi nestabilní," řekl znalec.

Model mostu ze Studénky v jednací síni.

Maketě nechybí ani dřevěné špalíky, které konstrukci částečně podpíraly.

Příčinou tragické nehody byla podle obžaloby souhra mnoha zanedbání a nedostatků. Studnička zmínil i nedostatky při úpravách původního projektu. Od počátku se podle něj předpokládalo, že most bude symetrický, jenže nebyl, protože na jedné straně měl být chodník pro pěší, zatímco na druhé ne.

Tragédie ve Studénce u soudu

"Tudíž se nemohlo zvedat synchronně, protože by se most nakláněl. To se pak zřejmě operativně řešilo na místě," řekl znalec.

Skutečnost se podle něj navíc odlišovala od projektu. "Vycházelo se z předpokladu, že most je vodorovný, ale ve skutečnosti zcela vodorovný není. Proto bylo nutné ty vozíky podkládat. Ani pojezdové dráhy nebyly dokonale sestavené," vysvětlil.

Den před neštěstím se pojezdové vozíky zablokovaly. Přitom podle znalce zřejmě čelily podpůrné konstrukce větší námaze, a proto se příliš vychýlily.

Pracovníci měli konstrukce znovu zaměřit, míní znalec

"Nadzvedlo se to jeřábem, zkušebním pojezdem se zdálo, že je vše v pořádku. Pracovníci ale měli přinejmenším nechat konstrukce znovu zaměřit, zjistilo by se, že jsou vychýlené. V osudný den už nebylo možné pohyb mostu zastavit, tím spíše, že na jedné straně nebyl ukotvený," řekl Studnička.

Kdyby most ukotvený byl, mohlo to podle znalce zastavit jeho pád, pokud by se dostal do nekontrolovaného pohybu.

Tragická železniční nehoda ve Studénce na Novojičínsku. (8. srpna 2008)

Znalec konstatoval, že nikdo vůbec neposuzoval, co se s novým mostem děje. Podle něj se určitě mělo udělat nové měření poté, co skončilo odbourávání staré mostovky těžkým strojem. "Podpory se musí znovu zaměřit. Měla to provádět firma Bögl a Krýsl, která s mostem manipulovala," řekl znalec.

Zmínil také, že jeden z projektantů ODS-Dopravních staveb Ostrava neměl všechna potřebná oprávnění. Znalec nyní čelí palbě otázek obhájců deseti obžalovaných.

Jedno z nejtragičtějších železničních neštěstí se stalo v pátek 8. srpna 2008 o půl jedenácté. Strojvedoucí Jiří Šindelář ještě stačil rychlost soupravy snížit ze 134 kilometrů za hodinu na devadesátku, ale srážce zabránit nemohl.

Ze čtyř stovek cestujících ve vlaku z Krakova do Prahy zahynulo osm lidí, 95 jich bylo zraněno, více než 20 těžce. Hmotná škoda je vyčíslena na 177 milionů korun.

, ,

Video