Odpůrci zavedení kontrol uspořádali v lednu letošního roku improvizované celní...

Odpůrci zavedení kontrol uspořádali v lednu letošního roku improvizované celní prohlídky na hranicích mezi Irskem a Severním Irskem. | foto: Press Eye Ltd/REX/Shutterstock, Profimedia.cz

Irští pašeráci vidí v brexitu příležitost, clo přetaví v milionové zisky

  • 75
Zachování volného pohybu lidí a zboží mezi hranicemi Irska a Severního Irska je jedním z nejožehavějších témat okolo brexitu. Z případného zpřísnění podmínek by mohli profitovat pašeráci, kteří vyhlíží zavedení celních kontrol. Následně by mohli zdražit své zboží.

Jedním z plánu premiérky Theresy Mayové je vystoupení Velké Británie z takzvané Evropské celní unie. Tento krok však může nadělat spoustu problémů na hranicích mezi Irskem a Severním Irskem. Firmám navázaným na přeshraniční obchod by mohly kvůli clu vzrůst náklady až o 24 procent. Není divu, že hlavním cílem politiků na obou stranách hranice je zachování dosavadního modelu volného pohybu.

S vystoupením Británie z EU to však bude komplikované. Irsko bude i nadále členem Unie, sousední Severní Irsko jako součást Spojeného království ne. Zcela prostupná hranice je tak spíše politickým příslibem před červnovými parlamentními volbami, než reálnou možností. Ne všichni však vyhlíží zavedení celních kontrol s obavami. Pro pašeráky může být vítaným impulsem k růstu zisků.

Cesta k brexitu

Oba státy odděluje 500 kilometrů dlouhá a řádně klikatá hranice, která prochází nepřístupným terénem, ale také vesnicemi, městy a farmami. „Člověk může mít dům, jehož přední a zadní vchod se bude nacházet na opačných stranách hranice. Je jasné, že v tom někteří lidé mohou vidět příležitost. Černý trh podle mě bude vzkvétat,“ uvedl pro Politico Pat Treanor, kancléř irského města Monaghan za stranu Sinn Féin.

Pašování zboží přes hranice není v irské historii ničím novým. Už od vzniku Irského svobodného státu v roce 1922 lidé prokazují svou vynalézavost, jak se i s materiálem dostat do Severního Irska a zpět. Výpravy na hranici legálnosti jsou akceptovány společensky a nic si z nich nedělají ani mnozí politici. Starousedlíci vzpomínají například na pašování másla a čaje během 70. let minulého století. Aktuálně do Irska proudí od severního souseda zábavní pyrotechnika, jejíž dovoz bez patřičné licence je jinak zakázaný.

V posledních letech kvete zejména ilegální obchod s palivem. Pašeráci využívají nižší zdanění pohonných hmot pro zemědělce, takto zakoupené palivo pak prodávají za hranicemi za výhodné ceny. Úřady se sérií legislativních úprav pokouší s tímto sektorem černého trhu bojovat, pašeráci jsou však o krok napřed a přecházejí na obchod s topnými oleji.

Podle studie společnosti Grant Thornton operuje na pomezí obou států deset až dvanáct gangů. Ročně jejich činnost přijde britskou státní kasu na 800 milionů eur, celý průmysl tratí bezmála 1,6 miliardy. Se zavedením cel si budou moct pašeráci podle expertů účtovat vyšší provize. Navíc se očekává jejich expanze i do potravinářství a dalších sektorů.

Odkaz minulosti a brexit jako záminka

Nejvypjatější období si Irsko a Severní Irsko zažily poměrně nedávno, ukončila ho až Velkopáteční dohoda v roce 1998. Pohrobci polovojenských skupinek poté našli uplatnění právě v pašeráckém byznysu a organizovaném zločinu. Lidé z příhraničích regionů o vůdcích pašeráků často hovoří jako o „kmotrech“.

Vaří se v Irsku, stáčí v Británii. Guiness řeší, jak dál po brexitu

Nejčastěji je zmiňován Thomas „Slab“ Murphy, prominentní republikán, který přes rodinnou farmu pašoval zvířata a pohonné hmoty. Soud ho za to poslal na 18 měsíců do vězení, trest si vyslechl také za daňové úniky.

Experti na dění v regionu varují, že u rozpuku pašeráctví po brexitu nemusí zůstat. Po případném zavedení kontrol na hranicích se může podle některých hlasů vrátit napětí mezi unionisty a republikány. Severní Irové se v loňském referendu vyslovili pro setrvání v EU, brexit by tak mohli unionisté využít jako záminku k připojení k Irsku.

Irové nyní bedlivě sledují kroky Mayové a týmu, který vyjednává podobu brexitu. Slibované zachování volného pohybu přes hranice by pro ně bylo ideální. Otázkou zůstává, zda je v praxi proveditelné.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video