Imigranti v Německu neprovozují jen stánky s kebabem. Řada z nich podniká například ve stavebnictví. Ilustrační foto

Imigranti v Německu neprovozují jen stánky s kebabem. Řada z nich podniká například ve stavebnictví. Ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

Německá chuť podnikat skomírá, téměř polovinu byznysu rozjíždí imigranti

  • 781
Podnikatelský duch v Německu živí imigranti. V roce 2015 založili 44 procent nově zaregistrovaných firem v zemi a tvoří už pětinu německých podnikatelů. Naopak rodilí Němci o vlastní byznys čím dál více ztrácejí zájem.

Němci jsou pověstní tvrdou prací, efektivitou a citem pro pořádek. Do rozjíždění vlastního byznysu se jim však příliš nechce. Zatímco ve Spojených státech podnikalo v roce 2015 asi dvanáct procent lidí ve věku 18 - 64 let, v Německu to bylo asi pouze 4,3 procenta. Lépe jsou na tom Švédové, Španělé i Italové.

To se však nyní mění díky statisícům migrantů, kteří do Německa přišli v uplynulých letech. Počet podnikatelů s kořeny na Blízkém východě vzrostl v letech 2005 až 2014 o dvě třetiny. „Zvýšenou aktivitu při zakládání firem jsme zaznamenali především u lidí ze Sýrie, Iráku a Afghánistánu,“ řekl webu economist.com Maik Leonhardt z asociace malých a středních podnikatelů IHK Berlin.

Někteří běženci, jako například Iljad Slik, do Německa přijeli už se svým podnikatelským snem. Když před třemi lety dorazil do Berlína, pustil se do cukrárenského byznysu, který jeho rodina v Damašku provozovala od roku 1918. Slikovo kandované ovoce či nugátové kostky nadívané syrskými pistáciemi dnes odebírá obchodní dům KaDeWe či luxusní hotel Adlon.

Další imigranti se vrhli do byznysu pod tlakem okolností. „Chtěl jsem jen dělat v IT,“ vzpomíná programátor Husejn Šaker na období frustrace, kdy kromě call centra nemohl sehnat žádnou práci odpovídající jeho kvalifikaci. Spolu s několika kolegy proto založil web MigrantHire, kde imigranti mohou najít práci. V současnosti registruje asi 13 000 zájemců a 4 000 pracovních pozic.

Němcům se podnikat nechce

Firmy založené imigranty nyní v Německu zaměstnávají asi 1,3 milionu lidí. A nejde jen o stánky s kebabem, ukázala loni v srpnu studie Bertelsmannovy nadace. Podle ní pouze 28 procent imigrantů podniká v restauratérství či maloobchodu - toto číslo navíc klesá, před deseti lety to bylo o deset procentních bodů více. Mezi imigrantskými byznysmeny dnes najdeme stavaře, dopravce, či majitele médií.

Imigranti často rozjíždějí vlastní podnikání kvůli problémům sehnat normální zaměstnání. Mnoho nových firem v uplynulých deseti letech například založili lidé z nových středoevropských zemí EU, kteří v Německu neměli plný přístup na pracovní trh v ostatních zemích Unie. Uchazečům o zaměstnání může jejich snahu zkomplikovat často jediný fakt: cize znějící jméno.

Podnikání sice představuje risk, ale ambiciózním imigrantům nabízí lepší vyhlídky do budoucna. „Jejich příjmy rostou rychleji, snaží se držet své kvalifikace a také diskriminace představuje menší problém,“ vysvětluje René Leicht z univerzity v Mannheimu, který podnikavost imigrantů podrobil sociologickému průzkumu.

Začínající podnikatelé to v Německu nemají snadné. V žebříčku zemí, v nichž je nejlehčí rozjet vlastní byznys, figuruje Německo až na 114. místě (první je Nový Zéland, Česko je 81.).

Uprchlická krize

Roční počet nově založených firem se za posledních deset let snížil o více než 40 procent. Důvodem je rekordně nízká nezaměstnanost, byrokracie i neochota mladých podstupovat riziko. „Mezi Němci převažuje pohled, že pokud selžete, jen velmi těžko se budete tohoto stigmatu zbavovat,“ vysvětlil agentuře Reuters ekonom Rolf Sternberg.

Podnikání máme v sobě

S problémy při vstupu do byznysu se setkávají i imigranti. „Existuje spousta nařízení a překážek, o kterých vám nikdo neřekne,“ stěžuje si programátor Husejn Šaker. Řada imigrantů naráží také na jazykovou bariéru či nedostatek financí, které často utratili za cestu do Německa.

Uprchlíci a migranti jsou však už z podstaty věci lidé, kteří jsou ochotni podstoupit riziko. Někteří z nich se na útěku před válkou plavili přes moře a přešli půlku Evropy. Byrokratů a bankéřů posuzujících jejich žádost o podnikatelskou půjčku se proto jen tak neleknou. Syřané jsou navíc velmi podnikavým národem. Ostatně biologický otec Steva Jobse pocházel ze syrského Homsu.

O činorodé syrské duši ví své i Hiba Albassirová, která v Německu vzkřísila svůj obchod se zahradním nábytkem. „Myslím, že většina Syřanů nepotřebuje moji inspiraci. Udělají to, protože to mají v sobě. Syřané nemohou jen tak sedět a nic nedělat,“ říká.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video