Z Izraele ve středu přišla zpráva, že se v Egyptě rýsuje dohoda o prodloužení třídenního příměří, které je v platnosti nyní. Podle původní dohody by mělo skončit v pátek v 7:00 SELČ, ale podle izraelských zdrojů by mohlo být prodlouženo až do pondělního rána. Z Izraele přišla okamžitě reakce. Ministr spojů Gilad Erdan řekl, že jestliže Hamas začne znovu útočit, armáda operaci obnoví.
Hamas vs. IzraelBRIGÁDA GOLANI: V Gaze krvácí elitní jednotka Izraele PROPAGANDA: Válka zuří i na síti ANTISEMITISMUS: Ve Franci vzplály židovské obchody TUNELY POD GAZOU: Hamas v kopání předčil Vietkong ŠÉF HAMASU: Muž, kterého Mosad nedokázal zabít ZÁCHRANKA GAZA: Sbírání kusů těl a strach o život IZRAEL: Když se ozve kvílení sirén EXPERT: Izrael se chová jako spratek |
Zástupci Hamasu to však popřeli a pohrozili dokonce obnovou útoků od pátečního rána, pokud jejich požadavky nebudou splněny. Hamas chce dosáhnout hlavně zrušení blokády Pásma Gazy a otevření pohraničních přechodů jak do Izraele, tak do Egypta.
Konflikt v Pásmu Gazy začal 8. července a vyžádal si na palestinské straně přes 1 800 obětí, na izraelské téměř 70.
Vyšetřování válečných zločinů
Podle izraelských sdělovacích prostředků se armáda začala připravovat na právní bitvy o to, že v Pásmu spáchala válečné zločiny. Armádní velení nařídilo vnitřní vyšetření všech armádních akcí za téměř měsíčních bojů. Izraelské střely zasáhly a zničily množství obytných domů i několik objektů OSN, do nichž se uchýlili Palestinci prchající před boji (více o takových útocích se dočtete zde). Izraelští mluvčí trvají na tom, že vojsko útočilo vždy na místa, odkud Hamas odpaloval rakety. Odpovědnost za oběti připisují Hamasu.
Stanice CNN přinesla snímky odpalovacího zařízení, které má Hamas ukryté pod zemí a které je schopné se vynořit poblíž obytných budov a po odpalu je znovu ukryto pod zem. Civilisté si tedy podle CNN často nemusejí být vědomi toho, že jsou v blízkosti potenciálního terče izraelského odvetného útoku.
Americký prezident Barack Obama vyzval ve čtvrtek k uzavření dlouhodobého příměří, které zajistí Izraeli bezpečí a Pásmu Gazy naději, že nezůstane nadobro izolováno od zbytku světa. Prezident kritizoval Hamas za střílení raket z obydlených částí Pásma, avšak přimlouval se také za nalezení řešení, které zlepší životní podmínky lidí v Pásmu. „Gaza nemůže zůstat trvale uzavřená před zbytkem světa, neschopná vytvářet pracovní příležitosti a ekonomicky se rozvíjet,“ řekl Obama.
Hamas dělá ústupky, míní Carter a Robinsonová
Americký exprezident Jimmy Carter a bývalá irská prezidentka Mary Robinsonová v článku vydaném na webové stránce Foreign Policy uvedli, že konflikt lze vyřešit jedině uznáním Hamasu jako politického partnera. Hamas je v Izraeli a některých západních zemích řazen k teroristickým organizacím. Izrael s ním nevyjednává přímo, ale jenom přes prostředníky.
Carter a Robinsonová připsali vinu za situaci v Pásmu Gazy Izraeli. K válce prý vedla jeho neústupnost uznat vládu národní jednoty, kterou Palestinci vytvořili v dubnu a v níž byl zastoupen také Hamas. Podle obou exprezidentů tím Izrael zmařil „slibný krok, který mohl v oblasti zajistit mír“.
Hamas podle nich učinil velký ústupek, když souhlasil s tím, že se na vládnutí v Gaze bude podílet nově sestavená vláda technokratů, v níž je i konkurenční Fatah.
„Izrael bohužel tuto příležitost pro mír zamítl a zabránil tomu, aby v Pásmu začal vládnout nový kabinet,“ napsali Carter a Robinsonová. Požadují ukončení sedmileté blokády Pásma a vytvoření lidských podmínek pro život tamních občanů.
Ke konfliktu přerušenému nyní příměřím napsali, že Izrael neměl „žádné právní odůvodnění“ pro shazování bomb na rozsáhlá území v Gaze a na cílení střel na tisíce domů, na školy a nemocnice.
Carter dostal v roce 2002 Nobelovu cenu za mír za své úsilí o mírové řešení konfliktů. V roce 1978 zorganizoval jednání v Camp Davidu, která o rok později vedla k izraelsko-egyptské mírové dohodě, tedy první mírové smlouvě mezi Izraelem a arabskou zemí.
