Záplavou příspěvků na Twitteru, YouTube, Facebooku a dalších sociálních sítích se izraelská armáda i hnutí Hamas snaží získat přízeň obyvatel Blízkého východu i celosvětové veřejnosti.
Součástí internetového boje je válka čísel: počty vypálených raket (včetně počitadla, jak moc či spíše jak málo času uplynulo od vypálení poslední rakety na Izrael), zničených domů i ztracených životů. To jsou hlavní argumenty obou znepřátelených stran. Každá si však fakta interpretuje po svém. Židovský stát důsledně informuje o všech raketách vypálených teroristy na jeho území. Hamas zase zdůrazňuje především počty civilistů zabitých při izraelském bombardování Pásma Gazy.
Izraelská armáda denně prostřednictvím svého twitterového účtu do světa chrlí aktuální informace. Chce tak veřejnosti poskytovat „informování v reálném čase“, píše BBC.
Armáda podrobně informuje o všech raketách Hamasu, které zneškodnil protiraketový systém. Zprávy typu: „Iron Dome zachytil sedm raket nad Aškelonem“ se objevují prakticky denně (referují o protiraketovém štítu ničícím až 90 % raket směřujících do obydlených míst, při konfliktu v roce 2012 jsme fungování Železné klenby popsali v tomto článku).
Armáda dokonce vytvořila speciální aplikaci, která má lidem nastínit hypotetickou situaci, že by se stanoviště Hamasu nacházela u hranic území jejich státu. Aplikace vygeneruje grafiku znázorňující okruh, do něhož by rakety teroristů dostřelily. „Představ si, že teroristi z Gazy sídlí ve tvém sousedství a mohou odpálit vražednou raketu M-302 na tvůj domov,“ píše se na blogu armády.
Mapa ukazuje, jaké oblasti České republiky by byly v dostřelu raket M-302, kdyby byly odpalovány z rakouského, německého, polského či slovenského pohraničí. Izrael, který je menší než ČR, je v dostřelu těchto raket prakticky celý. Autorem aplikace využívající Mapy Google je izraelská armáda.
Brigády Hamasu Kásam zase na Twitteru vedou detailní údaje o izraelských leteckých úderech. Vojenské křídlo Hamasu provozuje účty v arabštině či hebrejštině. Některé jejich účty však Twitter zablokoval. Pomocí hashtagů #GazaUnderAttack, #Gaza, #StopIsrael a #PrayForGaza se snaží hájit své jednání a upozorňují na kritickou situaci palestinských civilistů.
Krev, smrt a neštěstí v obrazech
Působivým prostředkem propagandy jsou videa a fotografie, zejména zachycující následky útoků a lidské oběti. Jejich logika je jednoduchá: čím jsou záběry otřesnější a krvavější, tím spíše splní svůj účel - zapůsobí na veřejnost, která bude soucítit s nevinnými obětmi. Sociální sítě šíření takového obsahu a možnost „dosáhnout“ jím k mnoha uživatelům výrazně usnadňují.
Hamas tak na Twitteru běžně zveřejňuje fotografie zkrvavených mrtvých dětí zabitých při izraelských náletech, zničené domy, školy, mešity a truchlící příbuzné obětí. Izrael zase síť Flickr zásobuje fotkami svých vojáků, zbraní, které byly nalezeny v dobytých stanovištích Hamasu či záběry Izraelců prchajících do úkrytů při ostřelování.
Důležitou roli hrají též propagandistická videa. Izraelci například nedávno zveřejnili video, v němž srovnávají dobu, za kterou vrcholoví sportovci oběhnou běžeckou trať, s časem, který mají obyvatelé na doběhnutí do krytu při vyhlášení poplachu. „Při raketovém útoku mají Izraelci žijící poblíž hranic s Pásmem Gazy jen patnáct sekund na to, aby se schovali do krytu. To by nestihl ani nejrychlejší člověk na světě,“ píše se v komentáři videa.
Hamas zase v minulých dnech publikoval záběry, v nichž se jeho ozbrojenci vynoří z tunelu, přepadnou izraelskou základnu a pobijí několik vojáků. Účelem bylo povzbudit palestinskou stranu a naopak zastrašit nepřítele (více čtěte zde).
V jiném videu, které se šíří internetem, Palestinci z bezprostřední blízkosti zaznamenali vybombardování domu izraelskými stíhačkami. Izraelská armáda nato zveřejnila záběry, v nichž vojáci před útokem na dům civilistů, jeho obyvatele telefonicky upozorní (více čtěte zde).
Ne všechny fotografie a videa kolující na sociálních sítích jsou však autentické. BBC zjistila, že na Twitteru se pod Palestinci frekventovaně používaným hashtagem #gazaunderattack objevují fotografie údajně zachycující následky bombardování Gazy, ve skutečnosti však jde často o staré snímky z konfliktu v roce 2009, nebo dokonce snímky válečné Sýrie či Iráku. Ověřování, kde a kdy byl ten který snímek poprvé publikován, usnadňuje například funkce hledání obrázků zabudovaná v prohlížeči Google Chrome.
Hamas vs. IzraelANTISEMITISMUS: Ve Franci vzplály židovské obchody TUNELY POD GAZOU: Hamas v kopání předčil Vietkong ŠÉF HAMASU: Muž, kterého Mosad nedokázal zabít ZÁCHRANKA GAZA: Sbírání kusů těl a strach o život IZRAEL: Když se ozve kvílení sirén ŤUKÁNÍ RAKETOU: Jak Izrael upozorňuje na chystaný nálet EXPERT: Izrael se chová jako spratek |
„Existuje tolik fotografií a videí zachycujících výbuchy a lidi klopýtající z trosek budov. Když mluvíme o jejich ověřování, lidé se hned domnívají, že jde o padělky. Ve skutečnosti jde o pravdivé fotografie, které však zachycují jiný konflikt,“ říká Chris Hamilton z BBC.
Studenti světu „vysvětlují“ jak rozumět válce
Na izraelské propagandě kromě oficiálních zdrojů pracuje i řada dobrovolníků. Například ve studentském spolku s názvem Hasbara war room, volně přeloženo „válečná vysvětlovací místnost“, v izraelském městě Herzliya se schází čtyři stovky studentů, jejichž úkolem je skrze počítače propagovat zájmy Izraele. „Naším cílem je vyslat do světa jasný vzkaz: Izrael má práva se bránit,“ prohlásil jeden ze studentů Lidor Bar David.
Studenti ovládají dohromady třicet světových jazyků. Aktivně se zapojují v různých diskuzních fórech, na nichž se snaží působit jako běžní uživatelé, píše The Independent. Na Facebooku lobbují za zablokování protiizraelských profilů. A rozesílají obrázky raket Hamasu, které namalovaly traumatizované židovské děti, které žijí v blízkosti hranic s Gazou.
Mluvte o tomto, zamlčte tamto
Hamas nedávno publikoval video, v němž dává obyvatelům Pásma Gazy pokyny, co a jak zveřejňovat na sociálních sítích. Vyzývá v něm, aby lidé nezveřejňovali fotografie zbraní či raket Hamasu a aby ve svých příspěvcích o obětech vždy používali spojení „nevinní civilisté“ (dílčí textový přepis najdete zde).
„Není nic špatného na tom zveřejňovat snímky zraněných lidí,“ říká se ve videu.
Izraelští mluvčí se zase podle The Independent při informování o konfliktu mají řídit pokyny, které v roce 2009 sepsal konzultant amerických republikánů Frank Luntz. Poskytl velmi podrobný návrh, jak reagovat na problematické otázky, jimž musí mluvčí čelit s ohledem na to, komu jsou odpovědi určeny.
Při konfliktu v Gaze trpí zejména civilisté. Tiskové agentury jsou proto plné snímků raněných či mrtvých dětí. Ty jsou zároveň silnou propagandistickou zbraní v rukou Hamasu. Příběh miminka na fotografii minulý týden obletěl svět. Otec i těhotná matka podle Palestinců zemřeli při izraelském náletu, lékaři pak císařským řezem holčičku přivedli na svět z matčina mrtvého těla.
Za naprosto stěžejní Luntz považuje dát najevo soucit s Palestinci. Text dodává celé věty, které zaručí úspěch. Za mimořádně účinné Luntz označuje oznámení typu: „Chci se zejména obrátit na palestinské matky, které přišly o své děti. Žádní rodiče by neměli pohřbívat své děti.“ Mluvčí mají vždy zdůraznit, že Izrael stojí o mír s Palestinci, avšak za velmi užitečné jsou považovány výrazy jako „vše má svůj čas“ nebo „krok za krokem“.
„Ideální válka“ z novinářského hlediska
Podle profesora mediální komunikace Philipa Howarda z Washingtonské univerzity jsou si Izraelci i Palestinci dobře vědomi, že jejich konflikt je v centru mezinárodní pozornosti a že je na sociálních sleduje ohromné množství lidí z celého světa. „Nejdůležitější částí publika jsou pro ně novináři, kteří sledují jejich účty. Vědí, že jeden dobře načasovaný tweet dokáže ovlivnit podobu zpravodajství,“ říká Howard.
Polibek míruNa sociálních sítích se rozjela sympatická kampaň ukazující, že Izraelci a Arabové mohou být přátelé. Odstartovali ji 21letý Žid Abraham Gutman a 23letá muslimka Dania Darwishová, kteří na Twitteru zveřejnili fotografii svého polibku, aby ukázali, že mezi nimi neexistuje žádné nepřátelství. Sociální sítě pak zaplavily fotografie židovských a arabských přátel a párů. |
Mediální expert Daniel Köppl upozorňuje, že současná propaganda, v níž sociální sítě hrají stěžejní roli, není až tak odlišná od propagandy používané například před sto lety během světové války. „Na sociálních sítích se uplatňují všechny principy propagandy, které fungovaly i dříve v klasických médiích. Principy jsou stejné: ukazování trpících dětí, dramatičnost, propaganda náboženského charakteru, využívání stereotypů, zesměšňování,“ řekl Köppl pro iDNES.cz.
Vstupem na internet se však propaganda nesmírně zrychlila a získala více rozmanitější nástroje, díky kterým jsou zprávy „více na efekt“.
„Proto vidíme tolik fotek trpících dětí a matek, které vyvolávají soucit. Síla vizuální komunikace je v tomto nepřekonatelná,“ dodává Köppl.
S trochou nadsázky lze říct, že současný izraelsko-palestinský konflikt je z pohledu novinářů ideální válkou. „Pro reportéry, kteří tam jedou, to není tolik riskantní. V Izraeli mají infrastrukturu, mohou vysílat hned. Když to přeženu, mohou bydlet v luxusním hotelu a přitom informovat o válečném konfliktu. Proto v médiích tento konflikt tak dobře funguje,“ podotýká Köppl.
