Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Cameron vyhlásil referendum o setrvání v EU, hlasovat se bude 23. června

  9:22aktualizováno  16:07
Británie bude hlasovat o setrvání v EU letos 23. června. V sobotu to po jednání vlády oznámil britský premiér David Cameron. Britům doporučil, aby hlasovali proti odchodu. Pět ministrů už jeho stanovisko podpořilo, očekává se vyjádření populárního starosty Londýna Borise Johnsona.

Datum 23. června se všeobecně předpokládalo. Cameron při tiskové konferenci před svým sídlem v Downing street vyjádřil přesvědčení, že opuštění EU by byl „skok do temnoty“.

„Ti, kdo chtějí opustit Evropu, vám nedokážou říci, zda britské podniky pak budou mít přístup k jednotnému trhu evropského volného obchodu nebo zda jsou jistá pracovní místa či jak moc stoupnou ceny. Jediné, co vám nabízejí, je riziko v nejisté době - skok do temnoty,“ řekl Cameron.

„Volba je ve vašich rukou, ale moje doporučení je jasné. Jsem přesvědčený, že Británie bude bezpečnější, silnější a bude na tom lépe, když zůstane v reformované Evropské unii,“ zdůraznil premiér.

Jasně najevo, že jsou pro pokračování členství v unii, nyní podle BBC dává i pět ministrů Cameronova kabinetu. Mezi nimi je premiérův přítel ministr spravedlnosti Michael Gove, ministři financí George Osborne, vnitra Theresa Mayová, zahraničí Philip Hammond a obrany Michael Fallon.

S napětím se čeká, až své stanovisko, které v referendu může sehrát klíčovou úlohu, oznámí v neděli londýnský starosta Boris Johnson. Třetina lidí oslovených v průzkumu agentury Ipsos MORI totiž označila jeho názor za „důležitý“ pro své rozhodování.

Cameronova dohoda je „zoufalý nesmysl“, čílí se odpůrci

Cameron datum referenda ohlásil den poté, co s evropskými státníky vyjednal dohodu o reformě vztahů Londýna a EU. Dohoda má však mnohé odpůrce. Předseda protievropské strany UKIP Nigel Farage nabádal Brity, aby naopak EU razantně odmítli.

„Opusťme EU, převezměme kontrolu našich hranic, spravujme svou vlastní zemi a přestaňme posílat každý den do Bruselu 55 milionů liber. Věřím v Británii. Jsme dost dobří na to, abychom byli nezávislým státem mimo EU, v němž si budeme sami vládnout. Toto je naše zlatá příležitost,“ napsal na Twitteru Farage. Cameronova dohoda s Bruselem podle něj „nemá ani cenu papíru, na němž je sepsaná“.

Fotogalerie

Britská média mimo jiné připomínají, že proti premiérovi Davidu Cameronovi a jeho dohodě s EU jsou přinejmenším čtyři ministři a hodlají před zamýšleným referendem voliče nabádat, aby hlasovali pro odchod z unie. Je mezi nimi i ministr spravedlnosti Michael Gove, bývalý blízký spolupracovník ministerského předsedy.

Pro takzvaný brexit (vystoupení Británie z EU) je také přinejmenším pětina poslanců Cameronovy Konzervativní strany. Například David Davis podle zpravodajské stanice BBC řekl, že nadešel čas, aby Británie konečně „vzala svůj osud do vlastních rukou“.

Vůdce kampaně za odchod z Evropské unie Matthew Elliott prohlásil, že premiér teď bude „vyhlašovat vítězství, které je ale naprosto prázdné“. A Elliottův kolega Richard Tice na Twitteru čerstvou dohodu s unií označil za „zoufalý nesmysl“.

Kritický k úsilí předsedy vlády je také vůdce opozičních labouristů Jeremy Corbyn. Vyjednávání v Bruselu označil za pouhý „teatrální vedlejší program... s cílem uklidnit (Cameronovy) odpůrce v Konzervativní straně“. Nicméně se vyslovil pro setrvání v Evropské unii.

Britská volba

Podle šéfky skotské vlády Nicoly Sturgeonové by se pozornost nyní měla přesunout na „větší a mnohem důležitější věc - proč je setrvání v Evropské unii v nejlepším zájmu Skotska a Spojeného království“. „Nyní je mnohem důležitější než kdy jindy, aby se co nejdůrazněji ozvali ti, kdo podporují pokračující členství Skotska v EU. Skotská vláda bude stát v čele tohoto sporu,“ prohlásila.

Británie si bude smět rozhodovat o klíčových otázkách financí

Nová dohoda znamená pro Británii, že se nemusí podílet na další politické integraci EU. Obsahuje také pojistky proti zasahování do finančních záležitostí Británie. Krizové mechanismy spouštěné ve snaze bránit finanční stabilitu eurozóny se například nebudou moci dotýkat rozpočtů zemí mimo ni a otázky finančního dohledu zemí bez eura jsou jen jejich věcí, pokud se nerozhodnou jinak.

Urputně se vyjednávalo mimo jiné o Cameronově snaze co nejvíce omezit výplaty britských sociálních dávek občanům z jiných zemí EU. Spor se vedl především o zaměstnanecké benefity pro lidi, kteří přicházejí do Británie pracovat z jiných zemí unie. Dohodnutý mechanismus takzvané záchranné brzdy, který může existovat maximálně sedm let, umožňuje Britům v případě velké zátěže systému tyto dávky omezit nově příchozím na pracovní trh, a to až na čtyři roky.

Kompromis byl nalezen i v komplikované otázce přídavků, které Británie vyplácí pracovníkům z jiných zemí unie na děti, jež zanechali ve své zemi. Pro nově příchozí na pracovní trh a u nově narozených dětí začnou být přídavky vypláceny v závislosti na životní úrovni jejich původní země. Pro ty, kdo už v systému v Británii jsou, platí do roku 2020 přechodné období.

Britsko-unijní dohoda má začít platit až poté, když se Britové v referendu vysloví pro setrvání v unii. Teprve pak Evropská komise předloží potřebné návrhy změn unijních pravidel, které budou muset ve standardním procesu schválit členské země EU a Evropský parlament.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.