Duševně nemocné by mohly hlídat náramky, zvažuje ministerstvo

Elektronické náramky podobné těm pro domácí vězně by mohly v budoucnu pomoci měnit psychiatrickou péči. Její reformu připravuje ministerstvo zdravotnictví. A to zvažuje i variantu, že část nemocných by mohlo nosit hlídací náramek. Ne všem lékařům se to ale líbí.

Jedna z podob elektronického náramku. Ty by kromě domácích vězňů v Česku mohly hlídat i psychiatrické pacienty. Ilustrační foto. | foto: DPA, ČTK

"Elektronické náramky jsou jednou z variant, která ve světe funguje a kromě hlídání se používají i pro monitorování," řekl iDNES.cz první náměstek ministra zdravotnictví Marek Ženíšek (TOP 09). Podle něj by se díky náramkům léčebny mohly dostat do situace, že nebudou potřebovat tak velké areály a prostory, jaké mají nyní.

Návrh je zatím jen ve formě úvahy. Konkrétní podmínky užití náramků proto ministerstvo dosud nerozpracovalo. Jisté ovšem je, že tento prostředek by nebyl určen pro každého pacienta. Týkala by se například těch, kteří mají uloženo ambulantních ochranné léčení, nebo pacientů trpící poúrazovou či stařeckou demencí. Náramky by mohly pomoci i v některých fázích onemocnění psychózou. Ředitel Psychiatrické léčebny Bohnice Martin Hollý odhaduje, že by případné opatření bylo možné využít ani ne u jednoho procenta všech pacientů.

Podle psychiatra Cyrila Höschla se už nyní v Česku na několika lidech trpících maniodepresí testuje systém, který sice pracuje na jiném principu, ale má stejný úkol: na dálku střežit pacienta. "Zařízení funguje prostřednictvím mobilního telefonu a SMS. Zaznamenává množství pohybu člověka během dne, protože pohyb je v určitých fázích choroby buď zvýšen, nebo naopak utlumen. Takže můžete na dálku vidět, zda je v mánii, nebo depresi či kolik toho v noci naspí," popsal Höschl.

Náramky chtěla už spravedlnost

Elektronické náramky v minulosti pro domácí vězně chtělo nakupovat ministerstvo spravedlnosti, ale připravovaný tendr v hodnotě 200 milionů korun dopadl fiaskem. Nejprve ho stát několikrát odsunul, pak jej pozastavil antimonopolní úřad a nakonec jej v tichosti zastavilo samo ministerstvo spravedlnosti. Náměstek ministra zdravotnictví Marek Ženíšek tvrdí, že ve zdravotnictví by se nic takového nestalo. Zakázka by totiž měla nižší hodnotu a náramky by se kupovaly postupně a podle připravenosti léčeben na reformu.

Nápad s elektronickými náramky se nezamlouvá psychiatrické společnosti, která má pro ministerstvo do září vypracovat studii psychiatrické péče v České republice. "Elektronické náramky by se mně hodně nelíbily. Psychiatričtí pacienti a psychiatrie vůbec mají problémy se stigmatizací, neumím si proto představit, že by ještě někdo někde lítal s elektronickým náramkem," řekl iDNES.cz její předseda Jiří Raboch.

Ředitel bohnické léčebny Hollý ale mírní vášně. "Téma sledování pohybu klientů není významnou součástí transformace péče. Je pouze jedním z doplňků a stále diskutovanou možností, jak na lidi přenést odpovědnost za jejich pohyb, ale přitom s nimi být v kontaktu," řekl iDNES.cz Hollý. Toho ministerstvo přizvalo do pracovní skupiny sestavené kvůli reformě psychiatrické péče. Ta má podle Ženíška přinést nejvýraznější změny za posledních třiadvacet let.

Léčebny přijdou o lůžka

Ministerstvo slibuje, že v rámci reformy nepůjde cestou úplného rušení léčeben, část jejich péče však přesune jinam. "Chceme zlepšit podmínky péče a posílit alternativu léčeben," popsal náměstek ministra zdravotnictví. Více peněz by proto mělo jít do ambulantní nemocniční péče nebo komunitní péče. Mezi tu patří například denní stacionáře, linky důvěry, krizová centra, chráněné dílny či chráněné bydlení. "Tento typ péče je v Česku nedostatkový," podotýká Raboch.

Pracovní skupina

Ministerstvo zdravotnictví zřídilo k reformě psychiatrie zhruba desetičlennou pracovní skupinu. Jejím úkolem bude předložit možnosti, kterými lze psychiatrii reformovat. Ve skupině budou zástupci psychiatrů, ministerstev práce a zdravotnictví, pacientů a údajně i krajů. Místopředseda Asociace krajů ČR Jiří Běhounek však iDNES.cz řekl, že kraje pozvánku neobdržely a o záměru ministerstva neví. Ministr zdravotnictví Leoš Heger členy skupiny jmenuje na začátku srpna. Její závěry nebudou pro ministerstvo závazné.

Z léčeben by také měli odejít pacienti, kteří nejsou duševně nemocní, ale končí v nich proto, že si s nimi systém českého zdravotnictví nedokáže poradit. Příloha memoranda, které úřad podepsal se zdravotními pojišťovnami v červnu (více o kroku čtěte zde), říká, že kvůli takzvané sociální hospitalizaci by měla zmizet až třetina lůžek. Těch je nyní v léčebnách zhruba devět tisíc, dalších 1 400 je v nemocnicích a klinikách.

Náměstek ministra zdravotnictví upozorňuje, že informace o rušení třetiny kapacit je neaktuální, protože o počtu lůžek může být řeč, až bude jasné, jak bude vypadat reformní podoba léčeben. Přesto připouští, že reforma nejspíš přinese rušení některých oddělení léčeben a mohla by skončit i celá zařízení. Na druhé straně léčebny o lůžka ve finále přijít nemusí, pokud je dokáží přetavit například v chráněné bydlení nebo jinou formu pomoci psychiatricky nemocným.

"Rušení lůžek je delikátní záležitostí, na druhou stranu převažuje názor, že by se jejich počty měly upravit podle lokálních potřeb a akutní psychiatrie by se měla udržet v nemocnicích," míní Raboch.

Léčebny by mohly zřizovat kraje, ty o to nestojí

Reforma ovšem půjde ještě dál než jen ke změnám využití lůžek. Delší čas je na stole také úvaha, že léčebny už nebude zřizovat ministerstvo zdravotnictví, jak je tomu dosud, ale zřizovaly by je kraje. "Mohly by tak lépe sladit celý systém péče v regionech," je přesvědčený Ženíšek.

"Je to hloupost a dokud nebude jasno, jak půjdou peníze a co by změny přinášely, tak to kraje nemohou přijmout,"  odráží snahu resortu hejtman Kraje Vysočina a místopředseda Asociace krajů ČR Jiří Běhounek (ČSSD). Podle něj na stole nejsou žádná data, ani analýza dopadů. "Všechny kroky ministerstva začínají být naprosto chaotické a z reformy je deforma," kritizuje Běhounek, v jehož kraji jsou psychiatrické léčebny v Havlíčkově Brodě a v Jihlavě.

S Ústavem duševního zdraví reforma nepočítá

Ministerstvo zdravotnictví ústy Marka Ženíška tvrdí, že v reformě nepočítá se vznikem Národního ústavu duševního zdraví. To je budoucí mezinárodní výzkumné centrum se 140 zaměstnanci a 60 lůžky, které má vzniknout transformací ministerstvem zřizovaného Psychiatrického centra Praha.

"Nejsem si jist, zda na něj v rámci reformy dojde. Pro nás není prioritou," řekl iDNES.cz Ženíšek.

Nová vědecká instituce má začít růst v Klecanech poblíž Prahy na podzim letošního roku a fungovat musí od ledna 2015. Psychiatrické centrum už má pro novou instituci vykoupené pozemky a vydáno bylo i stavební povolení.

Podle ředitele Psychiatrického centra Praha, výše citovaného Cyrila Höschla, získal Národní ústav pro duševní zdraví pro výstavbu nové budovy, její zařízení i tříletý náběh provozu z evropských peněz necelou miliardu korun.

"Reforma tento záměr neohrožuje, ale pokud by do ní byl zahrnut Národní ústav duševního zdraví, mohl by být koordinačním, monitorovacím a zpracovatelským výzkumným zařízením pro otázky řízení péče o duševní zdraví, otázky sociální psychiatrie a psychiatrické demografie," komentuje Ženíškova slova Höschl. "Pokud stát nebude chtít utrácet zbytečné peníze, může využít vlastní zařízení k vypracování podkladů," dodal psychiatr.

Vizualizace budoucí podoby Národního ústavu duševního zdraví. Otevřít má nejpozději v lednu 2015 v Klecanech nedaleko Prahy.

Ministerstvo: Psychiatrie si může sáhnout až na šest miliard

Podle Ženíška není za reformou snaha o úspory. Naopak by si měly léčebny prioritně v rámci reformy sáhnout na evropské peníze, protože právě vznikají evropské operační programy pro léta 2014 až 2020. A z nich by do psychiatrické péče mohlo natéci až šest miliard korun. Ministerstvo zdravotnictví za poslední tři roky léčebnám na investice, tedy opravy či zateplování pavilonů, poslalo celkem sto milionů korun.

Druhým důvodem reformy je fakt, že narůstá počet psychiatrických pacientů. "V psychiatrických ambulancích lidí s duševní poruchou v posledních letech řádově přibývá. Epidemiologické studie také říkají, že přibývá duševních chorob v populaci," potvrdil Raboch. Do ambulancí psychiatrů podle aktuální statistiky míří půl milionu lidí ročně, hospitalizací je pak zhruba 60 tisíc za rok.

Koncepci reformy, která má přinést největší změny za posledních třiadvacet let,  ministerstvo zdravotnictví zpracuje do konce letošního roku. Od ledna příštího roku bude změny pilotně testovat v psychiatrické léčebně v pražských Bohnicích. "U psychiatrie se na rozdíl od jiných oborů medicíny bavíme o tom, jak ji vytáhnout z 19. ne do 21., ale do 20. století," uzavírá Hollý.