Například největší česká psychiatrická léčebna v pražských Bohnicích má 32 lůžkových oddělení. Na více než polovinu z nich podle jejího ředitele Martina Hollého nebylo v posledním čtvrtstoletí výrazně sáhnuto.
"Na to, abychom fungovali na stávající kapacitě 1 291 lůžek a hotelovými službami alespoň na slušné úrovni 20. století s dvou- a třílůžkovými pokoji s vlastním sociálním zázemím, bychom potřebovali 2,38 miliardy korun. Pokud bychom kapacitu snížili o 20 procent lůžek, opravy by stály 1,8 miliardy," popsal stav léčebny Hollý.
Hollý je ředitelem léčebny čtyři roky. Schůzka mezi ministerstvem zdravotnictví a vedením psychiatrických léčeben, které resort zřizuje, se za tu dobu konala jednou. A to ve čtvrtek. S řediteli léčeben se sešel ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09) a jeho první náměstek Marek Ženíšek (TOP 09).
"Platforma se otevřela a já jsem za to rád," míní o schůzce Hollý. Naděje na lepší budoucnost pro českou psychiatrii podle něj tak zůstává při životě.
Na schůzce politici ředitelům předestřeli hrubé obrysy plánu na reformu psychiatrické péče za pomocí evropských peněz. "Je to poprvé v historii, kdy ministerstvo zdravotnictví veřejně vyhlásí, že rozvoj psychiatrické péče je pro něj priorita číslo jedna, na kterou shání i prostředky," uvedl Ženíšek.
Podle náměstka ministra zdravotnictví se k tomu sešly dva příhodné faktory. Tím prvním je, že Evropská komise vyzvala státy EU k podpoře psychiatrie. Druhý faktor, který hraje českému zdravotnictví do noty, je to, že se bude otevírat nové, šestileté dotační období z fondů EU. Česko by si na peníze mohlo sáhnout už v roce 2014 a čerpat z fondů prostředky až do roku 2020.
Prevence i opravy léčeben
Pro psychiatrii by vzniklo hned několik dotačních projektů. Některé by byly zaměřeny na investice do léčeben, jiné na prevenci psychiatrických onemocnění, další by pomohly částečnému převedení péče z ústavní na komunitní. Péče v ústavních institucích je postavena na principu "pacient jde za servisem". V komunitní péči se lékaři snaží, aby servis šel za pacientem. Třeba do domácího prostředí nebo malých ubytovacích jednotek.
Podle Ženíška mohou mít změny v péči tři scénáře: rušení lůžek, rušení léčeben nebo restrukturalizaci lůžek. A šéf největší léčebny v Česku to ze stolu nesmetá. "Často se dává jako protimluv, že buď budeme transformovat, nebo investovat. A to je kámen úrazu. Je potřeba mít transformační plán, který bude vyžadovat investici do toho, co má být transformované, a potom investici mimo léčebny," míní Hollý.
Zdravotnictví bude žádat peníze EU prostřednictvím ministerstva pro místní rozvoj. Na přípravu projektů by ministerstvo chtělo získat peníze z takzvaných norských fondů. "Jsou jediné, na které si nyní můžeme sáhnout," dodal Ženíšek. Návrh operačních programů pro další období pro všechny resorty by vláda od Hegera měla dostat koncem března.
Do psychiatrické péče plynou v České republice nyní necelá čtyři procenta zdravotnického rozpočtu, evropský standard se pohybuje mezi šesti až osmi procenty. Potřeba této péče přitom stoupá, jak přibývá lidí s psychickými potížemi a chorobami.
