Ministerstvo s pojišťovnami uzavřelo další, v pořadí už druhé memorandum, v jehož příloze jsou vyjmenovány podmínky pro úhrady výkonů. Jen namátkou, pokud bude chtít oddělení nemocnice získat smlouvu s pojišťovnami, aby byly zákroky hrazeny ze zdravotního pojištění, musí ročně, například v případě ortopedických oborů, odoperovat 60 kolen.
Na dětských odděleních budou muset nemocnice hospitalizovat za rok 700 dětí. Do čísla se ale nezapočítává péče o novorozence.
U psychiatrie podmínky předpokládají vznik Národního ústavu duševního zdraví. Z psychiatrických léčeben by se pak měly stát psychiatrické nemocnice. Zhruba třetina hospitalizací z nich ale má zmizet, protože u nich nejsou zdravotní, ale sociální důvody.
U porodnic pojišťovny chtějí nejméně 500 porodů ročně a to za podmínky, že nemocnice bude mít současně zajištěnu i péči pro předčasně narozené děti. Lékařské společnosti pak požadují tuto hranici posunout na 800 porodů za rok. "Aktuálním trendem při volbě porodnice je na prvním místě bezpečí, tedy porod ve velké nemocnici," píše se v příloze memoranda.
Základní kritéria pro rušení lůžek
Zdroj: Ministerstvo zdravotnictví ČR |
Roli nebude hrát jen počet výkonů, záležet bude také na dostupnosti zdravotní péče v konkrétním regionu, na kombinaci kritérií či na takzvané obložnosti. Tedy na tom, jak zařízení svá lůžka využívá.
"Pokud některé zařízení využívá své kapacity na 25 nebo 50 procent, není možné, aby vysávalo prostředky z veřejného zdravotního pojištění," konstatoval náměstek ministra zdravotnictví Petr Nosek. Memorandum uvádí, že nemocnice musí využívat lůžka nejméně na 75 procent.
Zmizí téměř šest tisíc lůžek akutní péče
Pojišťovny se už v minulosti dohodly s ministerstvem zdravotnictví a vypověděly lůžkovým zařízením smlouvy (více o memorandu číslo jedna čtěte zde). Ty vyprší s koncem letošního roku. Znovu je uzavřou jen s těmi nemocnicemi, které splní stanovené podmínky. Konkrétní seznam nemocnic, které od ledna získají smlouvy s pojišťovnami, ministerstvo zveřejní do konce června. S ostatními bude nadále jednat.
Podle zdravotních pojišťoven by kritéria měla vést ke snížení počtu akutních lůžek zhruba o deset procent. Podle statistik jich nyní v celém Česku je 56 tisíc.
Podle Všeobecné zdravotní pojišťovny existuje doporučení, které říká, že na každých tisíc obyvatel má připadnout pět lůžek akutní péče. VZP už nyní odhaduje, že zařízení, se kterými se dohodne do konce června, bude 40 procent ze 379 zařízení. "S ostatními zařízeními jednáme. Kolem deseti procent se nám jeví, že dohoda bude problémem," sdělila náměstkyně ředitele VZP Miloslava Šlajsová.
Ministerstvo si slibuje úsporu až sedm procent
Podle Jaromíra Gajdáčka, šéfa asociace pojišťoven, lůžková péče ročně spolkne zhruba polovinu všech peněz, které do nemocnic a ordinací tečou. "V současné době je v systému 270 miliard korun, 55 procent z této částky jde do lůžkové péče," upřesnil pro iDNES.cz Gajdáček. Poměr podle něj zůstane zachován, nemocnice ale už nemohou sázet na to, že se částka bude v následujících letech navyšovat.
Od zrušení části lůžek si pojišťovny i ministerstvo slibují úsporu až sedmi procent z miliard, které pojišťovny vynakládají na lůžkovou péči. Nemocnice by je mohly využít k pokrytí navýšení DPH či požadavků na vyšší platy. "Cílem restrukturalizace není prosté matematické snížení počtu lůžek, ale optimalizace lůžkového fondu na úrovni stanic, oddělení, případně celých nemocnic koncentrací péče za účelem zvýšení kvality a bezpečí poskytované zdravotní péče," stojí v dokumentu ve středu podepsaném ministerstvem a pojišťovnami.
