Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Teroristé, daně a osobní útoky. Trump a Clintonová bojovali v první debatě

  3:02aktualizováno  7:05
Donald Trump obvinil v první televizní debatě kandidátů na amerického prezidenta Čínu a Mexiko, že berou Američanům pracovní místa. S Hillary Clintonovou se shodli na boji proti Islámskému státu. Podle republikánského kandidáta však za jeho vznik může angažování USA v Iráku. Ostrou debatu vyvolaly ekonomické otázky a daně.

První televizní debatu obou kandidátů zahájil v úterý ve tři hodiny ráno SELČ moderátor televizní stanice NBC Lester Holt. Debatu hostily prostory soukromé Hofstrovy univerzity v Hempsteadu ve státě New York. Publikum bylo na úvod vyzváno, aby se zdrželo hlasitých projevů.

První otázka cílila na zaměstnanosti a nerovnost příjmů. „Chceme vybudovat ekonomiku, který bude fungovat pro všechny. Chci investovat do vybudování nových pracovních míst. Podporovat malé podniky. Zvýšit minimální mzdu a rovnou mzdu pro ženy,“ plánuje Clintonová.

Trump se hned svou první odpověď stočil k zahraničí. Spousta pracovních míst podle něj mizí takzvaně do ciziny. Jmenoval továrny a výrobny, které se přesouvají do Číny a Mexika. „Je nutné zastavit kradení našich pracovních míst a odliv našich firem mimo USA,“ myslí si Trump. Dodal, že chce výrazně snížit daně pro velké a střední podniky a tím vytvořit miliony pracovních míst pro střední třídu.

Americké volby

Ze zadlužení země obvinil administrativu současného prezidenta Baracka Obamy. „NAFTA (Severoamerická zóna volného obchodu) je ta nejhorší dohoda, jaká byla kdy podepsána,“ uvedl Trump.

Daně pro bohaté

Podle Clintonové Trumpův plán upřednostňuje bohaté před chudými. „Donald měl v životě velké štěstí. Je přesvědčený, že když pomůžete bohatým, pomůžete všem ostatním,“ pustila se do svého oponenta.

Připomněla finanční krizi před osmi lety. Podle ní byla způsobena tím, že se snižovala daňová zátěž bohatých vrstev. „O práci přišly miliony lidí,“ uvedla. Oproti Trumpovi chce zvýšit daně pro nejbohatší vrstvy.

V debatě o ekonomice Clintonová Trumpa obvinila, že „žije ve své vlastní realitě“. Trump, který během diskuse jako obchodník zdůrazňoval své managerské schopnosti, řekl, že Clintonová je „typická politička, žádná akce“.

Moderátor se v rámci první sekce debaty Trumpa zeptal, proč stále nezveřejnil své daňové přiznání a zda to podle něj není nefér vůči jeho voličům. Trump uvedl, že u něj nyní probíhá audit a své účetnictví zveřejní hned, jak to bude možné. Clintonová si myslí, že Trump „něco skrývá“, jinak by své daňové přiznání zveřejnil.

Republikánský kandidát pak vyzval Clintonovou, aby zveřejnila 33 000 e-mailů, které byly smazány. Narážel na to, že Clintonová používala soukromý server pro služební e-maily v době, kdy byla ministryní zahraničí. Demokratka v reakci na to přiznala, že to byla chyba. „To bylo víc než chyba,“ řekl Trump (více o kauze zde).

Rasové napětí v Americe

V druhém bloku debaty se oba debatující zaměřili na současné rasové napětí v USA. „Rasová otázka zůstává velkým problémem naší země. Rozhoduje o tom, jakého vzdělání se vám dostane i jak je s vámi zacházeno. Je nutné udělat několik věcí. Musíme obnovit důvěru mezi lidmi a policií. Policisté musí využívat sílu jen tam, kde je to nutné,“ míní Clintonová. Problémem podle ní je také velké množství zbraní mezi lidmi.

Trump však oponoval a tvrdil, že Spojené státy potřebují právo a pořádek. Uvedl, že ho podpořily policejní sbory po celé Americe. Připomněl tisíce případů střelby na veřejnosti. Afroameričané a Hispánci v USA podle něj zažívají peklo.

Fotogalerie

„Toto násilí musíme zastavit,“ uvedl. Dodal, že během vlády Obamy v ulicích zemřely tisíce lidí. „Špatní lidé“ podle Trumpa nemají mít u sebe zbraně. Velí k vybudování lepších vztahů mezi komunitami a policií. „V tom souhlasím s paní Clintonovou,“ dodal Trump. Zdůraznil, že on je zastáncem toho, aby policisté měli právo zastavovat chodce a prohledávat je.

Tvrdila, že rasistické chování newyorského miliardáře lze vystopovat daleko do minulosti. Například podle ní kdysi odmítl pronajímat byty černochům. Trump na to reagoval připomínkou demokratických primárek v roce 2008. Clintonová podle něj tehdy s Obamou jednala se „strašným despektem“.Clintonová v rámci tohoto bloku prohlásila, že Trump začal svou politickou kariéru tvrzením, že prezident Obama se narodil mimo Spojené státy, a šířil tak „rasistickou lež“, že první černošský šéf Bílého domu není americký občan.

Jak podle vás dopadla první televizní debata?

celkem hlasů: 7760

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 4. října 2016. Anketa je uzavřena.

vyhrál Trump 4706
vyhrála Clintonová 2862
remíza 192

Bezpečnost Spojených států

Třetí segment se zabýval bezpečnostními otázkami Spojených států. Podle Clintonové je jedna z největších výzev takzvaná kybernetická bezpečnost. V této souvislosti Clintonová zmínila hackerské útoky, které podle ní pochází z Ruska. „Byla jsem šokována, když Donald vyzval Rusko, aby pokračovalo v těchto útocích,“ sdělila. Jeden z útoků stál za zveřejněním materiálů z kampaně Clintonové, podle kterých se demokraté snažili znevýhodnit jejího soupeře Bernieho Sanderse (více zde).

Kritika moderátora

Donald Trump se krátce po skončení debaty pustil na Twitteru do moderátora Lestera Holta. Napsal, že zcela opomenul důležité body jako úniky emailů Hillary Clintonové, pochybné financování její nadace i kontroverzi kolem incidentu v Benghází.

Trump se do moderátora ostatně pouštěl už před debatou. Nařkl ho z toho, že k němu Holt nebude férový protože je ve skutečnosti demokrat. Holt je přitom podle svých slov republikán.

Trump odpověděl, že má podporu mnoha admirálů, podle kterých by právě on měl vést USA. „Pokud vás podporují politici a mě tito admirálové, pak to beru,“ uvedl. „Musíme být opravdu tvrdí v této kybernetické válce,“ míní miliardář. Spojené státy podle něj v současnosti nedělají dost.

Demokratická kandidátka se následně přesunula k boji proti Islámskému státu. Podpořila nálety spojeneckých sil i spolupráci s kurdskými jednotkami. „Věřím, že v následujícím roce dokážeme IS vytlačit z Iráku a velmi zatlačit v Sýrii,“ uvedla. Podle Clintonové je proti IS třeba bojovat také zesílením činnosti tajných služeb. „Donald neustále uráží muslimy v zahraničí, muslimy doma, a to v době, kdy potřebujeme spolupracovat,“ řekla.

Trump však prohlásil, že za vznik Islámského státu je zodpovědná Amerika svým neuváženým angažováním v Iráku a následným špatným stažením vojsk. Moderátor však kontroval prohlášením, že Trump ve skutečnosti podporoval invazi do Iráku. „To je mediální nesmysl, který vypustila (Clintonová),“ kontroval Trump. Členové NATO by podle něj měli být aktivnější a měli by „platit více“. Oba kandidáti se vyjádřili také k problematice jaderných zbraní. Podle obou kandidátů představují jeden z největších současných světových problémů.

Jak si Trump a Clintonová při úterní debatě skákali do řeči?

V závěru se debata stočila do více osobní roviny. Trump prohlásil, že Clintonová podle něj nemá výdrž na to, aby byla prezidentkou. Narážel tak zřejmě na nedávné zdravotní problémy své soupeřky (více zde). „Má zkušenosti, ale špatné,“ dodal Trump. Clintonová reagovala výčtem Trumpových faux-pas. V celém průběhu debaty hlasité výpady Trumpa přecházela s klidem. Ten podle amerických serverů s blížícím se koncem diskuzního večera působil unaveně.

Na otázku, zda přijmou výsledky voleb, oba kandidáti potvrdili, že ano. Clintonová se obrátila na publikum a řekla, že ve volbách „nejde o nás, ale o vás“. Trump pronesl svůj oblíbený výrok o navrácení velikosti Americe.

Rozhodující debata a obří sledovanost

Hlavní témata diskuzní devadesátiminutovky byla dána předem. Každý blok zahajoval moderátor otázkou a Clintonová i Trump měli dvě minuty na odpověď. Pak následovala debata.

Podle průzkumu společnosti Ipsos mohou být debaty jedním z rozhodujících faktorů v listopadových volbách vede celostátně Clintonová nad svým soupeřem zhruba o čtyři procentní body a náskok má i v několika důležitých státech, které podle analytiků mohou o výsledku rozhodnout. K takovým státům odborníci řadí zejména Ohio a Severní Karolínu (více o vývoji předvolebních průzkumů se dočtete zde).

Sociální sítě

Nevídaný ohlas měla pondělní televizní debata Hillary Clintonové a Donalda Trumpa na sociálních sítích. Podle agentury AP se na Twitteru odehrála nejvzrušenější internetová diskuze od založení sítě v roce 2006. Ze čtyř pětin přitom uživatelé komentovali výroky Trumpa, jen z jedné pětiny Clintonové.

Zdroj: ČTK

Světové sázkové kanceláře po debatě zvýšily rating Clintonové. Pravděpodobnost jejího volebního vítězství je podle nich po televizní diskusi vyšší, podle stobodové stupnice kanceláře PredictIt dosahují šance demokratické kandidátky na vítězství 69 procent, naděje Trumpa jen 31 procent.

Úterní debata by měla být vůbec nejsledovanějším politickým televizním kláním v historii USA. BBC uvádí, že podle odhadů ji sledovalo sto milionů lidí. Dosavadní rekord drželo soupeření Jimmyho Cartera a Ronalda Reagana před prezidentskými volbami v roce 1980, které sledovalo 80 milionů lidí.

Televizní předvolební souboje, klíčovou součást zápasu o Bílý dům, organizuje od roku 1988 soukromá nezisková společnost Komise pro prezidentské debaty. Připravila a financovala jich už sedm a odpovědná je nejen za jejich přípravu, ale i za režii. Letos proběhnou celkem čtyři debaty. Ve třech se objeví prezidentští kandidáti, v rozpravě konané 4. října budou hrát hlavní roli kandidáti na viceprezidenty Tim Kaine a Mike Pence. Volby proběhnou 8. listopadu.

Americké prezidentské volby 2016






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.