Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Tajné operace, smrt v Bílém domě. Své choroby tajil Roosevelt i JFK

  17:00aktualizováno  17:30
Zdraví je vaše osobní věc, pokud však kandidujete na post prezidenta Spojených států, je věcí veřejnou. Víkendový kolaps Hillary Clintonové připomíná, že američtí prezidenti trpěli mnoha neduhy. Dvojice, která se pere o Bílý dům nyní, navíc patří k nejstarším kandidátům v historii.

Listopad 1960. John Fitzgelard Kennedy si hraje se svojí dcerou Caroline ve svém letním sídle v Hyannis Port. | foto: AP

Už prezidentská kampaň je pro kandidáty zkouškou zdraví. V úporném kolotoči, který trvá klidně i rok a půl, každý den vystupují, neustále někam cestují letadlem, špatně se stravují, málo spí a jsou vystaveni enormnímu stresu. A pokud zvítězí, během pobytu v Bílém domě si rozhodně neodpočinou. O tom se však voliči nemají dozvědět.

Když prezident Grover Cleveland potřeboval v roce 1893 odstranit rakovinný nádor v ústech, nechal se tajně operovat na jachtě svého kamaráda. Woodrow Wilson zase prodělal v roce 1919 mrtvici, jeho tým to však dalších několik měsíců udržel pod pokličkou. Čtyři američtí prezidenti - William Henry Harrison, Zachary Taylor, Warren G. Harding a Franklin Delano Roosevelt dokonce v nejvyšším úřadu svým chorobám podlehli.

Fotogalerie

Zvlášť u posledního zmíněného se zdravotní potíže táhly dlouhé roky. List The Washington Post připomíná, že když Roosevelt kandidoval v roce 1932, média zamlčela, že je na vozíčku. Během kampaně v roce 1944 měl už těžce nemocné srdce, byl neustále unavený a nemohl se soustředit. Jeho lékař tehdy napsal, že další čtyři roky v úřadu nepřežije. Zpráva však byla zveřejněná až v roce 2011.

Jeho pozdějšího nástupce Harry Trumana šokovalo, jak špatně Roosevelt před volbami vypadal. V rozhovoru se svým poradcem prohlásil, že prezident se „fyzicky rozpadá“. Kdosi tehdy Trumanovi řekl, ať si pořádně prohlédne Bílý dům, protože tam brzy bude bydlet. „Myslím, že to tak bude a strašně mě to děsí,“ odvětil tehdy Truman.

Nemýlil se. Roosevelt volby sice vyhrál, ale pět měsíců po nich později zemřel. Na Trumanovi tak bylo dotáhnout do vítězného konce 2. světovou válku a učinit jedno z nejspornějších rozhodnutí americké zahraniční politiky - svrhnout atomové bomby na Japonsko.

Slavné záběry z Jalty. Postižený Roosevelt sedí, Churchill se Stalinem si musejí přisednout:

Mladičký Kennedy zdravě jen vypadal

Když o šestnáct let později usedl v Oválné pracovně tehdy 43letý vitálně vypadající John Fitzgerald Kennedy, nikoho ani nenapadlo spekulovat o jeho zdravotním stavu. Přesto to byl právě Kennedy, kvůli komu se Američané začali později více zajímat o zdraví svých vrcholných politiků.

Mladý Kennedy na cestách. V roce 1937 se podíval do Norimberku.
Listopad 1960. John Fitzgelard Kennedy si hraje se svojí dcerou Caroline ve svém letním sídle v Hyannis Port.
Krize skončila 28. října, kdy Nikita Chruščov souhlasil s demontáží své techniky z karibského ostrova výměnou za odstranění raket z Turecka a Itálie. Na snímku sovětský vůdce hovoří s Johnem F. Kennedym ve Vídni. Setkání bylo součástí série vídeňských hovorů více než rok před krizí (3. června 1961).

Kennedy trpěl takzvanou Addisonovou nemocí, která pomalu likviduje nadledviny a imunitní systém. JFK kvůli této chorobě musil brát pravidelné injekce a hned dvakrát kvůli ní zkolaboval - jednou na konci volební kampaně a podruhé při návštěvě Británie.

Americké volby

Americký tisk však začal být postupně citlivější na náznaky chorob svých státníků. Když v roce 1991 postihla George H. W. Bushe srdeční arytmie, média i přes ujišťování jeho týmu spekulovala o tom, že potíže prezidenta jsou vážnější. Podle webu The Independent to pak byly právě Bushovy zdravotní problémy, které vedly k volebnímu vítězství Billa Clintona v roce 1992.

Nejstarší kandidáti v historii voleb

Clintonová je nyní v podobné situaci jako někdejší rival jejího muže. Když jí lékaři nedávno řekli, že má zápal plic, rozhodla se to raději tajit a i když diagnózu znala od pátku, šla v neděli na pietní akci v New Yorku. Během ceremoniálu se jí však udělalo špatně a začala omdlévat. Její tým tak musel s pravdou ven a americký tisk začal na Clintonovou tlačit, aby zveřejnila své zdravotní záznamy (více zde).

Clintonová zrušila svou plánovanou cestu do Kalifornie i účast v několika talk show. Podle televize MSNBC se však Clintonová už tento pátek chystá vrátit do prezidentské volební kampaně. Ve Washingtonu by se měla zúčastnit akce organizace Black Women’s Agenda, která už téměř čtyři desetiletí bojuje za práva Afroameričanek. Podle prohlášení volebního týmu Clintonové, na které se MSNBC odkazuje, je však možné, že pokud se politička nebude cítit dobře, plán se může ještě změnit.

Clintonová měla v minulých letech několik zdravotních potíží. V prosinci 2012 si pádem přivodila otřes mozku. Podle lékařů šlo o následek žaludeční nevolnosti a dehydratace. V polovině srpna se v amerických médiích objevila zpráva, že v červnu měla epileptický záchvat. Informace poukazovala na video, na němž je vidět, jak při rozhovoru s novináři chvíli nepřirozeně cuká hlavou. V červenci však lékaři uvedli, že demokratická kandidátka je ve skvělé kondici a je schopna vykonávat úřad hlavy státu.

Spekulace o chatrném zdraví se objeví vždy, když jsou kandidáti starší. Hillary Clintonová a Donald Trump jsou přitom nejstarší dvojicí, která kdy v historii v USA kandidovala. Pokud by Clintonová vyhrála, byla by ve svých 68letech druhou nejstarší hlavou státu v dějinách USA po Ronaldu Reaganovi. O dva roky starší Trump by byl nejstarším americkým prezidentem vůbec.

Americké prezidentské volby 2016






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.