Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

CIZINCI V BRNĚ: Abstinence mě z české společnosti nevylučuje, říká sikh

  0:11aktualizováno  0:11
V mládí přerušil doktorské studium a začal žít v komunitě jogínů. I díky duchovnímu životu se však nakonec vrátil k vědě a nyní je kapacitou na poli výzkumu Země prostřednictvím údajů z družic. Přes 20 let žije po boku české manželky, poslední dva roky v Brně. „Lidé tu k sobě mají blíž,“ říká v rozhovoru pro iDNES.cz americký rodák Siri Jodha Khalsa.

Američan Siri Jodha Khalsa působí v brněnském Institutu pro výzkum globální změny. Dvacet let je ženatý s Češkou, poslední dva roky žijí v Brně. | foto: Marie Stránská, MAFRA

Když mu bylo devět let, přestěhovali se s rodinou z malé vesnice na severu Spojených států, kde jeho otec pracoval na univerzitní observatoři jako astrofyzik, do Los Angeles. „Narodil jsem se v místě podobném Českému ráji - spousta lesů, jezer, půvabných cestiček. Bylo pro mě hrozně těžké zvyknout si ve velkoměstě,“ vzpomíná šestašedesátiletý rodák z Wisconsinu.

Fotogalerie

Za studiem fyziky později zamířil do Seattlu, kde také poprvé vyzkoušel jógu.

„Jako doktorand jsem měl tehdy ze školy spíš úzkost. Říkal jsem si, že možná není úplně špatný nápad na čas odejít a všechno si zkusit urovnat v hlavě,“ líčí úspěšný badatel své důvody, které ho v mládí přiměly uchýlit se do takzvaného ašramu - komunity jogínů.

V komunitách v Seattlu, Honolulu a Boulderu v Coloradu nakonec v součtu strávil více než dvacet let. „Být vědcem znamená stále hluboce dumat nad fenomény, při józe jsem okusil zcela jinou zkušenost. Uvědomil jsem si, že můžu věci vnímat a prožívat i bez toho, aniž bych o nich přemýšlel, šlo o mnohem přímější způsob chápání,“ vysvětluje přínos meditace.

Celé dvě dekády působil jako vědecký pracovník na univerzitách. I díky duchovním vůdcům se po prvním roce komunitního života vrátil do školy a doktorát dokončil. „Říkali, že mohu být jogín a vědec současně, že nevidí rozpor. Došlo mi, že mě věda naplňuje a jsem rád, když mohu přispět.“

Brno? Pro alternativce jak dělané

V roce 1991 se při pracovní návštěvě Rakouska seznámil s rodačkou z Jičína. „Provedla mě po Praze, kde vystudovala jazyky a pedagogiku. Pak jsme si asi čtyři pět let psali, než jsem znovu přijel do Česka. Začali jsme spolu chodit, přestěhovala se za mnou do USA a vzali jsme se,“ popisuje energický muž.

Siri Jodha Khalsa

  • Je mu šestašedesát let.
  • Narodil se v malé vesnici ve státě Wisconsin.
  • Studoval v Seattlu, působil i na univerzitách v Honolulu na Havaji a v Boulderu v Coloradu, tři roky pracoval v soukromém sektoru.
  • V Brně žije od roku 2014, stal se členem týmu Institutu pro výzkum globální změny.
  • Do Colorada, kde má také bydlení a pracovní povinnosti, se často vrací, k tomu cestuje po konferencích a školeních.
  • Má dceru, která žije v Coloradu, kde chodí do školy.

Dlouho se rozmýšleli, že si v Česku pořídí „letní sídlo“, až v roce 2014 koupili byt na Starém Brně. Američan se záhy stal členem vědeckého týmu v brněnském Institutu pro výzkum globální změny. Jako badatel se zaměřuje na dálkový výzkum Země prostřednictvím analýzy dat z družic.

„Dokážou měřit vyzařované či odrážené záření, vlastnosti rostlin či umělých povrchů, sledujeme výměnu vlhkosti a tepla mezi atmosférou a oceány nebo jak se globální oteplování projevuje ve zmrzlých částech zeměkoule,“ vyjmenovává.

Turban, jehož nošení je typické pro vyznavače sikhismu, rozšířeného zejména v Indii, nasazuje přes pětatřicet let. „Můj první učitel byl sikh. Nikoho nepřesvědčoval, že jeho cesta je ta správná, ale sdílel s námi své učení, díky němuž jsem zažil pocity propojení s podstatou všech věcí,“ líčí pomalu, zamyšleně a s takřka rentgenovým pohledem.

Brno je podle něj přátelské k alternativním způsobům života. „Hrozně rád se sem vracím. Důvody není snadné vysvětlit, je to prostě pocit. Ale výrazně k němu přispívá skutečnost, že Češi jsou upřímní a přímočaří. Říkají, co si doopravdy myslí a co cítí, což je rozdíl od mnoha kultur, kde není vhodné skutečné pocity odhalovat.“

Jen jednou se stal kvůli svému vzezření v Brně terčem nenávistného útoku, z Ameriky má podobných zkušeností mnohonásobně víc. „Asi před rokem jsem se ocitl na protimuslimském shromáždění, pochodující si na mě ukázali a chtěli vzít právo do svých rukou, spletli si mě s Arabem,“ vzpomíná.

Těhotné vystavují břicha, překvapilo Indku

Soma Adhicary z indického Nového Dillí žije spolu s manželem krajanem v Brně dva a půl roku.

Vzhledem k množství příznivců Donalda Trumpa by se podle něj sice mohlo zdát, že je v Americe aktuálně velká spousta extremistů, podle něj jich však v tamní společnosti zřejmě není větší procento než třeba v tuzemsku.

„Přestože v české společnosti jsou xenofobní aspekty, nenabyl jsem dojmu, že nějak hluboce zakořeněné. Lidé jsou v klidu, dokud se necítí ohroženi. Předpokládám, že xenofobie pochází ze strachu, že jejich způsob života bude ovlivněn přílivem muslimů, což asi není zcela nedůvodná obava,“ zamýšlí se.

Letadlem si přistěhoval i horské kolo

Česky se nedomluví, ale rozumí obstojně. „To je jedna z věcí, které lituji, přál bych si zastavit všechno kolem a mít prostor se třeba rok plně věnovat češtině, abych mluvil plynule. Necítím se tady bez jazyka špatně, ale tohle by mě rozhodně obohatilo, i co se týče kulturních zkušeností a poznatků. Žena na mě mluví už pouze česky a pomáhá mi se pomalu zlepšovat,“ říká.

Fungujete i ráno po flámu, diví se Nizozemec

Holanďan David Mac Gillavry se po třech letech v Brně domluví velmi obstojně česky.

Siri Jodha Khalsa stále pracuje i pro univerzitu v Coloradu, kam se poměrně často vrací. Hodně také cestuje, po světě přednáší na konferencích a školí. Americká vláda třeba financuje program, jehož cílem je naučit Asijce porozumět s pomocí družicových dat jejich vodním zdrojům.

„Naposledy mě překvapilo, že američtí kolegové začali používat označení Czechia. Zpočátku se mi nelíbilo, nejsem příznivcem novotvarů a myslel jsem si, že to brzy odezní, jenže už ho používám taky,“ líčí se smíchem.

Nejdelší pauza během celého povídání nastane při otázce na věk. Aby se nakonec dopočítal k cifře šestašedesát, zvážní a přibližně na deset sekund se odmlčí. I díky netradičnímu vzezření však působí minimálně o deset let mladší.

„Jógu cvičím každé ráno, loni jsem se v Brně účastnil půlmaratonu a v kategorii nad šedesát let jsem se umístil pátý. Jsem vegetarián, nepiju alkohol, nekouřím,“ dává nahlédnout do tajů svého životního stylu.

Brazilka: Ostraha obchodů zírá. Už se tomu směju

Osmadvacetiletá IT specialistka Cláudia Vláčilová  z brazilského státu Minas Gerais v Brně žije dva roky.

Při stěhování z Ameriky taky kromě pěti kufrů táhl letadlem své horské kolo.

„Mnoho lidí by si mohlo myslet, že mě abstinence vylučuje z velké části české společnosti a kultury, ale není to pravda, je tady tolik nealkoholických piv, klidně si ho dám ke každému jídlu,“ pochvaluje si. „Doufám, že nikdy nepovolí ani malé množství alkoholu za volantem, právě nulová tolerance je důvod toho, že ho koupíte všude,“ zamýšlí se.

Tváříte se nešťastně, ale vyjít se s vámi dá

Zprvu měl silný pocit, že skutečně šťastných lidí je mezi Čechy jen hrstka. Avšak přestože se často tváříme sklesle či nasupeně, v důsledku je s námi podle badatelova mínění poměrně snadné vyjít.

Váží si české vynalézavosti, zraňuje ho však, jak se řada zdejších lidí chová k přírodě.

„Zdaleka ne všichni si váží toho, jak dobře je tady udržovaná, vyhazují odpadky a dělají věci, které poškozují prostředí. Trpím, když to vidím. Máte úžasnou zemi, obdivuhodnou kulturu a ve východní Evropě jste napřed, jak společensky, tak technologicky. Měli byste si toho víc vážit,“ dodává.

Vyzpovídali jsme už 33 cizinců, vyberte si na mapě:

Nevzpomíná si, že by měl problém si v Brně na cokoli zvyknout. „Asi mám tendenci si pamatovat spíš pozitivní věci. Američané jsou známí pro svoji prostořekost, já ale takový nejsem, snažím se být rezervovanější, pozorovat, co dělají ostatní, a přizpůsobit se,“ říká usměvavý badatel.

Chrlíte negativní energii, zjistila Číňanka

Třicetiletá Číňanka An Gui žije v Česku skoro čtyři roky, letos v únoru se s manželem přestěhovali z Prahy do Brna.

Připouští, že se ho ostatní často ptají, jak jde exaktní věda dohromady s hlubokým duchovním životem. „Necítím se rozpolceně, naopak. Jako vědci testujeme hypotézy, ale nikdy to nejsou konečné odpovědi, jen nejlepší vyjádření toho, co víme právě teď. Často musíme vzít něco zpět a říct, že to bylo správně jen částečně. Vědecké způsoby nahlížení reality mnohdy ukazují stejným směrem jako ty, které přicházejí z esoteričtějších tradic.“

Často pracuje dlouho a i v noci si rád vyrazí na procházku. „Je osvěžující cítit městský ruch a vidět všechny typy lidí zapojené do každodenního života, obohacuje mě to, ve Státech na některých předměstích skoro nevidíte v ulicích živáčka, všichni jsou zalezlí doma a na zahradách. Tady přicházíte víc do přímého kontaktu, je to pro mě důvěrnější, lidé k sobě mají blíž,“ uzavírá.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.