Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Klíč k severnímu Iráku. Chystá se bitva o Mosul, sídlo Islámského státu

  19:19aktualizováno  19:19
Po úspěšné obraně syrského Kobani a osvobození iráckých měst Tikrít, Sindžár a Ramádí od černých vlajek samozvaného Islámského státu se opět skloňuje jméno severoirácké metropole Mosul. Islamisté sice ztratili iniciativu, o pomyslné srdce své říše ale mohou bojovat tvrději než o cokoliv dříve, soudí experti.

Bojovníci Islámského státu v Mosulu (27. června 2014) | foto: AP

„Mosul je další logický krok,“ naznačil podle DefenseNews před Vánoci americký generál Mark Odom, působící v severním Iráku. Odmítl ale naznačit, kdy očekávaná ofenzíva přijde.

Mosul je totiž druhým největším městem Iráku a vůbec největším městem v moci Islámského státu (IS). Před válkou měl s předměstími téměř dva miliony obyvatel, zhruba půl milionu uprchlo v létě 2014, když město obsadili ozbrojenci IS. Mezi běženci se ocitly i desítky tisíc křesťanů.

Fotogalerie

Mosul je důležitý také pro svá ropná pole, jedna z největších na iráckém severu, což z nich činí předmět sporu mezi bagdádskou vládou a autonomním iráckým Kurdistánem. O dělbu výnosů z ropy se ostatně tito dva spojenci z donucení často přou.

A roli hraje i zdejší největší přehradní nádrž v Iráku, která je klíčová pro vodní hospodářství země.

Dva měsíce po dobytí Mosulu se jí v srpnu 2014 zmocnil IS. O důležitosti přehrady, stojící na nestabilním podloží a zadržující patnáctkrát víc vody než Orlík, svědčí fakt, že do deseti dnů od dobytí byla zpět v rukou iráckých a kurdských sil. Případné zničení vodního díla by pro Mosul i další města na toku řeky Tigris - například Bagdád - mělo nedozírné následky.

Jenže od té doby uplynul rok a půl. Přehrada je nyní v bezpečných rukou, ale v Mosulu stále vládne teror islamistů. Osvobození města - dle Američanů i Iráčanů „hlavní cíl v úsilí vyhnat IS z Iráku“ - stále nepřichází.

Situace na severu Iráku ke 30. listopadu. Oranžově jsou pozice Kurdů, černě Islámský stát (včetně města Mosul), fialově území ovládané centrální iráckou vládou v Bagdádu. Mapa vznikla před iráckou ofenzívou u Ramádí západně od Bagdádu.

Situace na severu Iráku ke 30. listopadu. Oranžově jsou pozice Kurdů, černě Islámský stát (včetně města Mosul), fialově území ovládané centrální iráckou vládou v Bagdádu. Mapa vznikla před iráckou ofenzívou u Ramádí západně od Bagdádu.

Portál Foreign Policy (FP) začátkem prosince s odvoláním na americké činitele napsal, že islamisté během své nadvlády připravili kolem Mosulu rozsáhlá minová pole a usilovně pracovali na opevňování obranných pozic nejen vně, ale i uvnitř města.

USA vyzbrojí dvě brigády pešmergů

Krátce před Vánoci navštívil irácký Kurdistán americký ministr obrany Ash Carter, který přislíbil vyzbrojit dvě brigády pešmergů právě za účelem útoku na Mosul. Američané tak v řádu týdnů ze svých skladů v Kuvajtu vybaví zbraněmi, vozidly, cisternami, spojovací technikou i prostředky sloužícími k likvidaci improvizovaných výbušných zařízení čtyři tisíce kurdských vojáků, uvedl portál DefenseNews.

Právě technika sloužící k odstranění výbušnin, které za sebou islamisté často zanechávají (dělo se tak v Kobani i Iráku) je to, co Kurdové hodně potřebují. Vojáků mají relativně dost.

V minulosti Američané podobně, avšak ve větším rozsahu, vyzbrojili i irácké síly.

Kurdské pozice jsou blíže než 30 kilometrů od Mosulu. Islamisté se před Vánoci pokusili získat výhodu překvapivým útokem, v němž nasadili i opancéřované buldozery, Kurdové je ale odrazili.

Pozici islamistů naopak ztížilo dobytí Sindžáru (rozhovor s reportérkou Lenkou Klicperovou, která pešmergy ovládané město navštívila, čtěte zde), skrz který vede „Dálnice 47“, hlavní spojnice Mosulu se syrskou Rakkou. „IS ale vybudoval další spojovací trasy jižněji,“ upozornila pro FP analytička Christine van der Toornová, že islamisté neutrpěli zásadní ztrátu.

Zatímco Sindžár mohli Američané „připravit“ na útok kurdských milic letecky, v případě obydleného Mosulu to nepřichází v úvahu. Bývalý velitel roty americké armády James R. Snoddy, který v Mosulu sloužil v letech 2005 až 2006, napsal, že bojovat ve městě plném křivolakých uliček dům od domu bez podpory vozidel by bylo „noční můrou“.

„Kdybych měl dobývat Mosul, pokusil bych se ho izolovat od světa - pomohl si dělostřeleckou přípravou cílenou na klíčové cíle a nočními útoky helikoptér - a připravil se na to, že obléhání a opotřebovávací boj může trvat i deset let,“ zmiňuje pro FP Snoddy s poukazem na to, že v terénu, jaký se nachází v okolí Mosulu, je neprodyšné obležení města vzhledem k činnosti pašeráků obtížné.

Analytik: Boje budou tvrdé, IS bude hájit své velitelství

O složitosti případné operace nepochybuje ani vojenský publicista a analytik Lukáš Visingr. „Dá se předpokládat, že útok proti Mosulu přijde brzy, ale nemyslím si, že to bude tak snadné jako v případě Ramádí (více o tamních bojích zde). To padlo překvapivě snadno, jenže Mosul je jiný případ, protože jde fakticky o hlavní město IS. Ten tam už přenesl většinu úřadů a institucí z města Rakká, které se ocitlo pod těžkým bombardováním ruského letectva,“ řekl Visingr pro iDNES.cz.

Mosul byl ale významný už před začátkem ruských náletů v Sýrii. „Bylo to jedno z nejdůležitějších kurdských měst i vůbec největší město, které IS obsadil v Iráku. A proto očekávám, že boje o Mosul budou velmi tvrdé, s určitou nadsázkou to asi bude podobné Stalingradu nebo Berlínu,“ říká Visingr s ohledem na předpokládaný pouliční charakter bojů.

Ze striktně vojenského pohledu by podle Visingra bylo nejúčinnější „Mosul obklíčit, vyzvat civilisty k odchodu a poté město ze vzduchu srovnat se zemí“. Jenže striktně vojenský pohled v případě Mosulu žádný velící důstojník neuplatní. Visingr tak očekává kruté boje o každý dům.

„Město je snad nejhorší prostředí pro válečné operace. Vyžaduje zcela specifickou taktiku a vhodné zbraně a vždycky to znamená vleklý boj a velké ztráty. Enormně trpí civilisté a dochází k obrovským vedlejším škodám, což islamisté samozřejmě velmi dobře vědí, takže na to budou nepochybně sázet i ve své propagandě,“ uzavírá analytik.

Podstatné je i to, jak v bojích o Mosul dokážou iráčtí Kurdové spolupracovat s centrální vládou v Bagdádu. Obě strany se totiž přou nejen o výnosy ze severoirácké ropy, ale i o samotnou správu nad Mosulem v budoucnosti. A pro Bagdád jsou Kurdové separatisté. Někdejší irácký premiér Málikí například v roce 2014 neváhal říci, že irácký Kurdistán je základnou islamistů (více o obvinění zde, více o kurdsko-iráckých vztazích zde).

Svým dílem pak do bojů o Mosul promluví i česká výzbroj. Češi v minulosti zaslali - se souhlasem Bagdádu - iráckým Kurdům množství munice, například pět tisíc střel do pancéřovek (více o českých dodávkách Kurdům čtěte zde).

Vývoj v Iráku v dokumentu iDNES.cz:

Autor:






Hlavní zprávy

Cuketovo čokoládový chlebíček
Cuketovo čokoládový chlebíček

Potěšte rodinu rychlou dobrotou.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.