Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Kolik „hodí“ život na dávkách? Sociální síť je děravější, než si myslíte

Seriál   12:00aktualizováno  12:00
Sociálně slabí jezdí pro dávky v mercedesech a mají tajemné poukázky na léky bez doplatku. Možná i vy jste někdy uvěřili v některou z fám, které se zpravidla v e-mailech šíří internetem a snaží se vyvolat hněv či dokonce závist vůči chudým. Jaké jsou však ve skutečnosti hranice české sociální sítě a jak je měkká? Pravděpodobně tvrdší, než si myslíte, ukazuje analýza seriálu Chudoba v Česku.
(Ilustrační snímek)

(Ilustrační snímek) | foto:  Tomáš Krist, MAFRA

Od konce roku 2011 koluje Českem například tento hoax o Romce žádající o úvěr. „Předložila mi oficiální papír ze sociálky, kde bylo zřejmé, že měsíčně má příjem ze sociálních dávek 45 600,- a výměr invalidního důchodu manžela na 13 700,“ píše se v e-mailu, kterému pravděpodobně uvěřily tisíce lidí. Další „zaručeně pravdivé“ zprávy pak hovořily například o lécích zdarma či astronomických důchodech Romů.

Seriál iDNES.cz

Seriál iDNES.cz: Chudoba v Česku

Téměř desetina obyvatel Česka žije pod hranicí příjmové chudoby. Desítky tisíc Čechů žijí bez domova, dalších víc než sto tisíc žije na ubytovnách či jim hrozí ztráta bydlení.

Seriál iDNES.cz Chudoba v Česku zavede čtenáře do světa, který často nechceme vidět. Přesto je všude kolem nás a ocitnout se v něm je až příliš snadné.

Nakolik si však „sociální případ“ v Česku ve skutečnosti přijde? Existují dávky stanovené pevnou částkou, to je přídavek na dítě (500 - 700 Kč), porodné (10 000 - 13 000 Kč), pohřebné (5 000 Kč), příspěvek na péči a příspěvek na mobilitu (týká se péče o handicapované, maximálně 12 400 měsíčně). Ty však využívají nejen chudí a jejich příjemců je v Česku relativně hodně. Stejně tak jen asi málokdo bude zpochybňovat existenci rodičovského příspěvku (celkem 220 000 Kč).

Zastavme se tedy až u příspěvku na bydlení, který se často stává cílem zneužívání a kritiky. Touto dávkou stát přispívá na náklady na bydlení rodinám a jednotlivcům s nízkými příjmy. Nárok na příspěvek má vlastník nebo nájemce bytu přihlášený v bytě k trvalému pobytu, jestliže 30 % (v Praze 35 %) příjmů rodiny nestačí k pokrytí nákladů na bydlení a zároveň těchto 30 % příjmů rodiny je nižší než příslušné normativní náklady stanovené zákonem. K tomu se připočítává ještě „doplatek na bydlení“, který závisí na formě bydlení a na cenách v místě obvyklých.

V rámci připravovaného zákona o sociálním bydlení se mají dávky sloučit, což by mělo omezit jejich zneužívání. „Řada obcí a měst ve stávajícím systému organizuje sociální bydlení na základě těchto dávek. Když na to však obec kašle, tak úřad práce platí dávku soukromým majitelům, kteří často bydlení předražují, a obce na to nemají žádný vliv, i když křičí, že to chtějí regulovat,“ uvedla v rozhovoru pro iDNES.cz ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (více čtěte zde).

Kolik je možné získat na dávkách - jednotlivec

Bydlí v obci s 60 000 obyvateli a za bydlení platí 7 000 měsíčně, nezaměstnaný, bez nároku na podporu v nezaměstnanosti

Životní minimum: 3 410 Kč

Čistý příjem: 0 Kč

Příspěvek na bydlení: rozhodný příjem pro nárok na příspěvek na bydlení: 3 410 Kč (ve výši životního minima) pro výpočet jsou rozhodné normativní náklady ve výši
5 858 Kč 5 858 - 3 410 × 0,3 = 4 835 Kč.

Příspěvek na živobytí: 3 410 - (0 - 0,3 × 0) = 3 410 Kč.

Doplatek na bydlení: 7 000 - 4 835 - (3 410 + 0 - 3 410) = 2 165 Kč.

Disponibilní příjem po úhradě nákladů na bydlení je (0 + 4 835 + 3 410 + 2 165 - 7 000): 3 410 Kč

Poslední a v podstatě jedinou dávkou, kterou může chudý člověk volně nakládat, je „Příspěvek na živobytí“. Ty se určují podle počtu a věku členů domácnosti. Částky životního (pro jednotlivce maximálně 3 410 Kč) nebo existenčního minima (2 200 Kč) jednotlivých lidí se sčítají a částku živobytí může případně ještě navyšovat potřeba dietního stravování (na základě potvrzení odborného lékaře).

Domácnostem, kterým stát pomohl dosáhnout alespoň životního minima, bylo loni 150 tisíc. „V jednadvacátém století v srdci Evropy v relativně bohaté zemi, která patří nám všem, je ostudné, když je kdokoli v nezaviněné bídě,“ domnívá se šéf strany a kritik příliš štědrého sociálního systému SPD Tomio Okamura.

Jak je tedy možné, že stále existují představy o sladkém životě na dávkách s desetitisícovými příjmy? „Pro jedince, který není společně posuzován s dalšími osobami, je nemožné dosáhnout na sociální dávky ve výši desítek tisíc korun, jak uvádějí některé hoaxy. Vyšší výše příjmu z dávek je pravděpodobné dosáhnout pouze u vícečetných rodin a víceméně pouze v kombinaci se zdravotním postižením blízké osoby,“ uvádí Jiří Vaňásek, náměstek ministryně pro řízení sekce zaměstnanosti a nepojistných sociálních dávek. U péče o postižené však logicky existují i vyšší výdaje na jídlo i bydlení.

Kolik je možné získat na dávkách - rodina

Rodiče a dvě (zdravé) děti ve věku 2 a 7 let, bydlí v obci s 60 000 obyvateli a za bydlení platí 15 000 měsíčně; matka na rodičovské dovolené, otec nezaměstnaný bez nároku na podporu v nezaměstnanosti.

Životní minimum: 9 850 Kč

Čistý příjem: 0 Kč

Přídavek na dítě: 500 + 610 = 1 110 Kč

Rodičovský příspěvek: volba ve výši 7 600 Kč

Příspěvek na bydlení: rozhodný příjem pro nárok na příspěvek na bydlení: 9 850 Kč (ve výši životního minima) pro výpočet jsou rozhodné normativní náklady ve výši
14 905 Kč -> 14 905 - 9 850 × 0,3 = 11 950 Kč.

Příspěvek na živobytí: 9 850 - [1 110 + 7 600 - 0,3 × (1 110 + 7 600)] = 3 753 Kč.

Doplatek na bydlení: 15 000 - 11 950 - (1 110 + 7 600 + 3 753 - 9 850) = 437 Kč.

Disponibilní příjem domácnosti po úhradě nákladů na bydlení (0 + 1 110 +
7 600 + 11 950+ 3 753 + 437 - 15 000): 9 850 Kč

Co však českému systému dávek nejvíce chybí? „Jednoznačně lepší kontrola, kam dávky skutečně jdou,“ říká expertka TOP 09 na sociální problematiku a poslankyně Markéta Adamová. Postupně se podle ní vytrácí zásluhovost, současná vláda plánuje řadu zvýšení dávek a z některých chce udělat plošné - třeba přídavky na děti a porodné. „Jako daňový poplatník chci, aby má pomoc byla směřována k těm, kdo ji skutečně potřebují, a ne k těm, kteří se jen tváří, že ji potřebují, přitom jim nic nebrání být soběstačný,“ říká Adamová.

Trendy? Senioři a děti

Pokud se podíváme na žebříček nejoblíbenějších dávek, tak vede přídavek na dítě následovaný příspěvkem na péči, rodičovským příspěvkem, příspěvkem na mobilitu a příspěvkem na bydlení.

„Tak takhle se žije v Ústí“

Dvaačtyřicetiletý Miloslav z Ústí nad Labem přišel o práci před deseti lety. „Firma snižovala stavy,“ vypráví rezignovaně. Žije sám v družstevním bytě.

Jak vám stát ve vaší situaci pomáhá?
Stát mi dává podporu 3 400 Kč a příspěvek na bydlení 3 000 korun. Takže mám 6 400 Kč na měsíc a nájem i s dalšími poplatky platím 5 200 Kč. Takže mi zbyde na měsíc 1 200 Kč. A podle úřadu práce už na víc peněz nemám nárok. Tak takhle se stát stará o lidi bez práce.

Snaží se vám úředníci opravdu pomoci? Dostáváte nabídky práce?
Nabídky od ÚP nedostávám. Firmy už nemusí hlásit volná místa jako dříve, takže na ÚP mnoho volných míst není. Nijak mi nepomáhají. Úřednice z ÚP je schopná poslat mne do ZOO s doporučenkou, na práci zametání exkrementů po zvířatech. A to mám maturitu.

Teoreticky byste měl mít nárok na vyšší podporu na bydlení, zkoušel jste o ní žádat?
Ano, žádal jsem, ale úřednice mi řekla, že na více korun nemám nárok, protože bydlím v družstevním bytě.

Nabízí vám úřad třeba rekvalifikaci?
Ne. Ale loni jsem musel celý měsíc chodit každý den na 6 hodin do kurzu s názvem „Jak se píše životopis“. Kurz na nic, pořádající agentura se napakovala na eurodotacích. Jen tak mimochodem: lektorka kurzu za to brala 400 Kč/hod., tj. 2 000 Kč čistého denně. Pěkné, že?

Využíváte služeb nějaké charity?
Nevyužívám, nechci chodit mezi lidi, kteří jsou na tom ještě hůře.

Za 1 200 Kč měsíčně nejde žít, jak situaci řešíte?
Občas si seženu brigádu, ale shání se velmi těžko. Jedině jít dělat telefonistu do callcentra. Kamarádka, co tam pracovala, měla mít hrubého 60 Kč/hod, ale agentura jim hodně hodin neproplácela. Když si doma spočetla mzdu a odpracované hodiny, tak jí to vyšlo asi na 42 Kč/hod.

Co vás na přístupu státu k nezaměstnaným vadí nejvíce?
ÚP potažmo MPSV chce zase zavést povinnost odpracovat 20 hodin týdně zadarmo pro stát, aby nezaměstnaný dostal 3 410 Kč. Když si sám nezaměstnaný takovou práci nesežene, tak mu stát dá jen 2 200 Kč. Štve mě, že stát po nezaměstnaných něco chce, ale tuto práci zadarmo jim nemá povinnost zajistit. Pokud by měl tuto povinnost, tak od ledna 2017 by asi bylo v Ústí 10 000 zametačů v ulicích. Nechápu dost dobře, když to jednou Ústavní soud po Drábkovi zrušil, že se toto znova zavádí.

Pak mě také pěkně štve, že všem stát přidává na platech, ale sociální dávky se nezvyšují, ani o pár stovek. Tak takhle se žije na severu v Ústí.

-nev-

Se stárnutím populace přibývá poptávka po příspěvku na péči a dalších dávkách pro postižené, které pomáhají i seniorům zůstat v rodinné péči. „Rodiny s dětmi by podle našich zkušeností uvítaly větší pomoc státu v zajištění a dostupnosti služeb péče o děti,“ dodává Vaňásek.

Jedním z největších problémů české sociální sítě je obecně velký počet dlouhodobě nezaměstnaných. I když i jejich počty začínají díky současné konjunktuře klesat. Meziročně jich bylo v září nejméně za poslední dva roky. Zatímco v září 2014 tvořili lidé, kteří byli bez práce déle než rok, 45,7 % z celkového počtu nezaměstnaných a o rok později 45 %, letos jejich podíl klesl na 40,8 %.

Nutno dodat, že dlouhodobě nezaměstnaní jsou odkázání na dávky hmotné nouze. Podpora v nezaměstnanosti se totiž vyplácí jen pět až jedenáct měsíců podle věku příjemce.

Pomáhat jen skutečně potřebným

Ve výzkumu pro iDNES.cz uvedlo 71 procent chudých, že od státu chtějí hlavně nižší daně na potraviny. Nová místa ocení třetina chudých, vyšší dávky pak požaduje „jen“ 26 procent z nich.

„Sociální systém musí být adresný, tedy pomoc má jít k těm, kteří ji skutečně potřebují a nezneužívají,“ říká k tomu Adamová. Navrhuje zaměřit se na oblast zaměstnávání a na cílenou práci s lidmi kteří mohou, ale nepracují. „Pokud bychom byli schopni dávky vyplácet jen těm skutečně potřebným, omezili výrazně zneužívání dávek, tak bychom právě jim mohli pomáhat ještě víc než dnes,“ uvádí Adamová.

Právě zneužívání je nejspíše to, co Čechům na systému sociálních dávek vadí nejvíce. Domnívají se totiž, že je příliš snadné a nikdo se o kontrolu nestará. „Pokud je zákonem nastavená nějaká podmínka pro získání sociální dávky, zpravidla se s ní naučí příjemci po určité době pracovat a plně ji využít,“ připouští náměstek MPSV Vaňásek.

Nejčastěji se to podle něj projevuje u dávek v oblasti bydlení. Konkrétně třeba dochází k „osamostatnění“ studujících dětí bez příjmu, které si ovšem nejsou samy schopny náklady vlastní domácnosti hradit.

V případě, kdy někdo schválně uvede nepravdivé informace, aby dávku získal, nebo peníze použije k jinému účelu, musí peníze vrátit. Když někdo podvádí opakovaně, můžou úředníci poslat dávku přímo například pronajímateli bytu.

200 tisíc kontrol ročně

„Od ledna do konce září 2016 provedli zaměstnanci Úřadu práce ČR 77 405 sociálních šetření a 48 829 šetření v místě,“ uvádí ke kontrolám mluvčí úřadu Kateřina Beránková. Podle ní na základě těchto kontrol zamítli 886 nových žádostí o některou z dávek hmotné nouze a odejmuli 1 871 už vyplácených dávek. Stát tak za devět měsíců „ušetřil“ přes 37 milionů (podrobně viz box). Za celý loňský rok podnikli úředníci přes 200 tisíc takových kontrol a podle úřadu se od srpna 2014 ušetřilo 138 milionů.

Úspory na základě kontrol podle MPSV
Druh dávky01/2016 - 9/2016
Příspěvek na živobytí15 459 322 Kč
Doplatek na bydlení4 226 470 Kč
Mimořádná okamžitá pomoc17 810 476 Kč
Celkem37 496 268 Kč

„Podstatou a cílem šetření je získání informací o životní a sociální situaci žadatele. Naši lidé v jeho průběhu mohou ověřit, jestli se konkrétní žadatel nebo příjemce skutečně nachází v podmínkách, které ho opravňují k nároku na dávku, její výši a výplatu, včetně trvání výplaty,“ vysvětluje generální ředitelka ÚP ČR Kateřina Sadílková. Pokud zjistí opak, dávky seberou, nebo sníží.

Konkrétně se zkoumá, jaké panují v rodině příjemce dávek rodinné vztahy, jak komunikuje s okolím nebo jak je schopen zabezpečit chod domácnosti a v případě, že pečuje o nezletilé dítě, jestli dbá na jeho řádnou školní docházku.

Pro přiznání dávek v hmotné nouzi je podstatné, kolik lidí žije ve společné domácnosti a jaké jsou jejich příjmy a společné výdaje, či jaký mají majetek. Zjišťuje se tak, zda klient žije v bytě, nebo v domě, jak velkou plochu obývá, jestli má garáž, zahradu a jak je vybavená domácnost.

Teprve pak se rozhodne, zdali má nárok na příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení, nebo mimořádnou okamžitou pomoc.

Pomůže spásná minimální mzda?

Hlavní motivací pro dlouhodobé klienty sociálního systému má být podle MPSV zvyšování minimální mzdy. Od příštího roku dosáhne 11 tisíc, tím však růst nekončí. „Pracovat se rozhodně musí vyplatit, lidé nesmí žít spokojeně na sociálních dávkách. V dnešní době kdo opravdu pracovat chce, práci má. A kdo nechce, nemá v evidenci nezaměstnaných co dělat,“ míní ministryně Marksová.

Výdaje na nepojistné sociální dávky 2014 a 2015 (v milionech Kč) :

Vývoj výdajů dávkových systémů MPSV v letech 2014 a 2015 v milionech korun. Zdroj: MPSV

Vývoj výdajů dávkových systémů MPSV v letech 2014 a 2015 v milionech korun. Zdroj: MPSV

„Postupný růst minimální mzdy v době, kdy se ekonomice daří, je lepší než její skokové navyšování, jak se tomu děje nyní. Dopadne totiž v době ekonomické stagnace nebo krize právě na ty, kteří ji pobírají - často za ni pracují lidé na nízkokvalifikovaných pozicích, jejichž propouštěním firmy chtějí v horších časech šetřit. Vede to pak k zaměstnávání na černo a to nepřináší nic dobrého ani zaměstnanci, ani státu,“ domnívá se však Adamová.

Kritik pomoci sociálně slabým Tomio Okamura z SPD se domnívá, že chudým pracujícím musí umět přidat jejich zaměstnavatel. „Ale k tomu jim musí vytvořit podmínky i stát, například snižováním byrokracie, snižováním daní a stát musí přispět i snížením odvodů za ty nejméně vydělávající, čímž také vznikne další prostor pro zvýšení mzdy.“

On-line reportáž Život s životním minimem (více o ní čtěte zde):

Když zklame stát, pomůže charita

Tam, kam stát nedosáhne a kam nevidí, je možná už jen jedna pomoc: mezilidská solidarita, reprezentovaná slovem, při kterém v poslední době mnohým z nepochopitelných důvodů naskočí kopřivka: neziskovky. Právě neziskové organizace jako Charita či Diakonie jsou zde pro ty, kteří sítem státní pomoci propadli.

„Konkrétně na oblast týkající se chudoby je to 20 milionů korun ročně,“ říká Adam Šůra z Diakonie Českobratrské církve evangelické, která je jednou z největších těchto organizací v Česku.

V seriálu Chudoba v Česku již vyšlo:

Podle něj je role nestátních organizací nezastupitelná ve větší flexibilitě, schopnosti pracovat v terénu a schopnosti pomoci cílit podle individuálních potřeb klienta či podle měnící se situace. „K étosu naší organizace patří také schopnost jít nad rámec svých povinností, když si to situace žádá, když je potřeba pracovat více jak osm hodin denně. S osobním nasazením je ale samozřejmě potřeba nakládat uvážlivě, jinak hrozí syndrom vyhoření,“ popisuje Šůra.

Ale ani nestátním organizacím založeným z velké části na dobrovolnictví se zneužívání pomoci nevyhýbá. „Nejsme schopni zabránit tomu, aby naše služby nebyly nikdy zneužívány. Děje se to ale spíše výjimečně. Ověřujeme si, že naše práce je skutečně potřebná a že reagujeme na reálnou situaci klienta. Zároveň za něj neděláme práci, kterou zvládne sám. Předcházíme vzniku závislosti na naší pomoci,“ vyjmenovává.

„Jde o to nemít například ostych v případě narůstající agrese klienta ukončit rozhovor a říci na shledanou, uvidíme se za týden,“ uzavírá mluvčí.

Exkluzivní výzkum agentury Median pro iDNES.cz

Chudoba v Česku – exkluzivní výzkum agentury Median pro iDNES.cz






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.