Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Životní styl chudých? Neradi se rozhodují, méně sportují a častěji kouří

Seriál   12:49aktualizováno  12:49
Nejen chlebem živ je člověk a nejlepší věci v životě jsou zadarmo, říkají stará moudra. U Čechů žijících pod hranicí chudoby to však moc neplatí - bída totiž tvrdě dopadá i na kvalitu jejich volnočasových aktivit. Méně čtou, nevyrážejí za kulturou a častěji kouří. Analýzu útrat a životního stylu nejchudších přináší další díl seriálu iDNES.cz Chudoba v Česku.

Z dlouhodobého výzkumu vyplývá pozoruhodná věc: chudí lidé se často neradi rozhodují. | foto: Profimedia.cz

Data o trávení volného času chudých pocházejí z dlouhodobého reprezentativního výzkumu MML-TGI agentury Median, kterého se účastní 15 tisíc lidí ročně

Seriál iDNES.cz

Seriál iDNES.cz: Chudoba v Česku

Téměř desetina obyvatel Česka žije pod hranicí příjmové chudoby. Desítky tisíc Čechů žijí bez domova, dalších víc než sto tisíc žije na ubytovnách či jim hrozí ztráta bydlení.

Sto tisíc Čechů se potápí ve spirále zadlužení a proti stovkám tisíc je vedena exekuce. Tito lidé se nezřídka rozhodují, zda zaplatí jídlo, nebo školní výlet dětí. Další statisíce lidí se pohybují na hraně, stačí jeden nečekaný výdaj a následuje pád.

Seriál iDNES.cz Chudoba v Česku zavede čtenáře do světa, který často nechceme vidět. Přesto je všude kolem nás a ocitnout se v něm je až příliš snadné.

Ukázalo se, že chudí Češi se od svých movitějších spoluobčanů příliš neliší v čase, který stráví u počítače, sledováním televize nebo výlety do přírody. Zato však méně často poslouchají rádio a méně čtou knihy, časopisy i noviny. „To může být dáno náklady, ale také tím, že jde o takzvaná studená média vyžadující vyšší interpretaci publikem a spojená s aktivnějším a informovanějším životním stylem,“ domnívá se sociolog agentury Median Daniel Prokop.

Respondenti z chudých domácností oproti ostatním méně sportují. S tím, stejně jako s fyzicky náročnější prací, vyšším stresem a horší kvalitou jídla a bydlení, pravděpodobně souvisí i závěr exkluzivního výzkumu pro iDNES.cz z minulého týdne, že chudí Češi hodnotí hůře svůj zdravotní stav (více čtěte zde). „Výzkum mezi rodinami s dětmi ukazuje, že chudoba souvisí s menší intenzitou aktivního času i u dětí. Tedy různé kroužky dětí, rozvojové aktivity a podobně To může být jeden z důvodů, proč chudoba souvisí s problémy dětí v komunikaci, ve škole a dalších oblastech,“ říká Prokop.

Kromě sportu se lidé žijící na hranici chudoby také méně věnují kutilství, práci na zahradě i vlastnímu vzdělávání, což může být podle Prokopa opět důsledkem omezených prostředků, ale i pasivnějšího způsobu života. „Menší intenzitu prací na zahradě lze přisuzovat tomu, že městští chudí respondenti častěji nemají chatu či chalupu,“ komentuje Prokop. Zajímavé je, že chudí Češi se naopak více věnují domácím ručním pracím, jako je šití, háčkování a pletení.

Méně známých = menší šance na lepší práci

Respondenti z chudých domácností rovněž méně často vyráží za kulturou. Nepřekvapí, že jakékoli činnosti, které vyžadují zaplacení vstupu, jsou pro ně méně dostupné. Méně proto chodí do kina, divadla, na koncert, méně často navštěvují památky, koupaliště nebo sportovní utkání.

On-line reportáž Život s životním minimem (více o ní čtěte zde):

Za kulturu nejchudší Češi utratí v průměru 150 korun za měsíc. Stejnou částku investují do domácích zvířat, květin nebo opečovávání zahrady. Zástupci běžné populace, které chudoba neohrožuje, utratí za kulturu měsíčně téměř 290 korun.

DATA: životní styl chudých

Podle šetření Českého statistického úřadu z loňského roku zhruba čtvrtina lidí s příjmy pod hranicí ohrožení příjmovou chudobou nenavštívila v posledním roce kino, divadlo nebo historickou či kulturní památku. Lidé, kteří v posledních dvanácti měsících nevyrazili za kulturou, ve třetině případů uvedli, že si to nemohli z finančních důvodů dovolit.

„Chudí lidé tato omezení vnímají a stěžují si na kvalitu trávení volného času a zapojení do společnosti. To, jak a s kým trávíme volný čas, navíc určuje, jaké máme sociální sítě známých a přátel. A ty nám pak pomáhají například, když hledáme (lepší) práci, řešíme nějakou krizovou situaci a podobně. Absence těchto sítí může dělat chudé lidi ještě zranitelnějšími,“ domnívá se Prokop.

Chudý Čech dá měsíčně čtrnáct set za jídlo, nejvíc za maso

Z údajů Českého statistického úřadu za minulý rok vyplývá, že nejchudší desetina Čechů utratí ročně průměrně 75 tisíc korun. Největší položku v jejich výdajích tvoří nákupy jídla a platby za bydlení, tedy za nájem, vodu a energie. Za obojí utratí téměř 17 tisíc ročně, tedy téměř čtvrtinu svých celkových výdajů. Měsíční náklady na bydlení jednoho člověka tak jsou průměrně 1 400 korun.

UNICEF: Děti z chudých rodin jedí méně sladkostí

Z nové zprávy organizace UNICEF vyplývá, že v období let 2002 a 2014 klesl rozdíl mezi dětmi v nejnižší společenské vrstvě a průměrem dětské populace v konzumaci sladkostí a slazených nápojů o 4,4 %. Naopak aktivní zájem o pohybovou aktivitu se o 3,1 % navýšil. Na zprávě spolupracovali odborníci z Institutu aktivního životního stylu Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci.

I přes pozitivní výsledky v oblasti zdravého životního stylu se subjektivní pocit zdraví u chudších dětí zhoršuje. Výzkum HBSC v roce 2014 ukázal, že při subjektivním hodnocení zdraví až 25 % českých dětí pociťuje alespoň jednu zdravotní komplikaci denně (např. bolest hlavy, zad, břicha, závratě, podrážděnost či poruchu spánku).

Podobně jako své zdraví hodnotí české děti také svoji životní spokojenost. Na škále spokojenosti s kvalitou života (od 0–10) hodnotilo 8,6 % dětí svoji současnou spokojenost na úrovni 4 a méně. Celkově jsou české děti nejméně spokojenými dětmi v rámci EU.

A stejnou částku zaplatí nejchudší za jídlo, z toho nejvíc za maso (338 korun měsíčně), mléko, sýry a vejce (270 korun) a pečivo (262 korun). Oproti běžné populaci utratí nejchudší výrazně méně za zeleninu (106 korun) a ovoce (85 korun). Zcela nepatrnou částku, pouhých 36 korun, pak zaplatí měsíčně za ryby. Průměrný Čech zaplatí za bydlení i jídlo měsíčně téměř o tisícovku víc.

Chudší obyvatelé Česka jsou také mnohem zranitelnější vůči zdražování. To na ně dopadá tvrdším způsobem než na ostatní. Podle Prokopa totiž česká struktura inflace dlouhodobě mnohem výrazněji postihuje chudé než bohatší obyvatele.

„V posledních patnácti letech, a zejména mezi lety 2002 a 2013, v Česku rostly ceny základních výdajů na potraviny, bydlení a zdraví rychleji než ve zbytku Evropy. Pomaleji naopak rostly výdaje na rekreaci, ceny spotřebičů a podobně. Tato struktura inflace je nevýhodná pro chudší domácnosti, protože větší část rozpočtu dají právě za bydlení a jídlo. U části chudých tvoří tyto položky až padesát procent výdajů, zatímco u bohatších je to méně,“ říká Prokop.

Výdaje nejchudších deseti procent české populace

Výdaje za rokVýdaje za měsícProcentuální podíl
Celkem74 531Kč6 211 Kč100 %
Bydlení16 799 Kč1 400 Kč23,6 %
Potraviny16 770 Kč1 398 Kč23,5%
Doprava6 028 Kč502 Kč8,5 %
Rekreace a kultura5 709 Kč476 Kč8 %
Restaurace a ubytování4 092 Kč341 Kč5,7 %
Oblečení a boty3 836 Kč320 Kč5,4 %
Telefon a pošta3 687 Kč307 Kč5,2 %
Bytové vybavení2 870 Kč239 Kč4 %
Alkohol a tabák1 890 Kč158 Kč2,7 %
Zdraví1 362 Kč113 Kč1,9 %
Vzdělávání794 Kč66 Kč1,1 %
Ostatní7 394 Kč616 Kč10,4 %

Zdroj: Český statistický úřad

Od svých zámožnějších spoluobčanů se chudí neliší v tom, jak často pijí alkohol. Utratí za něj méně: měsíčně průměrně necelých 70 korun, z toho nejvíc za pivo (31 korun) a víno (23 korun). Češi, které nedostatek peněz tolik netrápí, dají za alkohol měsíčně téměř 180 korun.

Cigarety vyjdou jednoho člověka spadajícího do kategorie nejchudších deseti procent v průměru na bezmála devadesát korun měsíčně. Bohatšího kuřáka pak na necelých 150 korun.

Třetí největší položkou ve výdajích nejchudších Čechů je doprava. Měsíčně na ni vydají přes pět stovek. Za nákupy oblečení a bot pak utratí 320 korun za měsíc, ročně 3 800 Kč. Průměrně zámožní Češi za tyto položky vydají téměř dvojnásobné částky.

Z dlouhodobého výzkumu vyplývá také další pozoruhodná věc: chudí lidé se často neradi rozhodují. Uvedlo to 46 procent z nich. Z běžné populace rozhodování nemá v lásce 35 procent respondentů.

Exkluzivní výzkum agentury Median pro iDNES.cz

Chudoba v Česku – exkluzivní výzkum agentury Median pro iDNES.cz






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.