Data o trávení volného času chudých pocházejí z dlouhodobého reprezentativního výzkumu MML-TGI agentury Median, kterého se účastní 15 tisíc lidí ročně
Seriál iDNES.cz Téměř desetina obyvatel Česka žije pod hranicí příjmové chudoby. Desítky tisíc Čechů žijí bez domova, dalších víc než sto tisíc žije na ubytovnách či jim hrozí ztráta bydlení. Sto tisíc Čechů se potápí ve spirále zadlužení a proti stovkám tisíc je vedena exekuce. Tito lidé se nezřídka rozhodují, zda zaplatí jídlo, nebo školní výlet dětí. Další statisíce lidí se pohybují na hraně, stačí jeden nečekaný výdaj a následuje pád. Seriál iDNES.cz Chudoba v Česku zavede čtenáře do světa, který často nechceme vidět. Přesto je všude kolem nás a ocitnout se v něm je až příliš snadné. |
Ukázalo se, že chudí Češi se od svých movitějších spoluobčanů příliš neliší v čase, který stráví u počítače, sledováním televize nebo výlety do přírody. Zato však méně často poslouchají rádio a méně čtou knihy, časopisy i noviny. „To může být dáno náklady, ale také tím, že jde o takzvaná studená média vyžadující vyšší interpretaci publikem a spojená s aktivnějším a informovanějším životním stylem,“ domnívá se sociolog agentury Median Daniel Prokop.
Respondenti z chudých domácností oproti ostatním méně sportují. S tím, stejně jako s fyzicky náročnější prací, vyšším stresem a horší kvalitou jídla a bydlení, pravděpodobně souvisí i závěr exkluzivního výzkumu pro iDNES.cz z minulého týdne, že chudí Češi hodnotí hůře svůj zdravotní stav (více čtěte zde). „Výzkum mezi rodinami s dětmi ukazuje, že chudoba souvisí s menší intenzitou aktivního času i u dětí. Tedy různé kroužky dětí, rozvojové aktivity a podobně To může být jeden z důvodů, proč chudoba souvisí s problémy dětí v komunikaci, ve škole a dalších oblastech,“ říká Prokop.
Kromě sportu se lidé žijící na hranici chudoby také méně věnují kutilství, práci na zahradě i vlastnímu vzdělávání, což může být podle Prokopa opět důsledkem omezených prostředků, ale i pasivnějšího způsobu života. „Menší intenzitu prací na zahradě lze přisuzovat tomu, že městští chudí respondenti častěji nemají chatu či chalupu,“ komentuje Prokop. Zajímavé je, že chudí Češi se naopak více věnují domácím ručním pracím, jako je šití, háčkování a pletení.
Méně známých = menší šance na lepší práci
Respondenti z chudých domácností rovněž méně často vyráží za kulturou. Nepřekvapí, že jakékoli činnosti, které vyžadují zaplacení vstupu, jsou pro ně méně dostupné. Méně proto chodí do kina, divadla, na koncert, méně často navštěvují památky, koupaliště nebo sportovní utkání.
On-line reportáž Život s životním minimem (více o ní čtěte zde):
Za kulturu nejchudší Češi utratí v průměru 150 korun za měsíc. Stejnou částku investují do domácích zvířat, květin nebo opečovávání zahrady. Zástupci běžné populace, které chudoba neohrožuje, utratí za kulturu měsíčně téměř 290 korun.
DATA: životní styl chudých |
Podle šetření Českého statistického úřadu z loňského roku zhruba čtvrtina lidí s příjmy pod hranicí ohrožení příjmovou chudobou nenavštívila v posledním roce kino, divadlo nebo historickou či kulturní památku. Lidé, kteří v posledních dvanácti měsících nevyrazili za kulturou, ve třetině případů uvedli, že si to nemohli z finančních důvodů dovolit.
„Chudí lidé tato omezení vnímají a stěžují si na kvalitu trávení volného času a zapojení do společnosti. To, jak a s kým trávíme volný čas, navíc určuje, jaké máme sociální sítě známých a přátel. A ty nám pak pomáhají například, když hledáme (lepší) práci, řešíme nějakou krizovou situaci a podobně. Absence těchto sítí může dělat chudé lidi ještě zranitelnějšími,“ domnívá se Prokop.
Chudý Čech dá měsíčně čtrnáct set za jídlo, nejvíc za maso
Z údajů Českého statistického úřadu za minulý rok vyplývá, že nejchudší desetina Čechů utratí ročně průměrně 75 tisíc korun. Největší položku v jejich výdajích tvoří nákupy jídla a platby za bydlení, tedy za nájem, vodu a energie. Za obojí utratí téměř 17 tisíc ročně, tedy téměř čtvrtinu svých celkových výdajů. Měsíční náklady na bydlení jednoho člověka tak jsou průměrně 1 400 korun.
UNICEF: Děti z chudých rodin jedí méně sladkostíZ nové zprávy organizace UNICEF vyplývá, že v období let 2002 a 2014 klesl rozdíl mezi dětmi v nejnižší společenské vrstvě a průměrem dětské populace v konzumaci sladkostí a slazených nápojů o 4,4 %. Naopak aktivní zájem o pohybovou aktivitu se o 3,1 % navýšil. Na zprávě spolupracovali odborníci z Institutu aktivního životního stylu Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci. I přes pozitivní výsledky v oblasti zdravého životního stylu se subjektivní pocit zdraví u chudších dětí zhoršuje. Výzkum HBSC v roce 2014 ukázal, že při subjektivním hodnocení zdraví až 25 % českých dětí pociťuje alespoň jednu zdravotní komplikaci denně (např. bolest hlavy, zad, břicha, závratě, podrážděnost či poruchu spánku). Podobně jako své zdraví hodnotí české děti také svoji životní spokojenost. Na škále spokojenosti s kvalitou života (od 0–10) hodnotilo 8,6 % dětí svoji současnou spokojenost na úrovni 4 a méně. Celkově jsou české děti nejméně spokojenými dětmi v rámci EU. |
A stejnou částku zaplatí nejchudší za jídlo, z toho nejvíc za maso (338 korun měsíčně), mléko, sýry a vejce (270 korun) a pečivo (262 korun). Oproti běžné populaci utratí nejchudší výrazně méně za zeleninu (106 korun) a ovoce (85 korun). Zcela nepatrnou částku, pouhých 36 korun, pak zaplatí měsíčně za ryby. Průměrný Čech zaplatí za bydlení i jídlo měsíčně téměř o tisícovku víc.
Chudší obyvatelé Česka jsou také mnohem zranitelnější vůči zdražování. To na ně dopadá tvrdším způsobem než na ostatní. Podle Prokopa totiž česká struktura inflace dlouhodobě mnohem výrazněji postihuje chudé než bohatší obyvatele.
„V posledních patnácti letech, a zejména mezi lety 2002 a 2013, v Česku rostly ceny základních výdajů na potraviny, bydlení a zdraví rychleji než ve zbytku Evropy. Pomaleji naopak rostly výdaje na rekreaci, ceny spotřebičů a podobně. Tato struktura inflace je nevýhodná pro chudší domácnosti, protože větší část rozpočtu dají právě za bydlení a jídlo. U části chudých tvoří tyto položky až padesát procent výdajů, zatímco u bohatších je to méně,“ říká Prokop.
| Výdaje za rok | Výdaje za měsíc | Procentuální podíl | |
| Celkem | 74 531Kč | 6 211 Kč | 100 % |
| Bydlení | 16 799 Kč | 1 400 Kč | 23,6 % |
| Potraviny | 16 770 Kč | 1 398 Kč | 23,5% |
| Doprava | 6 028 Kč | 502 Kč | 8,5 % |
| Rekreace a kultura | 5 709 Kč | 476 Kč | 8 % |
| Restaurace a ubytování | 4 092 Kč | 341 Kč | 5,7 % |
| Oblečení a boty | 3 836 Kč | 320 Kč | 5,4 % |
| Telefon a pošta | 3 687 Kč | 307 Kč | 5,2 % |
| Bytové vybavení | 2 870 Kč | 239 Kč | 4 % |
| Alkohol a tabák | 1 890 Kč | 158 Kč | 2,7 % |
| Zdraví | 1 362 Kč | 113 Kč | 1,9 % |
| Vzdělávání | 794 Kč | 66 Kč | 1,1 % |
| Ostatní | 7 394 Kč | 616 Kč | 10,4 % |
Zdroj: Český statistický úřad
Od svých zámožnějších spoluobčanů se chudí neliší v tom, jak často pijí alkohol. Utratí za něj méně: měsíčně průměrně necelých 70 korun, z toho nejvíc za pivo (31 korun) a víno (23 korun). Češi, které nedostatek peněz tolik netrápí, dají za alkohol měsíčně téměř 180 korun.
Cigarety vyjdou jednoho člověka spadajícího do kategorie nejchudších deseti procent v průměru na bezmála devadesát korun měsíčně. Bohatšího kuřáka pak na necelých 150 korun.
Třetí největší položkou ve výdajích nejchudších Čechů je doprava. Měsíčně na ni vydají přes pět stovek. Za nákupy oblečení a bot pak utratí 320 korun za měsíc, ročně 3 800 Kč. Průměrně zámožní Češi za tyto položky vydají téměř dvojnásobné částky.
Z dlouhodobého výzkumu vyplývá také další pozoruhodná věc: chudí lidé se často neradi rozhodují. Uvedlo to 46 procent z nich. Z běžné populace rozhodování nemá v lásce 35 procent respondentů.
Exkluzivní výzkum agentury Median pro iDNES.cz |
