Čech René se vyzná v tancích, absolvoval tankovou školu v Nitře. Pešmergové...

Čech René se vyzná v tancích, absolvoval tankovou školu v Nitře. Pešmergové tanky mají, vesměs ale starší typy, zranitelné v soudobých bojích zejména ve městech. | foto: Archiv Reného K.

Český spolubojovník pešmergů: Já nejsem hrdina, to oni válčí o všechno

  • 264
Ještě před několika lety se René K. ve volném čase zabýval ochranou přírody v jižních Čechách. Osud ho nyní zavál k iráckému Kirkúku, na frontovou linii mezi Kurdy a ozbrojenci takzvaného Islámského státu. Portálu iDNES.cz se jako prvnímu z českých médií podařilo zmapovat jeho příběh.

Že v řadách kurdských bojovníků působí i cizinci, není tajemstvím. Doposud ale nebyla známá žádná konkrétní zpráva o přímé účasti českého občana v bojích proti islamistům. Teď už to neplatí.

Příběh Reného K.

Redakce iDNES.cz nemá prostředky, jak nezávisle ověřit líčení Reného K. Nemáme ale ani žádný důvod domnívat se, že příběh není pravý. Známe celé jméno a bydliště Reného K. i dobu, jakou je v Iráku, na jeho přání a z bezpečnostních důvodů tyto informace neuvádíme.

René K. má bydliště a rodinu v jižních Čechách. Od dětství ho zajímala ochrana přírody. Věnoval se jí ve volném čase i v době, kdy v Sýrii začínala krvavá občanská válka.

Boje, které se na Blízkém východě rozhořely, pro něj nebyly úplně odtažitým tématem. V 90. letech sloužil René coby voják české armády na misi v bývalé Jugoslávii, kterou rozervala ničivá občanská válka odehrávající se v bezprostřední blízkosti střední Evropy. Konflikt v Sýrii ji ale co do počtu mrtvých záhy výrazně překonal.

René otevřeně přiznává, že jeho motivace nebyla úplně dobročinná. Jako někdejší voják na internetu našel nabídku placené práce pro někoho jako on: absolvent vojenské školy tankového vojska, s britskou licencí na ochranu osob ve zvláště rizikových oblastech a pracovní zkušeností z USA, který se kromě angličtiny domluví i rusky..Místo práce: irácký Kurdistán, Kirkúk a jeho okolí.

Plat kontraktorů pracujících pro soukromé bezpečnostní firmy se obecně pohybuje v řádu několika set dolarů denně, což je podle Reného výrazně méně než ještě před pár lety. „Jsem tu na kontrakt k výcviku osádek tanků a jejich oprav. Vše probíhá v přední linii,“ popsal René K. svou práci pro iDNES.cz.

Pešmergové mají tanky i z Československa

Iráčtí Kurdové - pešmergové - podle něj tanky mají a není jich úplně málo. Některé z nich dokonce pocházejí z Československa, vyrobila je kdysi velká zbrojovka ZŤS (Závody ťažkého strojárstva) v Martině. „Co do počtu se to liší jednotku od jednotky. Musíte si ale uvědomit, že to jsou starší tanky ruského původu, nejsou dost dobře chráněny v boji ve městě. Nejhorší jsou nástražné systémy,“ popisuje René.

Islámský stát

Dobrovolníci se nyní do Iráku dostávají letecky, cesta z Evropy vede například přes Turecko, i když přímé spojení z Německa je podle Reného snazší - turečtí celníci jsou podezřívaví co se týče čehokoliv souvisejícího s vojenským materiálem nebo s úmysly pomáhat Kurdům. Ty Turecko chápe jako nepřítele.

Je to ostatně jeden z paradoxů celého konfliktu. Západní velmoci, členové NATO, Kurdům letecky pomáhají a jsou rády, že do boje s islamisty nemusejí posílat vlastní pozemní síly. Využívají i letišť v Turecku. Ale alianční Turecko proti Kurdům, kteří tvoří výraznou menšinu jeho obyvatel, útočí a má je za separatisty. Některé z kurdských organizací to Turkům tvrdě vracejí.

V Iráku je ale situace jiná a zřejmě taková zůstane, dokud přízrak Islámského státu bude tlumit rozpory ostatních frakcí. I z pohledu bagdádské vlády jsou totiž Kurdové separatisté, ale to je teď vedlejší. „Na iráckých letištích není problém. Když řeknete, že jdete pomoci pešmergům, odbaví vás přednostně a mohli byste provézt i tank,“ vypráví s úsměvem v nadsázce René K.

Obdivuhodná morálka. Kurdové vědí, že když prohrají, je konec

Na severu Iráku si René našel ještě jeden „úvazek“ - kromě práce pro bezpečnostní firmu, za kterou sem přiletěl. Začal spolupracovat s prokurdskou mezinárodní jednotkou Liberty Lions - jako dobrovolník, bez odměny. „Jak jsou Lékaři bez hranic, tak tohle je něco jako vojáci bez hranic, aspoň tak mi to připadá.“

Dostat se tam není úplně snadné a stejně jako zaměstnavatelé na kontrakt, si zájemce prověřují i Liberty Lions. Zajímají se o jejich životopisy, specializace, běžný je rozhovor přes internetový program Skype. Velký zájem je o techniky, mediky či odstřelovače. Jednotka nejčastěji operuje v blízkosti města Kirkúk, nedávno ale byla i u íránských hranic a jedná se o jejím přesunu do Sýrie.

Irácký Kurdistán je příkladem, jak velkou bojovou silou umějí být vojáci hájící holé přežití svého národa. „Bojová morálka pešmergů je obdivuhodná. Oni vědí, že když to prohrají, tak je s jejich domovem konec. Je to jak u nás v osmatřicátém, i když výcvik mají horší,“ porovnává vojenský rozměr René.

Čechy kolem sebe nevídá, Čecha a Slováka ale tento týden objevil v jedné další jednotce pomáhající Kurdům. „Mezinárodních jednotek jako ta naše je tu hodně. Zdejší lidé pracovali hodně ve Švédsku a v Anglii, je to tu ‚multikulti‘,“ pomáhá si výrazem, který řada lidí vnímá negativně. René to tak ale podle všeho nebere a zajímá ho praktická stránka - jak se v boji domluvit. „Na frontě to je problém. Jen velitelé umějí anglicky, občas je to zmatek,“ připouští.

Dodává také, o čem se moc nemluví, ale v zásadě to z vojenského pohledu není překvapivé: „Operují zde zpravodajské služby mezinárodní koalice, letečtí návodčí. Jsou tu lidé z elitní britské jednotky SAS.“

Nejsem hrdina. Ani blázen

Všichni, kteří se sjeli ze světa přijet pomoci Kurdům proti Islámskému státu, řeší i jednu nebojovou otázku: Jak zůstat ve spojení s rodinami. „S blízkými jsem v kontaktu přes internet,“ vypráví René, „o mých aktivitách vědí, co dodat... Někteří lidé jsou tu měsíc a jedou domů, záleží na jejich specializaci. Další zůstávají déle, někteří i ‚rotují‘: dvanáct týdnů tady a čtyři doma.“ O tom, zda a jak často jezdí domů, se z bezpečnostních důvodů bavit nechce.

Češi, služba v cizině a zákon

Češi podle zákona nesmějí sloužit v armádě cizí země vyjma spojeneckých států NATO, pokud jim k tomu neudělí souhlas prezident.

Kurdové ale nemají svůj uznaný stát a tedy ani jeho formální armádu. Stejně tak služba v řadách soukromé bezpečnostní agentury není protizákonná.

René K. nicméně připouští, že se o něj státní složky budou zajímat. „Stejně už BIS začala pracovat“, soudí.

Otázka přípustnosti služby v cizím vojsku vyvstala v době, kdy učitel Ivo Stejskal bojoval v řadách doněckých separatistů. Vedoucí katedry trestního práva Právnické fakulty UK Jiří Jelínek tehdy Českému rozhlasu řekl, že podobné případy nejde obecně jednoznačně rozhodovat.

Aniž by redakce iDNES.cz položila otázku v tomto směru, vymezil se René proti spolku Islám v ČR nechceme. „Distancuji se od toho, že jsem na jejich stránkách (IVČRN na jeho boj po boku Kurdů upozornila, pozn. red.). Nemám problém s žádnou vírou, pokud není přehnaně extrémní,“ říká. Ostatně i kurdští pešmergové jsou sekulární muslimové.

„Víte, nejsem hrdina ani blázen. Ale člověk, který je zrovna na tomto místě, které je vlastně místem tragédie dalšího národa. Rodí se tu nový stát, ale nebuďme naivní s demokracií. Bude vždy záležet na mocnostech jako USA či Rusko, jak si to rozdělí. I tady mají ‚prezidenta‘, který většině lidí nevyhovuje, řeší tu korupci... I tady může po vyřešení problému s Islámským státem nastat převrat, doufám, že k lepšímu,“ zamýšlí se.

Dnes zrovna René K. nepracuje. „Máte volno, tak jedete do města. Jinak jste na pozicích, školíte, trénujete...“


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video