Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Albrightová: Někteří si mysleli, že Clintonová to má vyhrané, a nevolili

  11:00aktualizováno  12:30
Donald Trump se v Bílém domě musí obklopit i lidmi, kteří s ním nebudou souhlasit, soudí Madeleine Albrightová. Republikánského kandidáta podle bývalé americké ministryně zahraničních věcí do prezidentské funkce vystřelil strach obyčejných Američanů z budoucnosti, přistěhovalců a Číny.

Albrightová na úvod besedy sdělila, že kvůli výsledkům voleb nepanikaří. Připomněla čtvrteční setkání Donalda Trumpa a Baracka Obamy. „Myslím si, že svět neskončil, ale věci se budou vyvíjet jinak. Nerozumím, proč se to stalo,“ uvedla k výsledkům voleb v debatě se studenty v prostorách FF UK.

Trump chce mír s Ruskem a peníze od NATO. Nerozumí tomu, říká Albrightová

„Když se lidi bojí, tak dělají něco jiného, než bychom očekávali. Báli se toho, že USA nejsou tak bohaté, jak byly. Měli strach, že přijdou o práci. Že za to mohou přistěhovalci a Čína,“ vyjmenovala důvody, proč si Američané zvolili do Bílého domu Trumpa. Někteří lidé si podle Albrightové mysleli, že Clintonová už měla volby vyhrané, a proto nešli volit.

V současnosti si podle ní díky technologiím každý může poslouchat přesně to, co mu vyhovuje. „Musíme ale poslouchat i to, s čím nesouhlasíme,“ tvrdí. Trump podle ní uměl pracovat s médii. Dokázal říkat to, co chtěla slyšet. „Když Clintonová chtěla mluvit o něčem vážném, například o školství, tak to média nebavilo,“ vysvětlila Albrightová.

Partnerství s Evropou a jednání s Čínou

Spojené státy podle Albrightové ví, jak důležité jsou vztahy s Evropou. Trump by na tom neměl nic změnit. „Stejně tak ale musí na partnerství pracovat i Evropa,“ myslí si. Podle ní je nutné, aby se Trump obklopil i lidmi, kteří s ním budou nesouhlasit.

Podobně důležité je podle ní budování vztahů s Čínou. „V každé kampani Američané nadávají na Čínu, ale i Trump nakonec pozná, že musí s Čínou jednat,“ myslí si.

Fotogalerie

Albrightová se vrátila také ke kritizovanému volebnímu systému. Myslí si, že je zastaralý. Clintonová ve volbách získala celkově více hlasů než Trump, přesto se do Bílého domu v lednu příštího roku bude stěhovat republikánský kandidát (více o volebním systému zde). Podle Albrightové je nepravděpodobné, aby volitelé do čela USA neposlali Trumpa.

Na závěr se do besedy zapojili i posluchači. Jednu z otázek z publika Albrightové položil muž zahalený do ukrajinské vlajky. Ptal se, zda Spojené státy během vlády Trumpa mohou uznat anexi Krymu. Podle Albrightové by se jednalo o tragédii.

Besedu s Madeleine Albrightovou pořádala Knihovna Václava Havla ve spolupráci s Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy v Praze.

Kritika Trumpovy kampaně

Madeleine Albrightová se k volbě nového prezidenta USA vyjadřovala opakovaně už během kampaně. V dubnu letošního roku se do republikánského kandidáta opřela kvůli jeho neznalosti zahraniční politiky. „Vztekání není žádná strategie, pane Trumpe,“ vzkázala mu tehdy v sérii tweetů. (více zde).

Trump v čele USA

Devětasedmdesátiletá Albrightová se narodila v pražské židovské rodině na Smíchově jako Marie Jana Korbelová. Její rodina v roce 1939 emigrovala do Velké Británie. Po sňatku s chicagským novinářem přesídlila do Spojených států.

V roce 1992 se zapojila do kampaně Billa Clintona a když usedl do Bílého domu, stala se velvyslankyní USA při OSN. V letech 1997 až 2001 působila jako ministryně zahraničí USA. Byla první ženou v dějinách Ameriky, která zastávala tuto funkci.

Sehrála významnou úlohu v rozšiřování NATO o země bývalého východního bloku. Po odchodu z ministerstva zahraničí byla do roku 2005 ve vedení Newyorské burzy. V květnu 2012 jí Barack Obama udělil Prezidentskou medaili svobody.

Nyní pravidelně přednáší na univerzitě v Georgetownu. Podílí se na činnosti Národního demokratického institutu pro mezinárodní vztahy a je předsedkyní Komise pro posílení práv chudých.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.