Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Američany už stála pomoc Afghánistánu víc než Marshallův plán

  2:01aktualizováno  2:01
Spojené státy do konce roku utratí na pomoc Afghánistánu celkem 104 miliard dolarů. Překonaly tak Marshallův plán, kterým po druhé světové válce postavily Evropu na nohy. V Afghánistánu však není příliš co slavit. Vláda v Kábulu je zkorumpovaná, americké zbraně se ztrácejí a produkce opia roste.

Ilustrační snímek. | foto: AP

„Spojené státy poskytly 104 miliard dolarů (zhruba 2,1 bilionu korun, pozn. red.) na vybudování afghánské vlády a bezpečnostních složek, podporu afghánské ekonomiky a zlepšení kvality života v Afghánistánu,“ uvedl šéf úřadu Speciálního inspektora pro rekonstrukci Afghánistánu (SIGAR) John Sopko, který spadá pod americkou vládu.

„Podle propočtů SIGAR Spojené státy do konce roku 2014 na rekonstrukci Afghánistánu utratí s ohledem na inflaci více, než na šestnáct evropských zemí po druhé světové válce v rámci Marshallova plánu,“ stojí ve čtvrtletní zprávě jeho úřadu (celou si ji v originále můžete přečíst zde).

Prosperita se ale do země pod Hindúkušem narozdíl od poválečné Evropy zatím nedostavila. Z amerických peněz vyrostly nevyužívané budovy, nefunkční elektrárny a především zkorumpovaná vláda, která se ze své závislosti na zahraniční pomoci jen tak nevymaní, píše magazín Foreign Policy.

Nejasný osud amerických zbraní

Značná část amerických peněz putuje na afghánskou armádu. Její vytvoření, výcvik, výstroj a výzbroj již Spojené státy přišla na 62 miliard dolarů. Audit SIGAR ale ukázal, že ve skladech afghánské armády panuje zmatek.

Fotogalerie

Armáda si vede jen kusé záznamy. Na seznamech zbraní mnohdy vícekrát figuruje totožné sériové číslo, jindy není kompletní nebo vůbec neodpovídá příslušnému typu zbraně. Vinou špatných záznamů je jen velmi obtížné či přímo nemožné zjistit, kde všechny americké zbraně končí. V centrálním skladu zbraní afghánské armády chybělo například 24 těžkých kulometů M2 Browning a 24 opakovacích odstřelovacích pušek M48.

 „Vzhledem k omezené schopnosti afghánské vlády vést o zbraních záznamy či je řádně ničit existuje riziko, že tyto zbraně padnou do rukou vzbouřenců, kteří představují další riziko pro americký personál, afghánskou armádu i afghánské civilisty,“ shrnuje závěry auditu SIGAR.

Sója mák nenahradí

Američanům se v Afghánistánu příliš nedaří ani rozvojová pomoc a kampaň proti narkotikům, za niž utratily již 7,6 miliard dolarů. Produkce opia v posledních třech letech stále stoupá a právě obchod s opiem je přitom jedním z hlavních zdrojů příjmu Talibanu a představuje pro zemi vážnou bezpečnostní hrozbu.

Klinika za miliony

Nemocnice, kterou vybavil celý svět, hodlá afghánská vláda zavřít

„Pěstování opia má důležité společenské,  politické a ekonomické důsledky pro zemi i region. Obchod s drogami podkopává afghánskou vládu, protože financuje povstalce, pohání korupci a narušuje ekonomiku,“ stojí v předešlé, dubnové zprávě SIGAR.

Američané se pokusili afghánské rolníky přesvědčit, aby místo máku pěstovali sójové boby, pro jejich pěstování však v zemi nejsou vhodné podmínky a ani poptávka. Přesto americké ministerstvo zemědělství za program na pěstování sóji zaplatilo 34,4 milionů dolarů.

Česká pomoc

V Afghánistánu pomáhá i Česká republika. V letech 2008 a 2013 působil v Lógaru český rekonstrukční tým, který budoval školy, farmy, nemocnice, věznice i policejní stanice. Čeští vojáci zde vycvičili přes 1 200 afghánských policistů. Česká vláda dala na více než 200 projektů v Lógaru zhruba 15 mil. USD (přes 300 milionů korun). Další desetimiliony korun český stát poslal neziskovým organizacím, které se snaží v Afghánistánu pomáhat. O čeké pomoci si můžete přečíst více ZDE.

„Značné problémy, které se při vytvoření trhu pro sójové produkty v Afghánistánu vyskytly, byly předvídatelné, neboť Afghánci zjevně nikdy dříve sóju nepěstovali ani nejedli,“ citoval Sopka server Daily Beast. „Afgháncům chléb ze sójové mouky nechutná.“

Závislost na pomoci

Nejvážnějším problémem zůstává, že afghánská vláda zůstává naprosto závislá na zahraniční pomoci. Její příjmy loni činily dvě miliardy dolarů, rozpočet ale měla 5,4 miliardy. Vládě se nedaří efektivně vybírat daně - v období od ledna do dubna na nich vybrala o 20 % menší částku, než jakou si dala za cíl, upozornil magazín Foreign Policy.

Afghánská vláda i armáda by přitom postupně měla přebírat odpovědnost za to, co se v zemi děje. Bezpečnostní situace v zemi se ale poslední dobou spíše zhoršuje a drahé stavby postavené ze zahraničních zdrojů chátrají.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.